» teorie » láhev whisky » jsou stejné?
Jsou ty whisky stejné ?
Tak jsem četl, že tahle whisky ABCD ve stáří X let je úplně, ale úplně skvělá. Když jsem ji viděl v obchodě, tak jsem neodolal, koupil ji a hned večer doma nalil do skleničky. Těšil jsem se na veliký whisky zážitek. A on nepřišel. Jak to? Znovu jsem našel ty recenze a všichni ji strašně chválili, skvělý popis chutí, jenže já je tam prostě necítím. Asi tomu nerozumím :(
Všude se přece říká, že všichni výrobci se snaží, aby kvalita, chuť a všechny další vjemy jejich whisky byly stále stejné. Když koupíte stejnou láhev jako před deseti lety, tak na vás bude čekat stejná whisky jako tehdy. (Jen vsuvka - bavíme se o plněních, která jsou prezentována např stářím - 10letá apod, stejným názvem, .. U stáčení z jediného sudu to samozřejmě čekat nemůžete.)
Vždyť přece znáte ty historky, že jistý pán chodil pravidelně do klubu a pravidelně pil stejnou whisky. A jednou se rozčílil, že to není whisky, kterou chtěl. Nechal si zavolat majitele klubu, spolu zkontrolovali láhev, vše vypadalo v pořádku, ovšem dotyčný stále trval na svém. I tedy majitel klubu zavolal řediteli palírny a historku mu vyprávěl. Tomu se to nezdálo a tak hledal příčinu - suroviny stejné, postup stejný, kotle stejné. Kde by se to jen mohlo stát. Až tu nejstarší zaměstnanec palírny, starý to děd si vzpomněl, že před mnoha a mnoha lety se jim stalo něco podobného. Po usilovném hledání zjistili, že starý pavouk, co bydlel za kotlem a soukal tam své sítě zemřel, jeho sítě byly potrhané a plné prachu. Sítě vyčistili a než sehnali nového pavouka, tak sami zaměstnanci tam poctivě soukali nové sítě. A vše skončilo happy-endem - opět plnili do láhví tu správnou dobrou whisky, "nepovedené" láhve vylili a pán v klubu opět spokojeně popíjí svojí oblíbenou whisky.
Tenhle příběh je pravda, ať visím, jestli vám budu lhát, já jsem potkal jednu whisky a do dnešního dne ji mám rád. Když si báječnou whisky najde báječnej chlap, tak má báječnej život plnej báječnejch dní bez útrap, celej den jen tak sedí a popíjí, že každý je z toho paf, když si báječnou whisky najde báječnej chlap.
No dobře, je v té historce pár logických chyb, třeba chybějící hodně dlouhá časová prodleva mezi vypálením a lahvováním. A také by to nevylili, ale prodali pod novým názvem s hezkou přidanou historkou.
Ale podíváme se na pár příkladů.
• porovnání "stejných" láhví, ale z jiné doby
A na koho se dostalo?
Benriach 10letá 43%
Talisker 10letá 45,8%
Lagavulin 16letá 43%
Ben Nevis 10letá 46%
Laphroaig 10letá 40%
Isle of Jura 10letá
Ardbeg 10letá 46%
Glenfarclas 10letá 40%
Dalmore 12letá 40%
Laphroaig 10letá 40% (znovu)
Laphroaig Quarter Cask 48%
Další ještě čekají na svojí příležitost se projevit.
Benriach 10letá 43%

Když budete hledat informace o desetileté whisky Benriach, tak můžete najít zcela, ale fakt hodně, rozdílné. Tohle je ten případ, kdy se opravdu od sebe liší whisky lahvovaná okolo roku 2000 a stejně stará lahvovaná v roce 2018. A bylo to i záměrem výrobce. Palírna Benriach byla založena v roce 1898 a v roce 1900 už byla zase uzavřena. Znovu otevřena byla v roce 1965 a v říjnu 2002 opět uzavřena. Od roku 2004 začala opět fungovat a to ve spojení s velmi známým jménem - Billy Walker. Název palírny změnil styl zápisu na BenRiach a asi všichni se shodnou, že kvalita produkce šla silně nahoru.
Jeden příklad, že starší nemusí být lepší. A že když čtete poznámky a recenze, tak je třeba si dát také pozor z jaké doby jsou a k whisky z jaké doby se vyjadřují. Což ovšem většinou nemáte šanci poznat.
První Benriach byl lahvován odhadem někdy v roce 200x, kód na láhvi je LL30297 a zatím jsem ho nerozklíčoval. Pochází tedy z produkce před uzavřením v roce 2002.
Druhý byl lahvován 21.8.2018, takže jsou od sebe odhadem nejméně 15 let. Na láhvi je datum a kód LM11335.
Talisker 10letá 45,8%

Tentokrát jsou tu dokonce 3 láhve a vše je 10letý Talisker. Starší etiketa je jiná, ale v základu by se mělo jednat o stejnou whisky. Když to vezmeme zleva, tak první byla lahována v roce 2000 (kód na láhvi je L15N00004963) a má ještě starší etiketu. Prostřední s již aktuální etiketou byla lahvována v roce 2012 (kód na láhvi je L23 7CM000) a zcela vpravo byla lahvována 3.1.2019 (kód na láhvi je L9003CM007). Ani startovní podmínky nejsou stejné, první dvě jsou již načaté, třetí je zatím nenačatá a u každé proběhla od lahvování jiná doba. První dva jsem již jednou porovnával, ale rozhodl jsem se udělat to znovu a přidat tam třetího, i mezi druhým a třetím je rozdíl už pár let: 2000 - 2012 - 2019.
Starší mají přednost - lahvována 2000 (kód na láhvi je L15N00004963).
Z druhé je už celkem upito a tak jsem zvědavý jak si bude stát vůči obou dvoum, lahvována 2012 (kód na láhvi je L23 7CM000).
Třetí je ještě neotevřená se stejnou etiketou jako druhá, lahvována 3.1.2019 (kód na láhvi je L9003CM007).

A výsledek porovnávání? Rozdíl mezi dvojkou (2012) a trojkou (2019) je malý a může být dán tím, že dvojka je v poloprázdné láhvi, kdežto trojka byl první panák z nově otevřené láhve (nechce se mi načínat další láhev, abych porovnal rozdíl čerstvě otevřené láhve z roku 2019 a 2013). Alespoň z mého pohledu dvojka za tu dobu neutrpěla výrazné škody, stále je dobře pitelná. Větší znalci by v tom se mnou asi nesouhlasili a těch "škod" by tam našli více. Obsah láhve se už dostal pod polovinu a tak je určena k brzkémi dopití (stejně tu teď stojí připravená nová).
Co se týče dojmu, tak by to vyhrála první. Sice jsem u ní měl určité zklamání v úvodu, ale dokončení to zcela vynahradilo. (Napadlo mne jedno přirovnání, ale zjistil jsem, že zcela stejné jsem už u ní napsal minule. Kdo chce, ať si najde.) Kdybych neměl s čím porovnávat, tak bych s aktuální produkcí byl také spokojen. Je jiná, ale také dobrá.
Čím je daný ten rozdíl? Tady bych se asi nejvíce přikláněl ke změně vstupních surovin - ječmen pro slad a možná i sudy při zrání. Ale to už jsou jen moje domněnky.
Lagavulin 16letá 43%

O šestnáctileté whisky Lagavulin se také říká, že se změnila. Porovnával jsem ho nedávno a tak použiji původní poznámky. U značky je najdete i včetně přirovnání, které jsem sem nedával.
První byla lahvována v roce 2001 (kód na láhvi je L15P830573).
Tohle je whisková poezie, jedna z dokonalostí whisky světa. Je to skvělé, ale současně je to dosažitelné. K čemu skvělá věc, která by byla dosažitelná pouze pro někoho. A protože tisíc lidí tisíc chutí, tak existují i další dosažitelné dokonalé a takhle mezi ně nezpochybnitelně patří.
Druhá byla lahvována v roce 2019 (lahvováno 4.9.2019, kód na láhvi je L9247CM007).
Celkově je to hodně dobrá whisky, krásně provedený koncert vůní a chutí, ale "něco" mu chybí. Užiju si chvíli popíjení, vychutnám si ji, jsem spokojený a uspokojený, ale chvíli po té je to bez vzpomínek. Prostě si ji nevybavím a přitom to není nudná a nezajímavá whisky. Zůstává dobrý dojem ze skvělé whisky, ale nedokázal bych ji zpětně popsat. Je to dojem z dobrého celkového zážitku, který ale neumíte vyprávět, jen víte, že byl fakt dobrý. Jako by byla určená, jen pro tu chvíli vychutnávání, pro ten přítomný okamžik.

A porovnání 16letých Lagavulinů?
Mám tu dvě sklenky a v obou je nalitý 16letý Lagavulin. Když ten první šel v roce 2001 do láhví, tak ten druhý ještě nebyl ani na světě, ten šel do láhví až v roce 2019 (destilace tedy vychází cca na rok 2003). Oba jsou 16leté, láhve i etikety stejné a nejvíce mne zajímá, zda i whisky jsou stejné. Samozřejmě, že to porovnání není úplně odpovídající, protože ten první v té láhvi strávil už 19 let, ale jiné láhve k porovnání nemám a časem cestovat neumím, abych mohl porovnat tehdy čerstvě koupený Lagavulin s novým čerstvě koupeným Lagavulinem v dnešní době.
Aroma toho staršího je intenzivnější, znatelně kouřové, hustý dlouho trvající kouř, s vůní uzeného masa, ovocné a sherry tóny, bohaté, držící. Z aroma mladšího kouř velmi rychle utekl a dominantní se stala sladká rašelina, pokračující do ovocnosti a vína (myšleno víno k pití), v závěru se kouř se sladkou rašelinou vrací, ale chybí mu určitá intenzívnost, hutnost a velikost. Obě voní dobře, ale každá jinak. Ve vůni mi ta mladší připadá, jako by ještě potřebovala dozrát, jako by měla sud po starší sestře, kde toho zbývá k předání méně a méně. Chvili tu obě stojí, než to napíšu. Starší si stále drží nádech kouře se sladkou rašelinou, mladší je nyní hlavně o sladké rašelině doplněné slaností. Ve vůni zcela jistě vyhrála ta starší.
Chuť té starší se nese hodně v režii kouře, rašeliny, trochu sladkosti, slanosti, ovocnosti, lehké pálivosti, zajímavá bohatá, ukazující co vše dokáže a své rozmanitosti a přednosti. Mladší má výrazný sladce medový nástup, trochu do vosku a až pak se objeví kouř se sladkou rašelinou. Oproti starší je méně výraznější, méně bohatší, méně rozmanitější, je taková uhlazenější, ale chybí jí určitý charakter. Opět jakoby ještě potřebovala dozrát i v chuti je to stejné jako v aroma - sud po starší sestře, kde toho zbývá k předání méně a méně. Není špatná, ale nenašel bych ní to, proč se o 16letém Lagavulinu mluvilo jako o absolutně skvělé whisky, proč mu Michael Jackson dal 95 bodů. Prostě je jiná a bohužel horší. Vedle sebe to vynikne opravdu výrazně a pokud to ochutnává člověk s dobrou pamětí, tak to musí poznat také. Ostatní asi rozdíl přičítají špatné paměti, protože přece tehdy tráva byla zelenější, sníh bělejší, whisky lepší nebo si to alespoň tak nějak pamatujeme a zkreslujeme.
Ben Nevis 10letá 46%

Na FB brněnského Whisky Shopu okomentovali rozdíl mezi starším a novým stáčení desetileté whisky Ben Nevis. Osobně jsem bohužel neměl možnost to porovnat.
Dnes jsme proti sobě postavili starší a nové stáčení legendárního Ben Nevis 10YO. První ohlasy byly rozporuplné, a proto jsme byli velmi zvědaví. Čekali jsme dlouho a čekali jsme hodně...
Náš verdikt: Pokud jste příznivci Ben Nevisu tak, jak ho znáte z dřívějška, a hledáte láhev vhodnou na popíjení v karanténě při ztrátě čichu a chuti, nebudete zklamáni.
To, co jsme měli na tomto Ben Nevisu tak rádi, se v novém stáčení vytratilo a nám se bude hodně stýskat. I tak doufáme, že si najde své příznivce.
Na Netharově fóru podobně komentoval J.K.Ch:
Staré versus nové plnění, dostatečné množství na srovnání láhev staré vs. 1dl nové.
2017:
Aroma: Meruňková marmeláda, sherry, vanilka koření, lipo, pomeranče, doutník, kov, hubba bubba.
Chuť: Koření, ovoce, měď a med. Hřejivé příjemné sladké tóny. Ale zároveň svěží a trochu travnatá.
Dozvuk: Dozvuk je plný starého sherry až balzamikového octa a vlašských ořechů. Dřevo koření a kovové tóny. Asi nejsilnější stránka této whisky.
Shrnutí: Plná, vrstevnatá whisky. Opravu hodně mě baví a je škoda, že nové plnění nedosahuje kvalit toho starého.
2019:
Aroma: Sherry je trošku do kysela, margarín, vlašské ořechy, a drsnější alkohol, med a štěrk a přezrálé broskve.
Chuť: Svěžejší trochu méně sladké a ostřejší. Nektarinky a lékořice. Slad a med. Bylinky.
Dozvuk: Káva vanilka a trochu dřeva a koření.
Shrnutí: Příjemná pitelná whisky, ale není to ta pecka, jakou bylo staré plnění. Je vrstevnatá, ale méně komplexní a chybí ji to staré sherry až balzamikový ocet. Tady to na nákup láhve nevidím. Ale zas dostat ji tak se zlobit nebudu.
. . . .
O těch prvních (Benriach, Talisker a Lagavulin) jsem věděl, že rozdíl bude. Už jsem je dříve ochutnával a komentoval. A protože mě ta myšlenka rozdílů zaujala, tak se pustím do porovnávání dalších, u kterých to ovšem dopředu nevím. Pár jich tu mám připravených a uvidím, zda třeba formou vzorků nepřibudou další.
Laphroaig 10letá 40%

Čekají mě tu dvě láhve desetileté whisky Laphroaig, první má bottle kód LS84003 a lahvování odhaduji na 200x, možná tak okolo 2002, druhá má kód L93 38 981, což by mohl být rok 2019 a 338.den v roce, tedy 4.12., kupovaná byla v říjnu 2020. Myslím si, že minimálně 15 let je dělí.
Tak první, odhadem lahvovaná okolo roku 2002, kód LS84003.
Druhá, koupená v říjnu 2020 a podle kódu L93 38 981, odhaduji lahvování na 4.12.2019.
A jejich porovnání? Hodně smutné. Kdybych to ochutnával úplně naslepo a nevěděl co, tak ten první tipnu na jasný Laphroaig, to druhé buď na lehkou italskou verzi, tak 5letou nebo něco, co dozrávalo ve vyjetých sudech po Laphroaigu. Kdybych naslepo věděl, co to je, ale nevěděl, který je který, tak bych ten druhý prohlásil za jasnou ukázku toho, jak se některá whisky po letech v láhvi zničí, ztratí aroma, vůni, charakter, prostě ze z ní stane nudný alkohol. Ani o té starší si nemyslím, že je to extra bohatá záležitost, ale na základní desítku je to (bylo) dost dobré.
Jsem se u toho zklamání furt nevzpamatoval. Tohle mi fakt rozhodilo večer. Tajně jsem doufal, že budou stejné, byl jsem smířený, že budou jiné, ale tohle jsem nečekal. Fakt je to tak hrozné v porovnání se starou produkcí? Přišlo mi to řídké, odfláklé. Se divím, že se nikdo neozval, jak jsem mohl v Laphroaigu najít tolik věcí, když on v tom novém, to fakt nevidí. Nebo je to jen můj pocit?
Skoro přemýšlím jestli se mi chce porovnávat dále nebo jen postupně dopíjet starší whisky, co mám doma.

Isle of Jura 10letá


Desetiletou whisky Isle of Jura jsem dostal odhaduji v roce 1996 a určitě to byla jedna z mých prvních single malt whisky, možná i první. Palírna se stále jmenuje Isle of Jura, ale název jejich whisky zkrátili na Jura. Stejně ovšem bývá občas dále někde označována jako Isle of Jura a tak jsem si řekl, že je také zařadím do porovnání. Druhým důvodem bylo, že mi ta stará Jura nikdy moc nejela. Na jednu stranu v sobě měla nezvyklé tóny, které mi jako začátečníkovi dělaly problémy jak v chuti, tak v pojmenování a úplně se mi netrefily do noty, na druhou stranu mě občas lákalo ji zkusit a zda se mi ji podaří lépe rozklíčovat. Mezi mé oblíbené nidky nepatřila. Proč tu tedy je? Řekl jsem si, že je to správný důvod jí dát po tolika letech opět šanci. Přecejen mě přivedla do světa whisky.
Tu první jsem dostal odhadem v roce 1996, takže už je to hodně dávno. Láhev byla v mezičase "zaarchivována" (obsah přelit do menší), ale nevím nakolik už to bylo těsně před dvanáctou nebo až po dvanácté. A tak k ní budu trochu schovívavý a pomůžu si případně svými staršími poznámkami.
Druhá byla koupená v říjnu 2020 a podle kódu L9310 5:28, odhaduji lahvování na 6.11.2019. Podle popisu dozrávala v sudech po sherry.
Tak asi skoro nerozhodně a vede ta první (starší). Ta nová je plochá, prázdná a vypadá, jako by zachraňovali v čerstvých sherry sudech co se dá. Nedoporučil bych ji kupovat. Tu starší bych taky nedoporučil, nesedli jsme si, ale bylo na ní něco zajímavého. Něco, o čem jsem se nemohl rozhodnout, zda mi to líbí nebo ne, měla určitou přitažlivost.
Ardbeg 10letá 46%

A čeká tu další základní 10letá kouřovka. Tentokrát Ardbeg. První má bottle kód L22624ML21 a lahvována by měla podle toho být 19.9.2002, druhá byla kupována v říjnu 2020, kód má L70131 a také uvedené datum lahvování 12.7.2018. Takže je dělí skoro 16 let.
První je lahvovaná 19.9.2002 s kódem L22624ML21 je už samozřejmě otevřená, ale stále z větší části plná.
Druhá je lahvovaná 12.7.2018 s kódem L70131, kupována byla v říjnu 2020 a zatím nebyla otevřená.
A zase prožívám velké zklamání. Když jsem si četl svojí recenzi staršího desetiletého Ardbegu a porovnal ji s tím aktuálním, tak si někdy říkám, že si hodně lidí musí myslet, že je opisuju ze starých knížek, protože to tam není. A ono to tam opravdu v té nové bohužel není. To by byl starý Ardbeg pro dnešní konzumenty moc drsný (podobně jak starý Laphroaig)? Nebo to už prostě neumí udělat tak dobře? Původně zajímavé porovnání se začíná zvrhávat v utrpení (hlavně psychické) a já se bojím, co mě čeká u další dvojice. Vždyť já ještě nejsem tak starej, abych tu volal, že chci zpátky dobu, kdy tráva byla zelenější, whisky lepší a byla pro chlapi, co se snaží něco vědět, něco mít hlavě, něco umět a nevadí, že se u toho umažou. A ne tu dnešní whisky, která se snaží být umírněná, jemná, aby chutnala i těm jemným chlapům u kterých je podstatný co mají na hlavě (zda je účes správně nagelovaný) a oblečení správně vyladěné a podle módy, aby chutnala všem 125 (nebo kolik jich zrovna je) pohlavím a žádné se u toho necítilo odstrčené. Dobu, kdy se mohlo flirtovat, dělat dvojmyslný poznámky a neříkalo se tomu obtěžování a když se to přehnalo, tak prostě jedna přilétla a bylo jasno. A žádný problém. Asi jsem prostě už moc starej.

Glenfarclas 10letá 40%


Myšlenka porovnávat stejné whisky, ale s velmi vzdálenou dobou plnění mezi nimi zaujala nejen mně. Vašek v lednu 2021 dělal online ochutnávku na stejné téma - Staré versus nové - porovnávací ochutnávka whisky. Drobnou nevýhodou pro mne je to, že se musím snažit toho stíhat více najednou - sledovat ochutnávku, ochutnávat a vychutnávat, psát si poznámky a ještě si trochu vzorku nechat na přeochutnání při dopisování textu. Dvojnásobné dávky bohužel nefasuji. Jako první se porovnával Glenfarclas.
První vzorek je z láhve, co byla lahvována v 90. letech.
Druhý pak ze současného plnění (2020)
V porovnání ta starší vyšla znatelně lépe, novější má podobný charakter, ale chybí jí ta robustnost. Hodně to vynikne jak jdou po sobě, bez ohledu na pořadí.
Dalmore 12letá 40%


Myšlenka porovnávat stejné whisky, ale s velmi vzdálenou dobou plnění mezi nimi zaujala nejen mně. Vašek v lednu 2021 dělal online ochutnávku na stejné téma - Staré versus nové - porovnávací ochutnávka whisky. Drobnou nevýhodou pro mne je to, že se musím snažit toho stíhat více najednou - sledovat ochutnávku, ochutnávat a vychutnávat, psát si poznámky a ještě si trochu vzorku nechat na přeochutnání při dopisování textu. Dvojnásobné dávky bohužel nefasuji. Jako druhý se porovnával Dalmore.
První vzorek je z láhve, co byla lahvována v 90. letech.
Druhý pak ze současného plnění (2020)
V porovnání ta starší vyšla opět znatelně lépe, novější má podobný charakter, ale chybí jí ta robustnost a mohutnost. Hodně to vynikne jak jdou po sobě, bez ohledu na pořadí. Novější je dobře pitelná, ale oproti starší jednodušší, méně výrazná a plošší.
Laphroaig 10letá 40%


Myšlenka porovnávat stejné whisky, ale s velmi vzdálenou dobou plnění mezi nimi zaujala nejen mně. Vašek v lednu 2021 dělal online ochutnávku na stejné téma - Staré versus nové - porovnávací ochutnávka whisky. Drobnou nevýhodou pro mne je to, že se musím snažit toho stíhat více najednou - sledovat ochutnávku, ochutnávat a vychutnávat, psát si poznámky a ještě si trochu vzorku nechat na přeochutnání při dopisování textu. Dvojnásobné dávky bohužel nefasuji. Jako třetí se porovnával Laphroaig.
První vzorek je z láhve, co byla lahvována v roce 2004 (k 10. výročí založení Friends of Laphroaig).
Druhý pak ze současného plnění (2020)
Při online ochutnávce mi ten rozdíl přišel menší, což mě trochu překvapilo, protože podobné porovnání jsem dělal před necelým čtvrtrokem a z novější jsem byl velmi zklamán. Když jsem to teď dopisoval a přeochutnával, tak už tam ten velký rozdíl zase byl. Raději si budu vychutnávat tu první a nechám si dát tu ránu do koulí, než se nudit nad tou novější. Nemůžu říct, že se to nedá pít, ale mně celkový dojem u té současné prostě kazí vzpomínky na tu starou. Ovšem v letošním vaječňáku se ta nová fakt neztratila, kromě mě to doma nikdo jiný nepil.
Laphroaig Quarter Cask 48%

Po nedávném porovnávání desetiletých Laphroaig tu mám Laphroaig Quarter Cask, první je přibližně z roku 2005-6, kód má LF 105R1K 04:04, druhý má na sobě kód L9305 SB1 234/09:52 a podle něj bych předpokládal plnění 1.11.2019, kupován byl v roce 2020.


Od Quarter Casku jsem čekal trochu víc, vím, že se mi v letech 2005-6, když se objevil na trhu dost líbil. Starší verze je hravější, zábavnější, bohatší. Není to ta drsná desítka, je to příjemnější sladší popíjení, i když né pro každého. Tomu novějšímu chybí proč ho pít. U obou mi připadá, že šli dolů, stejně jako desítky, kdy ty starší měly koule, uzeno-rašelinnou-nemocniční drsnost před kterou začátečníci utíkali a říkali: na tohle ještě nemám. Jako by se chtěli zavděčit i těm začátečníkům, aby jim neutekli jinam.
Teď, když je mám vedle sebe. Starší aroma je bohatší, sladší, zábavnější, lákavější. Nové je slabé a nijaké. Staší chuť trpí na trpkost, ale i tak poskytuje variaci chutí s nepřehlédnutelnou rašelinou a kouřem. Nová má trpkosti méně, ale i méně těch variací.
Ještě nekončíme, ještě tu něco na porovnání zbývá a doufám, že se ještě další objeví.