značky
ochutnávky
aktuality

skotská whisky, irská whiskey, americký bourbon      jednosladová, obilná, míchaná i žitná whisky

» praxe » jak pít 

  tisk textu

Pití whisky

Jakou značku whisky pít a jak ji pít je nezodpověditelná otázka. Přesto se k tomu pokusím něco napsat. Nečekejte však odpověď, která značka je ta nejlepší na světě, ani jaký je ten jediný správný způsob pití whisky. Na druhou stranu nesouhlasím s oblíbeným "Nejlepší je ten způsob, co člověku vyhovuje bez ohledu na ostatní.", bylo by to sice pohodlné, ale nepomohlo by to někomu, kdo hledá radu.

Druhy a značky whisky

Nelze doporučit jaký druh whisky pít, natož doporučit nějakou konkrétní značku. Každý by měl pít tu značku, která mu chutná. Nemá smysl se například nutit do pití skotské single malt, pokud Vás prostě neosloví. Také není možné mezi sebou porovnávat různé druhy whisky a snažit se tak říci, která je nadřazenější té druhé. Každá whisky se vyrábí jiným způsobem a i z jiných surovin. Těžko tedy můžete stavět hodnocení whisky na oblíbeném žebříčku: nejvýše stojí skotská single malt, pak blended malt a skotské uzavírá blended, zapomněli jsme tam ještě zařadit irskou whiskey a americká bourbon a kanadskou whisky ve všech jejich podobách. Takto postavit žebříček opravdu nejde.

skotská single malt whisky Ardbeg 30-ti letáskotská single malt whisky Glenfiddich 18-ti letáskotská single malt whisky Laphroaig 10-ti letá Original Cask Strengthskotská single malt whisky Oban 14-ti letáskotská single malt whisky Glenmorangie 12-ti letá Madeira Wood Finish

Každý máme naštěstí jiné chutě a i proto se whisky vyrábí v tolika druzích a rozmanitých charakteristikách. Nikdy nelze říct, že ten, kdo si oblíbil americké bourbony, udělal chybu, že nepije skotskou single malt (a obráceně). Na druhou stranu je chyba, když se k whisky někdo staví: Piju jenom irskou, skotské mi nechutnají. Většina z nich pila pár jemných irských whiskey a pár běžných skotských blendů a z toho i udělala závěr. Pokud někdo ochutná pár stovek různých whisky, tak už ví, co a proč preferuje. Já osobně preferuju skotské single malt (islay, spíše kouřové, rašelinové a výraznější), běžná irská produkce mne neoslovila, už jsem taky pil pár dobrých irských whiskey, ale skotská SM mi vyhovuje více. Vývoj zatím naštěstí nesměřuje k jakési unifikované euro-whisky, u které skupina "odborníků" určí optimální charakteristiku.

Každý má možnost najít tu svoji značku, tu která mu bude nejvíce vyhovovat. Někdo najde značku, která mu nejvíce vyhovuje a té zůstane věren, jiný se zase snaží ochutnat největší množství značek a poznat tak mnohotvárnost chutí. Velmi podobné je to s dotazy na oblíbené značky. Já osobně třeba nemám žádnou vyloženě oblíbenou značku. Některé značky mi chutnají více, některé méně. Pro různé situace a nálady se hodí pokaždé jiná whisky. Ať whisky odpovídající náladě, či whisky, která náladu pomůže změnit. (Ale samozřejmě určité preference mám.)

skotská vatted malt whisky Johnnie Walker Pure Malt (Green Label) 15-ti letáskotská blended whisky Grant´sskotská blended whisky Chivas Regal 12-ti letáirská malt whiskey Bushmills 16-ti letá

Pití whisky

Na to, jak whisky správně pít, je velké množství názorů. Většinou se doporučuje pít whisky, zahřátou na pokojovou teplotu. Někteří doporučují pít whisky zásadně neředěnou jakýmikoliv nápoji či ledem. Whisky by se nemělo ve sklenici moc kroužit, protože uvolněné aroma by mohlo být až příliš silné a zkazit tak komplexní dojem z whisky. Pít by se měla pomalu a vychutnávat (bavíme se o kvalitních whisky), příchutě se uvolňují postupně a nemůžeme také zapomenout na její chuťový závěr. První malý doušek se má dlouze poválet pod jazykem, kde se prý dá nejlépe vychutnat její síla a aroma.

Whisky se zásadně nechladí a nepodává chlazená. Ledové nápoje otupují chuťové pohárky a tak není možné whisky kompletně vychutnat (u některých nápojů se nedivím, že doporučují jejich vychlazení). I přidání ledu do whisky má "vedlejší účinky", jednak ochlazení nápoje a také jeho naředění.

americká whiskey Jack Daniel´samerický bourbon Four Roseskanadská whisky Crown Royaljaponská malt whisky Yoichi 12-ti letá

Ředění whisky

A pokud by se zdál nápoj příliš silný, lze přidat trochu vlažné vody. Jedině ta prý whisky neruší a je schopna umocnit její kvality. U některých značek dokonce přidání malého množství vody umožní whisky více vyniknout. Doporučuje se dolévat whisky vodou ze stejného zdroje z jakého je tato whisky vyráběna, což může být trochu nepraktické (ovšem dnes je možné i tuto vodu zakoupit). Navíc si uvědomte, že whisky, kterou pijete je už naředěná (vyjímku tvoří whisky označované jako Cask Strength) od výrobce při lahvování a to tak, jak to ve výsledku výrobce považuje za nejlepší. Whisky stejné značky a stáří může mít jiný obsah alkoholu a to díky tomu, že některé značky jsou lahvovány v nezávislých stáčírnách (např. Gordon & MacPhail, Signatory, ...).

Dalwhinnie 15-ti letá 43%Balblair 10-ti letá 40%Brora 21 letá 59,1% Rare Malts Selection - Natural Cask StrengthGlenfarclas 105 Cask Strength 60%

Při použití vody ovšem pozor. Vodovodní voda může být až nepřítelem whisky a vlastnosti whisky zničit (protože bývá většinou chlórována), na druhou stranu většinou ne tolik, takže pomáhá ji nechat chvíli odstát. Někdo jako vodu doporučuje minerální vodu v lahvích, ale i tyto minerálky nebývají většinou bez chuti a whisky jimi naředěná by zcela změnila svoji chuť. Já osobně se asi nejvíce (pokud vůbec ředím) kloním k neperlivým vodám. Jako jedno z "přílušenství" k pití whisky lze dokoupit džbánky na vodu.

Skotové zas prý konzumovali whisky s citronádou, která byla v baru k dispozici zdarma. Američané zase pijí svůj bourbon s velkým množstvím ledu. Mezi velmi oblíbené patří také pití whisky s colou, což považuji za velmi nešťastné. Cola je tak výrazná, že osobitá chuť whisky se v ní ztratí. Přesto se ovšem i takto míchaná whisky objevuje v prodeji. Jiná věc jsou míchané nápoje a koktejly. Zde se (většinou) nepoužívá jednosladová whisky a skoro bych řekl, že míchaný nápoj obsahující whisky, už většinou nemá s whisky moc společného (tedy z pohledu whisky).

Sklenice - z čeho nejlépe pít

GlencairnGlenmorangie

Jako u všech nápojů, ani whisky se nevyhnul spor, o tom, která sklenka je nejvhodnější. Velmi rozšířená je klasická válcová sklenka (tumbler), která se možná hodí k běžnému popíjení, ale není vhodná k ochutnávání whisky. Někteří odborníci spíše doporučují sklenky podobného typu jako na koňak. Oproti tumbleru mají zaoblený uzavřený tvar, ve kterém více vynikne aroma. Což je vidět například na skleničkách, které si nechávají vyrábět palírny, i když některé toto až tak úplně nesplňují.

V těchto skleničkách vynikly hlavně dvě. Sklenka "Glenmorangie", často také nazývána "tasting glass". Sklenku jako první použila právě palírna Glenmorangie. Velmi často se s ní setkáte na různých fotkách z ochutnávek i v rukách známých osobností ze světa whisky. Dlouhou dobu to byla asi nejdoporučovanější sklenka pro ochutnávání whisky. Kdysi jeden z majitelů těchto skleniček řekl (a s tímto poznatkem se plně ztotožňuji): "K degustaci a čichání perfektní, ale k pití ideální nejsou." Určitou nevýhodou je i jejich křehkost (už jsem o několik přišel). Po ní se prosadila sklenka podobného tvaru, ale robustnější, níže posazená - "Glencairn". Ta je dnes považována asi za tu nejlepší pro ochutnávání whisky.

A kruh se uzavřel. Pokud ochutnávám whisky, tak volím jednu z těchto dvou skleniček, pokud ovšem chci whisky jentak popíjet, tak je pohodnější ta zavrhovaná klasická válcová slenička.

Skladování

Whisky oproti např. vínu nevyžaduje tolik náročné skladování, ale pár věcí je dobré si připomenout. Láhve se skladují na stojato. Protože se jedná o lihovinu, nehrozí jako např. u vína zkažení nápoje, ale určitá rizika zde jsou. Z již načaté whisky se přece jen trochu odpařuje alkohol a uvolňuje aroma. Čím je v láhvi menší množství whisky, tím více a rychleji ztrácí whisky ze své charakteristiky. Pokud si necháte v láhvi poslední doušek, aby jste si po letech připomněli chuť této whisky, budete si po pár letech myslet, že se jedná o jinou whisky. Ostatně si to můžete sami vyzkoušet - nechte přes noc vyprchat trochu whisky ve sklenici přes noc (raději bežnou blended, single malt je na to škoda) a druhý den porovnejte tento vzorek s jiným čerstvě nalitým.
Tento proces lze využít i obráceně. Jim Murray doporučuje u whisky Benriach (toto doporučení se týkalo starého plnění, které již pravděpodobně nekoupíte) půl láhve přelít a nechat uležet půl roku až rok. Lehkou oxidací se charakteristika whisky částečně změní.

Doporučuji podívat se také na posezení s Nehtarem na téma "Jak a z čeho pít"

a ještě dodatek k pití whisky a její teplotě:
Doporučená teplota whisky se často označuje jako pokojová teplota. Tím se ovšem nemyslí nezdravě přetopený pokoj v paneláku na 27 stupňů. :) Je myšlena teplota, jaká byla v pokojích skotských zámků, hradů a sídel, tedy cca 18 stupńů.

V jedné knížce o víně se mi líbil tento text: Víno by mělo vhodné teploty dosáhnout pomalu, bez teplotních šoků. Bílé víno nikdy nemrazíme, optimální teploty lze dosáhnout v nádobě naplněné vodou a ledem. Červené víno nikdy neohříváme na radiátoru ústředního topení. Jestliže správné teploty bílého vína můžeme dosáhnoutv kbelíku s vodou a ledem, proč bychom nemohli použít dřez naplněný teplou, avšak ne horkou vodou? Někteří autoři též doporučují pár okažiků v mikrovlnné troubě (toho bych se asi neodvážil).

A když jsme načali to víno:
Sekty, Champagne a vína s vysokým zbytkovým cukrem, jako jsou bobulové výběry, vína ledová a slámová podáváme zásadně velmi dobře vychlazená a to při teplotě 6-8 stupňů. Převážná většina bílých vín, vína růžová a Fino Sherry musí být podávána studená, ale ne přechlazená, tedy mezi 9 a 11 stupni. Lehká červená vína, u kterých převládá ovocitý charakter (většina místních červených vín) se podávají při teplotě 12-13 stupňů. Portské a Madeira o stupínek výše při 14 stupních. Korpulentí červená vína jsou nejlepší podávat chambré tzn. při pokojové teplotě.

A ještě jedna zajímavost:
Mohli jste se setkat s výrazem vertikální a horizontální degustace. Ve stoje či vsedě nebo snad dokonce vleže? Při vertikální ochutnávce se hodnotí zpravidla vína jednoho výrobce různých ročníků, zatímco při horizontální ochutnávce se hodnotí vína různých výrobců, avšak stejného ročníku.

na začátek stránky

Ochutnávání whisky

Pokud ochutnáváte více značek whisky, a to ať proto, že hledáte tu, která Vám bude nejvíce vyhovovat, či proto abyste poznali co největší rozmanitost chutí, zjistíte většinou, že nejste schopni si všechno zapamatovat a někdy ani pořádně popsat (charakter, chuť, aroma, dojem,...). Psát o tom, že opravdu nemá smysl zkoušet ochutnat za večer co největší počet značek a věřit tomu, že si je budu pamatovat a že budu schopen je popsat, jistě nemá smysl. A pokud už nestačí paměť, je vhodné si začít psát poznámky. Pokud se člověk rozhodne dělat si poznámky o jednotlivých whisky, většinou se zarazí na tom, jaké údaje by tam měl uvádět a na malou slovní zásobu a fantazii při hodnocení whisky.

Úvod je jasný - co nejvíce informací o té whisky, může se stát, že láhev už podruhé v ruce mít nebudete - jméno whisky, druh (single malt, blended, ...), stáří (případně datum destilace, stáčení, ...), plnění (originální, nezávislé plnění, od koho, ...), doplňující info (sherry cask finish, ...), procenta alkoholu, atd.
Charakteristika whisky - barva, aroma/vůně, tělo, chuť, dokončení, celkové hodnocení.
Nemusíte používat vše, můžete si přidat další, můžete známkovat/bodovat (ale pozor na to, chce to už více znát, aby to bylo objektivní a použitelné i pro vás), celkové hodnocení můžete mít stručné (to musím jít hned koupit, rád si naleju znovu, přes průměr, šlo to, přístě nemusím, už raději nikdy), ale i dlouhá souvětí. Píšete to hlavně pro sebe a svůj přehled. (Můžete i pro ostatní, ale to má pár háčků, více v závěru této stránky.)

Jenže jakými slovy hodnotit, když tam sice něco cítím, ale nenapadají mne ta správná slova? Kde brát tu inspiraci? To mám všechno očuchat a ochutnat?

Ano, nejideálnější je vlastní pamět na vůně a chutě a potom praxe. Jenže to vlastně člověk zpočátku většinou nemá a tak je třeba hledat inspiraci i jinde.

Edradour 10-ti letáGlengoyne 10-ti letáDalwhinnie 15-ti letáGlenfarclas 12-ti letáBalvenie 10-ti letá Founder´s ReserveGlenkinchie 10-ti letá

Michael Jackson k hodnocení whisky píše:

Toto hodnocení má být povzbuzením vyzkoušet každou whisky v tu pravou chvíli. Hodnocení chuti není definitivní, může však být určitým vodítkem.

• barva

Přirozenou barvou sladové whisky dozrálé ve dřevěném sudu je světle žlutá. Tmavší odstíny od jantarové po rubínovou a tmavohnědou může způsobit dřevo po sherry. Některé palírny používají sudy ošetřené koncentrovaným sherry, čímž lze dosáhnout karamelový vzhled a chuť nápoje. Někdy se přidává karamel k vyvážení barvy. Netvrdí, že jedna barva je lepší než druhá, i když zvláštní jemný nebo hluboký odstín může požitek z jemné sladové whisky. I nápoje vychutnáváme očima stejně intenzivně jako nosem či ústy.

• aroma

Při ochutnávání nápojů vnímáme i čichem. Whisky je velmi aromatická a k vůni sladové whisky patří například rašelina, květy med, příjemná chuť po sladu, pobřežní slanost, mořské řasy a další. Je to velmi inspirující součástí potěšení z nápoje.

• tělo

Lehkost, hladkost či tělnatost by měly osvěžovat, uklidňovat a uspokojovat. Tělo a konzistence, které jsou zahrnuty do výrazu "pocit v ústech", je výraznou vlastností každé sladové whisky.

• chuť

Při celkovém vychutnání nápoje vám každý jeho doušek nabídne nové chutě. Dokonce i jeden doušek poskytne v různých místech ústní dutiny a v různém čase množství rozličných chutí. Hodnotitel testující neznámou sladovou whisky se k ní v průběhu dní několikrát vrací a hledá její celistvý charakter.

• dokončení

Při vychutnávání whisky je "dokončení" dalším aspektem slasti z nápoje. Pro většinu čistých whisky je to něco více než pouhé doznívání chuti. Je to crescendo, za nímž následuje řada ozvěn.

• známka

Popsané potěšení z nápoje se nedá úplně přesně vyčíslit. Systém známkování má sloužit jen jako pomocník a průvodce sladovou whisky. Každé hodnocení chuti vychází ze 100 bodů, přičemž jako základ slouží systém stobodového hodnocení vín, které vytvořil Robert Parker. Základ je 50 bodů (defakto, za to, že whisky existuje).
Hodnocení znamená:
50 - 59: whisky, které chybí vyváženost nebo charakter a neměla se nikdy plnit do lahví jako čistá
60 - 69: whisky příjemná, leč nijak zvláštní
70 - 79: whisky, která již stojí za ochutnání
80 - 89: whisky výrazné a mimořádné
90 - 100: whisky "velikáni".

Nižší známka by neměla odradit od ochutnávky sladové whisky. Lidé, kteří pijí jen oblíbenou značku a vyhledávají nápoje s vysokými známkami, se ochuzují o požitek z objevování.

Z knihy Svět whisky:

• vzhled

Prohlédněte si barvu whisky, jakou má konzistenci, zda whisky ztéká po stěnách pomalu, či je řídká a ztéká rychle.

• aroma

Zakružte sklenkou a přičichněte. Nejprve se soutřeďtě na fyzický účinek - bodavý, ostrý, teplý nebo chladný pocit. Potom zkuste popsat aroma slovy. Můžete zkusit přidat kapku vody, u některých whisky se otevře do té doby skryté aroma.

• chuť

I zde můžete zkusit pár kapek vody. Osobně zkouším whisky bez vody, ale u některých (většinou těch silných) zkusím následně její chuť i s pár kapkami vody.

Při popisu chutí a vůní se zaměřujeme na to, co nám připomínají. Několik chutí pro inspiraci:

Obilná (vycházejí z použitých obilovin)
sušenky, cereálie, ovesná kaše, otruby, nová kůže, sladové výtažky, kukuřičná kaše

Ovocná (vznikají během fermentace a destilace a také ze dřeva sudu)
čerstvé ovoce (jablka, hrušky, broskve), citrusy (pomeranče, citrony, mandarinky), tropické ovoce (ananas, liči, banán), sušené ovoce (hrozinky, kandovaná kůra, fíky, sušené švestky, biskupský chlebíček), kompoty, tvrdé bonbóny, rozpouštědlo (odlakovač)

květinová
květinářství, vonné květiny (růže, levandule, vřes), tráva (odstřihnuté části rostlin, sušené květiny, stonky květin), umělé parfémy (osvěžovače vzduchu, voňavé bonbony)

Kouřová
uzené maso, ryby, sýr, zuhelnatělé dřevo, táborák, pálené listí, kouř z rašeliny, tabák, saze, uhlí, dhet, kreosot

léková
obvazy, náplasti, nemocnice, ústní voda, dehtové mýdlo, jód (mořská sůl), dezinfekce

dřevitá (ze dřeva sudu)
čerstvé dřevo (míza, borovice, kůra, čerstvý dub), vonná dřeva (santál, cedr, krabice od doutníků), skrojky z ořezávátka, piliny

výtažky ze dřeva (vaniliny a třísloviny ze dřeva)
vanilka (lusky nebo esence, zmrzlina, pudink, těsto v prášku, pečivo), kokos (sušený kokos, jalovec, krém na opalování), karamel (toffee, karamely, cukrová vata), med, koření (muškátový oříšek, hřebíček, skořice, zázvor), vinná (sherry, švestková štáva, porstké, rum)

olejová
máslo, tik, smetana, creme brulee, mazivo, omastek, výpek, neparfémované mýdlo, sýr, leštidlo na kůži či na nábytek

sírová
guma, rozškrtnutá sirka, kvasnicový extrakt (Marmite), kvasnice, vařená zelenina

Michael Jackson (v knize Whisky - Vše, co jste dosud nevěděli) k hodnocení whisky píše:

Pamatujte: neexistují špatné odpovědi a žádný popis nelze považovat za podivínský výstřelek. Lidé jsou různě citliví na chuť a vůni a kařdý si najde jiný způsob, jak ji popsat.

• barva

Podržte sklenku proti bílému papíru nebo bílé zdi a podívejte se na barvu. Bledé, zlatavé barvy ukazují, že whisky zrála v sudu po bourbonu. Tmavší barvy naznačují dřevo po sherry a oříškovější, meruňkovější příchuť.

• nos

Přičichněte si k whisky. Někteří profesionálové rádi strkají nos až do skleničky, jiní se trochu odtáhnou. Můžete rozeznat sladkou vůni sladu, kouřovitost ohně z rašeliny nebo sůl a mořské řasy způsobené zráním někde u moře. Profesionální palírníci někdy pracují pouze nosem, aniž by whisky ochutnali.

• chuť na patře

Ochutnejte čistou whisky, abyste zjistili něco o jejím těle. je výrazná, bohatá, smetanová, pevná, hladká, měkká, jemná? Postupně přidávejte vodu, abyste zjistili, jak se vůně a chuť ředěním rozvíjí. Mezi doušky si opláchněte patro vodou. autoři publikací o whisky zpravdila pracují pomalu, aby postupně utvořili popis. Míchači pracují rychleji a často od samého začátku silně ředí, aby zmenšili účinky alkoholu. Zpravidla zkoušejí známé sladové whisky a kontrolují, jestli chutnají stále stejně.

• závěr

Zamyslete se nad dozvukem chuti. Přetrvává sladovitost a kouřovitost? Skvělá whisky s pestrým závěrem přiměje pijáka k přemítání. Musíte se zamyslet, než si zapíšete poznatek z ochutnávky.

A další možnosti:

• aroma

květinové, ovocné, kořenité, ostré, zemité, olejové, ořechové, travní, dubový podtón, trochu kávové, karamelové, lehké, svěží, kouřové, sladké, mírně rašelinné, pižmové, s lískooříškovým nádechem, slabě čokoládové, mediciální, houbové, s jablečnými a hruškovými podtóny, jódové, gumovité, voní po sherry, melounové, banánové, benzinové.

• příchuť

sladká, slaná, peprná, kouřová, kyselá, karamelová, vanilková, rašelinná, tabáková, sirná, anýzová, broskvová, citrusová, mátová, dřevitá, nasládlá, s jemným koncem, kouřový nádech, mírně nakyslý konec, mírně štiplavá, lehká, medová, s kouřovým koncem, dlouhý stupňovaný konec, skořicová, po exotickém koření, suchá, slabě nahořklá, bohatý konec, výrazný kávový tón, kmínová, se stopami hřebíčku, máslová, s ostrým koncem, dubová.

Tak a jdeme ochutnávat

Načerpali jste dost informací a tak je na čase zkusit to na ostro :)

Neberte to jako dogma, když Vás whisky zaujme, tak se tím postupně propijete a půjde to samo. Časem najdete své první poznámky a budete se i třeba divit, jak byly stručné. Ale je dobré si je psát od začátku, uvidíte tak i svoje pokroky, případně, jak se Vám mění chutě. Snažte se moc nenechat se ovlivnit tím, co si o té whisky přečtete od ostatních, ale na druhou stranu, zvláště zpočátku je to dobrý pomocník, zvlášť, když Vás nenapadají ty správné vůně a chutě.

Když se podíváte k některým skotským single malt značkám, tak tam najdete hodnocení stejné whisky od více odborníků a občas se od sebe dost liší. Nedivte se, že i Vaše chutě se od těch jejich lišit. Ale stále je lepší si přiznat, že tam skoro nic necítím, než odříkávat, co jsem si někde přečetl.

Žádné dvě sladové whisky nechutnají stejně, ostatně ani žádné jiné (ale věnovat tolik pozornosti běžným míchaným whisky nemá smysl). K této nevyvratitelné pravdě se někdy objevuje dodatek: "99 procent pijáků whisky ten rozdíl mezi nimi nepozná, dokud je na něj někdo neupozorní.". S tímto dodatkem nelze souhlasit. Pokud ochutnáte např. průřez mezi skotskými oblastmi, jistě mezi nimi rozdíl poznáte. A to i kdybych Vás neupozornil. :))

Doporučuje se ochutnávání whisky provádět jak s whisky neředěnou i s whisky lehce ředěnou vodou. Je dobré si tam připsat třeba i své vlastní zhodnocení a poznámky (např. tak takhle whisky mi ale opravdu chutná, ale chce malinko naředit vodou, jinak mi připadá silná, ...). Výčet charakteristik u aroma a příchuti je pouze ilustrativní, určitě ne kompletní, charakteristika uvedená u aroma, může být samozřejmě i u příchuti a všechny charakteristiky mohou také být doplněny o další slova (např. mírně, s nádechem, ....).

Doporučuji podívat se také na posezení s Nehtarem na téma "Degustační sklo "

Nejlepší whisky

Průběžně sleduji statisky na WOL a to nejen pro počet návštěvníků, ale hlavně kvůli dotazům do vyhledávačů. Často lidi hledají "nejlepší whisky". Trochu se mi z toho dotazu protáčejí panenky. Počínaje tím, že lidi, co tomu rozumí a mají na ty nejlepší peníze, nebudou takový dotaz dávat do Googlu a konče tím, co je vlastně "nejlepší". A to, že je něco "nejlepší", tak mi vlastně nemusí vůbec chutnat. Už jsem pár stovek single malt pil a netroufám si říct ani která z nich byla nejlepší. Pro mne velmi zajímavou whisky jsem objevil zcela náhodou (bohužel nezívislé stáčení a nepovedlo se mi ji koupit znovu) a to nebyla ze mnou preferovaných oblastí. Rád na ni vzpomínám (a ve vzpomínkách si ji možná ještě více idealizuju, možná i proto, že je už nesehnatelná (za velké peníze na aukcích ji kupovat nebudu, možná bych byl pak zklamán)), ale netroufnu si ji označit, za nejlepší, co jsem kdy pil. Prostě nemá smysl hledat tu nejlepší whisky, stejně pokud nemáte dostatečně napito, tak to neoceníte. Nejdříve je třeba pochopit svět whisky, trochu se v něm orientovat, pochopit své chutě a zkoušet různé značky. Pak najdete své favority ke kterým se budete rádi vracet a stále vás bude lákat hledat nové zajímavé whisky.
Nechci zcela zpochybňovat hodnocení uznávaných odborníků, kteří se tomu věnují mnoho let, ale nehodnotil by nějakou z dávno pitých whisky dnes třeba jinak, třeba hůře a třeba by tou nejlepší byla ta dávno pitá z pohledu dnešních zkušeností?

Kdybych věděl před dvaceti lety co vím teď, udělal bych spoustu věcí jinak. Kdybych věděl před půl rokem co vím teď možná bych udělal dost věcí jinak, možná neudělal. Ono je to vše stejné, až zkušenosti nás naučí. (sorry za soukro vsuvku, až to budu příště editovat, tak to zase smáznu :)

Občas se při hodnocení whisky setkávám s názorem, že je třeba zohlednit cenu či místo výroby whisky. Osobně s tím moc nesouhlasím, zvláště, když by se to mělo promítnout v bodování whisky. Někteří odborníci a lidé, kteří se věnují whisky, používají známkování whisky (viz výše) a přidávají známky za cenu či místo výroby. Podle mne pak výsledná známka může být matoucí. Vezmu-li zcela nezajímavou whisky, která bude mít za svůj charakter jen 60 bodů a přidám 10 za to, že je z banánové republiky, dalších 10 za to, že je z banánů a 10 za velmi nízkou cenu, tak mi vyjde 90 (trochu přeháním), což je známka, kterou dosahují velmi kvalitní whisky. Pokud se bude někdo řídit pouze známkou, tak si poklepe na čelo, jak jsem tomu mohl dát 90 bodů. A stejně tak obráceně. Pil jsem několik opravdu skvělých míchaných whisky, ale v ceně, za kterou bych si raději koupil 3 dobré single malt whisky, přesto nebudu snižovat hodnocení této whisky. Byly prostě skvělé, já bych si je za ty peníze nekoupil, do komentářů to napíšu, ale hodnotím whisky, nikoliv její cenu či určitou vyjímečnost či zvláštnost. Nebudu tedy hodnotit whisky jako výbornou, když je průměrná a její cena je velmi nízká a jinou whisky jako průměrnou, když je skvělá, ale cenou pro většinu lidí nedostupná.

na začátek stránky

text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 07.02.2015