» home
česká whisky
Jako milník pro oddělení pojmů historie a současnost jsem vzal dobu, kdy jsem psal tento článek (listopad 2019, podle potřeby bude aktualizován). V historii jsou značky/whisky, které se již nevyrábí, i když některé z nich lze ještě stále koupit v obchodech. Současnost jsou značky/whisky, které jsou aktuálně dostupné a aktuálně vyráběné. Článek se věnuje primárně značkám whisky, nikoliv konkrétním plnění, která byla stočena pouze jednou a již nejsou sehnatelná. Na současnost pak navazuje Budoucnost - palírny, kde se chystá či už zraje whisky. A kruh uzavírá zase historie, ovšem novodobá.
Trocha historie
Asi nejstarší přibližně určitelné značky jsou z lihovaru v Mochově z cca 30. let 20. století Queen Victoria Whisky a Private Club, ten byl následně vyráběn v lihovaru Říčany.
U některých dalších se podařil určit začátek jejich výroby. Nejstarším z přesně určených je King Barleycorn (následně King Barley), jehož výroba začala v roce 1973 v Hanácké pálenici Těšetice patřící pod Likérku Dolany a to celé pod hlavičkou firmy Seliko, která v roce 2002 zkrachovala. V roce 2017 byla výroba značky obnovena. V roce 1976 se v palírně Prádlo spadající pod Stock začala vyrábět whisky Halberd. V roce 1978 vznikla v pálenici Těšetice značka Gold Cock (také pod hlavičkou Selika) a roce 2008 byla výroba obnovena.
Narazil jsem na několik starších značek whisky, ale u většiny mám informace pouze na základě fotek lahví a etiket. Pár starších whisky bez větších informací: Ancient Style a Gold King vyráběné v lihovaru Krásné Březno, Golden Arrow z lihovaru Vizovice, GWC z Likérky Fleret, Hill's vyráběnou v Hill´s Liquer Jindřichův Hradec, Kord's Whisky z lihovaru Kord v Hradci Králové. To je všechno historie, kterou můžete potkat v soukromých sbírkách/barech nebo nalézt na půdě, v obchodě je už určitě nepotkáte.
V roce 2011 se objevila značka Imperator, kterou vyráběl Libor Pavelec. Whisky byla nabízena na internetu na slevových portálech, ale neznám nikoho, kdo by tuto whisky pil nebo vůbec viděl. I jejich web vzbuzoval dost vážné pochybnosti. Podle dále dohledaných informací si ale myslím, že opravdu existovala.
Další značkou české whisky je Granette, kterou znám pouze jako fotku a z produktového katalogu (z 10/2014) Granette & Starorežná Distilleries s názvem Granette Premium Whisky.
V roce 2017 Granette & Starorežná Distilleries změnila název na Palírnu U Zeleného stromu.
U dalších značek se historie prolíná se současností. Pod hlavičkou firmy Seliko vyráběla Likérka Dolany v závodě Těšetice whisky Gold Cock a King Barley. Firma Seliko zkrachovala a ukončila výrobu v roce 2002. Značku Gold Cock a zásoby vyrobené whisky koupila společnost Rudolf Jelínek, která je dále dávala na trh s víceméně stejnou etiketou, kde byl nově jako výrobce uvedený R.Jelínek. Nejednalo se ale o novou výrobu whisky, pouze o doprodej koupených zásob. Společnost Rudolf Jelínek se rozhodla ve značce pokračovat (o tom až dále). I když je možné některé z nich (doprodávané staré zásoby se starou etiketou) ještě v obchodě koupit, považuji to už za historii. Whisky King Barley z trhu zmizela úplně, několikrát se objevily informace o možném obnovení výroby. Konkrétnější podobu dostaly až v roce 2018 (opět až dále).
Zajímavostí byla whisky Kohout. Jednalo se o whisky z Dolan, pravděpodobně o Gold Cock plněnou do ozdobných lahví a miniatur.
A tak vlastně jedinou vyráběnou a prodávanou značkou české whisky po krachu Selika byla Printer's Whisky od Stocku. Toto postavení si udržela přes deset let. Na trh přišla v roce 1993 a koncem roku 2018 byl její prodej ukončen. Od roku 2019 jí nahradila pod stejným názvem skotská míchaná whisky. Českou Printer's jsem od té doby nikde v prodeji neviděl (ale nijak moc jsem nepátral).
Posledním přírůstkem do tohoto historického okénka je whisky Hammer Head vypálená v roce 1989 v palírně Prádlo patřící Stocku. Nebyla ovšem původně plánovaná jako další značka, ale jednalo se o whisky určenou pro Printer's. Značka Hammer Head je známá svojí historkou o zapomenutých a pak znovunalezených sudech s whisky. Na trh se dostala v roce 2010 jako 21letá, pak proběhlo ještě několik plnění až po 28letou a tím měla být tato značka ukončena. Na trhu jsou některé její verze stále dostupné. V roce 2020 bylo pro americký trh stočena 30letá verze, s tou se ale pro český trh nepočítá. A tak už patří také do historie (i když ne tak úplně, viz dále).
a ještě trochu starší historie
Pár starých etiket a jedna ukázka z katalogu československých lihovin:
Ochutnávání některých česko a slovenských whisky se věnoval článek - nekonečný Česko-Slovenský týden
V lednu 2023 jsem si udělal lednový maratón ochutnávky české whisky, který byl ukončen u čísla 100, tedy sto různých český whisky.
Přežil jsem ho a i když ho už považuju za uzavřený, tak s českou whisky nekončím, budu ji dále sledovat a ochutnávat.
=============================
jsem se tak nějak zamyslel
Si tady tak degustuju a ochutnávám a zase degustuju whisky, až najednou zjišťuji, že se spíše opíjím. A do toho tady s chroustem filozofuji. Ne o jeho nesmrtelnosti, ale o české whisky. Ostatně na začátku toho opíjení, tedy degustace byla nejmenovaná česká whisky o síle 49,2%. A dobrá, takže to degustování šlo docela dobře. Se mi tady ti chrousti množej, před chvílí jsem viděl jednoho a teď už tu vidím dva. Nechám chrousty plavat, diskusi o jejich nesmrtelnosti s nimi zkusím potom a zpět k české whisky. Se tak zamýšlím nad aktuálním stavem a přijde takovej nicmoc, ale s dobrým výhledem do budoucna.
Prvním v nové vlně byl Jelínek, který koupil Gold Cock a to nejen značku, ale i zásoby. Pustil se také do vlastní výroby whisky. A to je trochu kámen úrazu. Jejich whisky není špatná, ale je švestková, což mi nesedí. To co stáčejí z Dolan (Těšetic) je z mého pohledu zajímavější. Kdy už zvládnou i oni vyrobit dobrou whisky? Jinak se jim musí uznat cenová politika, kterou drží ve velmi rozumné výši, jen mám pocit, že by to ještě měli podpořit reklamou, aby se o nich taky pořádně vědělo.
O whisky Trebitsch slyšet je. Reklamu a marketing mají celkem zmáknutou. Jasný cíl bych řekl taky, včetně cílové skupiny. Ta whisky není tak špatná, jak z ní někteří dělají. Není cílená na whisky komunitu, ale na běžného komzumenta a tak je tedy tak trochu neutrální, aby se zalíbila všem nebo alespoň nejvíce lidem. Cenově tedy nepatří zrovna k levným, což někoho odradí a někomu přijde jako lepší zboží. Je to prostě hlavně marketing a obchod.
Tím máme za sebou první dva hráče na našem whiskovém hřišti. U obou mám trochu pocit, že obchod a marketing jsou na prvním místě, whisky až na druhém. Čímž neříkám, že ti lidé, co stojí přímo u zrodu té whisky, toho destilátu, tomu nedávají své srdce.
Teď přeskočíme na hráče, co se mrcasí někde na konci, nemůžou pořádně chytit dech, podcenili přípravu a ještě se moc nerozkoukali. Palírna Blatná s Martin's Barrel a palírna Prádlo. Blatná už dala na trh dvě plnění whisky, ale tak potichu, aby to nikdo pořádně nevěděl, jen pár informovaných a možná pár šťastlivců. Mám tak pocit, jako by si to dělali pro sebe a sobě pro radost a aby byli uznáni jako výrobci whisky, tak musí něco pustit na trh a pro jistotu dost draho, aby si to nekoupil jen tak někdo. Prádlo se na trh zatím vůbec nedostalo, na podzim 2019 se ukázali na festivalu a od té doby nic. Kdyby tam byl ještě Klusák s Remundou (režiséři filmu Český sen), tak bych si skoro myslel, že to byl pokus, zda česká whisky scéna skočí na vymyšlenou palírnu. Ale věřím tomu, že se jich dočkáme, možná i obou.
A teď jsme se dostali k naší nadějné mládeži. Nadšení z nich čiší, chuť zkoušet nové věci, ukázat těm dospělákům, že nastupuje nová generace, která je převálcuje a ukáže jim, jak se to má dělat. Svachovka se svojí whisky Svach's Old Well Whisky předvedla dokonalou přípravu a načasování. Rozvinula široký nástup, kdyby se nám na jednom křídle nedařilo, ještě stále máme druhé křídlo a střed. A když k tomu přidáte Lukášovo nadšení pro whisky, tak je to silná kombinace. Jen nadšení nestačí, ale když se k tomu přidávají i výsledky a velký plán do budoucna, tak to vypadá jako talent na pár sezón.
Druhým mládežníkem je Těšetický TOSH s whisky King Barley. Nastoupil v dresu po dědovi se lvem s rudou hvězdou nad hlavou. Nemám rád retro vlny, co žijí jen z toho, že retro. Tady to ovšem vypadá, že by to tak zůstat nemělo. První whisky je tak trochu retro, udělali jsme to jako tenkrát, ale časem chceme ukázat, že to umíme i my sami, že se naučíme a ukážeme vám, co v nás je. Nezačali úplně špatně, ale teprve uvidíme jak si povedou dále. Určitě stojí za to jim dát šanci. Nikdo učený z nebe nespadl.
A to je všechno, teď se jdu věnovat těm čtyřem chroustům co tu trpělivě čekají, až se začneme věnovat filozofování o jejich nesmrtelnosti. :)
(20.10.2020)
a zase jsem se zamyslel :)
Si tu tak popíjím a opíjím, pak zase opíjím a popíjím, prostě to poctivě střídám a při tom jsem narazil na svoje přes dva roky staré zamyšlení nad českou whisky. Dva roky je dlouhá doba, tak se zamyslím, kolik se nám toho na českém whisky hřišti změnilo. Mám pocit, že hodně, ale nějak si tím přestávám být jistý.
Před dvouma rokama, jsme tu měli 3 hlavní hráče, byť ten jeden byl ještě mezi mládežníky. A ono se toho tolik nezměnilo. Ale událo se věcí dost. Gold Cock rozjel snad útok na celé lajně. Do roku 2019 vydával stará plnění a začínal budovat aktuální core-range, což v roce 2020 dodělal. Jinak byl ten rok na láhve celkem chudý, ovšem v roce 2021 se na nás vyvalilo 11 různých láhví (a to nepočítám, že se měnily láhve a etikety), v roce 2022 jsem jich napočítal 12 (13). Hele, čeho je moc, toho je příliš. Už i věrní sběratelé to nemají kam dávat. A běžný člověk se v tom pořádně nevyzná, co vlastně bylo z palírny, co bylo plnění pro někoho. Svachovka s Old Well upevnila svoji pozici na trhu a na konci roku 2020 trochu v tichosti vydala druhý release svých základních whisky. Rok 2021 byl rokem Mizunary. Nevalí toho na nás tolik a řekl bych, že mají ročně podobné množství dobrých whisky jako GC. U třetího hráče na hřišti to bylo nejdramatičtější. Když šel Trebitsch na hřiště, tak velká část hlediště bučela, ale domácí příznivci fandili a nic si ze zbytku nedělali. Uvnitř týmu to však vřelo a v roce 2021 vyměnili hlavního trenéra. A ještě větší haló byla v dubnu 2022 žlutá karta a tvrdé pokárání od rozhodčích za nefér hru. Byla otázka, zda to ustojí. Ustáli a nový trenér se snaží všechny přesvědčit, že to je odrazový můstek pro lepší tým, ale je třeba mu dát ještě chvíli času. A tady by mohl být velký problém. Chápeme, že to pár let trvá, než se můžu předvést na hřišti a začít sklízet úspěchy, jenže v přípravce už je pěkně těsno a tlačí se tam několik dalších týmů, které nám chtějí ukázat, že mají fakt dobře natrénováno. Málem jsem zapomněl na další dva hráče na hřišti. Martin's Barrel nás dlouho připravoval na svůj velký nástup a teď se tam na pokraji šmrdolí a nezasahuje do hry, nějak není s čím. A v jiné části hřiště se zcela nekrálovsky dloube v nose a čeká na posily King Barley. Na hřišti je už dlouho, ale není vidět, třikrát si kopnul do míče a teď čeká, až mu dorazí další do týmu. Čas, který je při zrání jejich největším pomocníkem, se občas stává tím největším protivníkem, kdy se na něj musí čekat a čekat. Dorazí mu tým dřív než nováčci z přípravky?
Rozhlížím se po hřišti, zda jsem na někoho nezapomněl, mám pocit že jo, ale nikoho pořádně nevidím. Už je to jasné, vedle hlavního hřiště jsou ještě další. Na jednom za halasného mysliveckého troubení pobíhá Stará myslivecká. Proč nejste s ostatníma na hlavním hřišti? Tohle je přece hlavní hřiště. To není, tady jste sami, hlavní hřiště je vedle, tam co jsou ostatní manšafty. Ta ještě neopeřená kuřata? No, oni tam byly dřív než vy jste přišli sem. Dřív? Jejich historie stěží začíná dvouciferným číslem, kdežto my se už blížíme ke čtyřcifernému. Aha, tak nic, tak si tu zůstaňte.
A ještě je tu jedno hřiště bokem a tam si zase hraje Thomas Dyntar. Tady jsme ale moc nepokecali, tedy vůbec.
Na jednoho hráče jsem na hlavním hřišti zapomněl, na Prádlo, to je ten, co se před pár roky omluvil na vteřinu, že si jen odskočí a hned bude zpátky, ještě se nevrátil.
Kdo překvapil a kdo zklamal?
U favoritů je to vždy těžké hodnotit, dobré umístění se u nich očekává, za to je nikdo pořádně nepochválí, ale za chybu či zklamání tvrdě zkritizuje (jako silně nesportovní typ jsem dostal na škole pochvalu - nebudu chválit tady ty sportovce, jak daleko doskočili, ale musím pochválit tady Petra, že i takové lemro zvládlo něco skočit). Oba (Gold Cock i Old Well) nezklamali a dostávají pochvalu za zatím setrvalý posun vzhůru, ale mějme na paměti, že žádný strom neroste do nebes, pak už se nebude kam zlepšovat, ale i tak mohou dostat pochvalu, za udržení té vysoké úrovně. Trebitsch dostává pochvalu za dobrý nový směr a snahu, ale k cíli je ještě daleko a když jste dole, tak tam buď zůstanete nebo půjdete směrem vzhůru, moc jiných možností není. Je to taková motivační pochvala.
Zato v soutěži o zklamání roku je to těsné. Vlastně neumím říct, co je největší zklamání. Velké zklamání je Prádlo, za to, že tu nemá nic a už dlouho. Velké zklamání je Martin's Barrel, nejsou to žádní nováčci ve výrobě lihovin, musí mít představu o tom, co je na trhu, co dělají ostatní. Ale to co předvedli, to vypadá, jak když jsou odtržení od reality, na jednu stranu nechtějí být na stejném hlavním hřišti s ostatníma a současně tam chtějí být. Standardní zklamání přinesla Stará myslivecká, už jsme si zvykli, že se s námi vlastně nebaví, takže neodpovídání atd je takové běžné zklamání. Překvapil a zklamal Thomas Dyntar, čekal jsem, že po tom jejich rozchodu se rozhodne ukázat, chyba nebyla ve mně, ale v nich. To oni mě táhli dolů, ne já je. Ale, to co se dost vytýkalo Trebitschi se přeneslo teď na ně. Čím to asi bude? (řečnická otázka). A King Barley nepřekvapil ani nezklamal, protože tak nějak nic nedělal, čeká se.
Tak jsem se hodně zamyslel a teď by to chtělo taky hodně popít. Takže plánuju se pustit do všeho českého, co tu mám. Láhve i vzorky a hezky od dávna. Nemám vše (ale klidně můžete doplnit) a bude to asi dvoukolové. Do druhého kola nepostoupí to, co už nebudu chtít pít znova a nebo to, co už nebudu mít, páč jsem to dopil. Druhé kolo není, abych zkoušel vybrat vítěze, ale jen pro jiný pohled na stejnou whisky. Jestli se to povede, tak se těšte :)
(8.1.2022)
Poznámky z ochutnávky se postupně objevují tady: ochutnávky 2023
Po ochutnání vznikla další dvě zamyšlení:
30.1.2023:
Začátkem ledna jsem se zamýšlel nad tím, jak to vypadá na našem českém whisky hřišti. A při tom vznikla geniální myšlenka, nejenom se zamýšlet, ale i to přeochutnat. Tedy během ledna přeochutnat a krátce zrecenzovat vše, co tu mám v láhvích a ve vzorkách. Linie mezi geniální a genitální myšlenkou je občas dost tenká. Jsme přecjen malý trh, takže toho tak moc nebude. Trochu jsem se přepočítal. Tedy spočítal jsem to, až když jsem měl první dvě várky přeochutnané, abych tomu dal cca správné pořadí a na nic nezapomněl. Nemusíte to počítat, bylo jich 93. A to jsem psal jen ty, které jsem v rámci toho lednového maratonu ochutnal. Nepoužíval jsem staré zápisky a tak tam není ani zdaleka vše, co u nás vyšlo. Něco jsem vůbec neměl a od některých mám již vzorky vypité, takže se do přehledu taky nedostaly. Pokud vám tam něco chybí a máte to doma, tak se můžete klidně podělit. Velké druhé kolo, kdy jsem chtěl velkou část dát ještě jednou a podívat se na ně z jiného pohledu zamítám. Pár kousků si ještě porovnám, ale bude jich jen pár.
A jak si podle mě stojí česká whisky? Z toho, co jsem ochutnal bych řekl, že to má stoupající kvalitu. Tedy ty dvě hlavní české značky Gold Cock od Jelínka a Old Well ze Svachovky. V rozporuplném postavení je Trebitsch. Svým nástupem si myslím pomohli tehdy nově vznikajícím. Svým přístupem ukázali, kudy cesta nevede (alespoň mezi námi whiskaři) a současně nás naučili na vyšší ceny české whisky. Nechci tím říct, že nás všichni berou na hůl, když jsme ochotní to platit, prostě výroba v malém je a vždy bude podstatně dražší, než mají velké skotské značky. Když přišli s cenou 1000 za půl litru, tak se hodně lidí ozývalo, že se zbláznili. Když s tím přišli další, tak lidi říkali, to je sakra rozdíl, zda oni za tisíc nebo tahle nová a lepší za tisíc. Teď je Trebitsch zpátky na startu s ostatníma začátečníkama, ale nad tím se chci zamyslet, až při úvaze nad budoucností české whisky. Stejně jako nad dalšími.
Má smysl kupovat českou whisky? Vlastně k prvnímu zamyšlení mě přivedla i diskuze pod jedním článkem na PoznejWhisky. Snese česká whisky srovnání se skotskou nebo je to prostě jiný směr? Gold Cock se rozhodnul navázat na tradici značky a dělat českou whisky česky. Povedlo se mu to a ukázal, že to je cesta, kterou lze jít. Díky velkému zázemí to zvládá za přijatelnou českou cenu. Je jiná než skotské, má ten goldcockovský charakter, zvykli jsme si na něj, máme ho rádi a chceme ho tam. Když si dáte Gold Cock naslepo mezi skotskýma, tak tam prostě bude vyčnívat, bude jinej. Doufám, že to dále udrží v této rovině. Svachovka jde cestou "ve skotsku to přivedli k dokonalosti, tak proč vymýšlet něco nového". Jejich whisky by se mezi skotskýma neztratila, naslepo by dopadla dobře a pokud ji nemáte fakt dobře napitou, tak si myslím, že by někteří nepoznali, že to není skotská. Má smysl je kupovat? Určitě, bez toho by se to nikdy nepovedlo a nemohlo by to jít dál. Souhlasím s Honzou, že tam nešáhnete vedle. Jak u Gold Cocka v jeho core (10y, 20y a peated), tak u Old Well v jejich aktuální produkci. A točit se na tom, že jsem měl láhev, která se nepovedla je nesmysl. Každému se občas něco nepovede, to není jen záležitost Jelínka nebo Svachovky, to je stejné i u skotské whisky. Jen těm našim občas měříme přísnějším metrem. A že je Old Well drahá? Pokud budu stále dokola točit mantru cena/výkon a že desetiletý Talisker v sedmičce za tisícovku nic nepřekoná, tak budu mít pravdu. Ale taky asi nebudu moc jiných whisky pít. V sedmičce by Old Well vyšel na 1.400,-, ale skotská za 1.500 a výše nám drahá nepřipadá. A to se netýká jen Svachovky, ale i dalších malých českých, prostě výroba v malém je drahá.
Než jsem se dopsal až sem, tak jsem ostatní myšlenky zapomněl. Takže shrnuto, máme tu dobrou whisky (teda některou). Na co jsem zapomněl, to si třeba vzpomenu, až se budu zase zamýšlet nebo až budu dumat nad budoucností české whisky (to bude brzy).
Je to můj pohled, tak mě klidně doplňte, opravte, ale nebijte, vždyť já jsem v podstatě hodný kluk (a stejně se to už nezmění).
31.1.2023:
Projel jsem to od minulosti až po současnost, tak se posledním příspěvkem lednového maratonu budu věnovat budoucnosti (odkaz na lednový maraton).
Úvod na poslední část si tak trochu půjčím z jednoho filmu.
(možná jste ho viděli, je to takový vztahový film, kdy se po letech jedna ženská naštve na své kamarády, že jí tehdy nevhodným chováním zkazili svatbu a jde jim důrazně říct, že jí tehdy fakt naštvali a film končí rozchodem, kdy ten chlap pochopí, že se vážně rozešli)
- Jaké O tě napadne, když se zamyslíš nad budoucností české whisky - O jako Očekávání nebo O jako Obavy ?
- Od každého trochu.
- To je jasné, že od každého trochu, ale jednoho je tam víc. A otázka zněla, čeho je tam víc. Očekávání nebo Obavy?
- Občas Obavy.
- Takže Obavy. A jak jako občas. Kterého je tam víc?
- Teď trochu Obavy, ale Optimisticky doufám, že se to změní v Očekávání a nedopadne to tak, že bysme to Obrečeli.
Optimisticky vidím dva stávající výrobce české whisky. Jelínek a jeho Gold Cock přišli ve správnou dobu a rovnou se skupinou fanoušků (tohle slovo nemám rád, ale jiné mě nenapadlo). Podařilo se jim velmi dobře přejít z prodeje starých zásob na novou výrobu, nenastala vlna "starý bylo dobrý, ale to nový nechceme". Sice těch jejich plnění je v posledních letech až moc a začínají sami sobě konkurovat, ale když budou v nabídce o týden déle, tak lépe a současně to přestane být tak zajímavé pro překupníky. Mají silné zázemí, takže případný krátkodobý pokles prodejů zvládnou a budou-li mít dostatečné zásoby, tak by se mohli pustit do reklamy, aby se i u laické veřejnosti změnila asociace spojení "česká whisky".
Ve správnou dobu se na trhu objevila také Svachovka s jejich whisky Old Well. Přišli rovnou s dobrou whisky a díky tomu získali spoustu fanoušků. Díky dobré whisky, Lukášově umu a přístupu se kolem nich vytvořila dobrá komunita (kterou se také snaží hýčkat), což jim vyrobilo slušné množství věrných zákazníků zvědavých s čím Lukáš zase přijde. Taky nejsou závislý jen na výrobě whisky, takže krátkodobé poklesy trhu by měli přežít.
U obou je vidět, že trh whisky trochu upadá, protože se na bazaru občas začínají objevovat láhve nikoliv za dvojnásobek, ale za nákupku. Pokud ta nesmyslná vlna překupnictví opravdu upadne, tak je to dobrá zpráva pro nás, že se dostane více láhví k těm, kteří to chtějí pít.
Třetí, kdo si myslím, že nebude mít problém je Palírna U Zeleného stromu a jejich Stará myslivecká. Oni ovšem necílí na nás, na svět whisky. Oni cílí na zákazníky jejich značek a ti si láhev za tisíc koupit stejně nepůjdou. Jejich ceny v akci jsou bezkonkurenční, 250 za sedmičku 4leté a 430 za sedmičku 7leté tu nikdo jiný nezvládne. A třeba někdo z lidí zkusí pak i lepší whisky. Podle mě to ale jde zcela mimo nás, kdo zkusil výše uvedené whisky, tak nepřesedlá kvůli ceně na Myslivce (přiznejte se, kdo to pije, protože nejlepší poměr cena/výkon, nestyďte se). Ale jsou tu trochu obavy, aby neodradili začínající pijáky a pijavice whisky.
S Obavami ovšem sleduji ten německo-rakouský trend. Mám palírnu na ovocné pálenky a když je vše vypáleno, tak pálím gin. A když je hotovo a ještě není nové ovoce? Co takhle whisky? To je jednoduché, strčí se to do sudu a za 3 roky to vydělá spoustu peněz. V tomhle nemusíme Německo dohánět. I když u nás to funguje zcela jinak. Výrobci zaměřený na ovocné pálenky dělají dobrou whisky a výrobci zaměření jen na výrobu whisky ...
Takže vlastně taky optimismus?
Ne tak docela. Valí se tu v krátkém časovém rozmezí na nás docela hodně whisky. King Barley se ukázal, že existuje. Jura z Toshe tu má dobré jméno a velkou důvěru, čeká se i na jeho whisky Lafayette. Jsem na to zvědavej. Těžkou výchozí pozici má Trebitsch. Plusem pro ně jsou již zkušenosti, mínusem pošramocená pověst. Ale zase o to víc se budou snažit ukázat, že to umí a dělají poctivě a chyba byla jinde (už je jinde). Za mě je vhodné jim tu šanci dát a jsem zvědavej s čím přijdou.
Větší zkušenosti s whisky zatím chybí u Radlíka, Agnes, Dlabky, Fleretu a Bernarda. I tito již mají sudy, ve kterých zraje budoucí whisky. U některých z nich jsem měl možnost ochutnat new-make či zrající destilát a šance tam jsou. Těžko tady můžu soudit, k výsledku ještě daleko a jak to nakonec pojmou a zda to vůbec bude možné ochutnat uvidíme. U Žufánka ve skladu taky jeden sud zraje, první a poslední. Opět uvidíme, zda se k tomu člověk dostane i na ochutnání nebo se vše rychle rozprodá a bude pryč. Takže na to asi koukám Optimisticky a s Očekáváním.
Jenže jsem ještě nějaké vynechal. Martin's Barrel nás už nějakou dobu připravoval na vydání své 5leté whisky a z mého pohledu to slušně řečeno zaspalo dobu. Kdyby to tu bylo tak před 3 až 4 rokama a s tím, že se zatím učí dělat whisky a další budou lepší, tak by to prošlo. Jako finální whisky je to slabé a většině konkurence kouká hodně z daleka na záda. Za mě to bylo největší zklamání loňského roku. Zcela promrhalo šanci Prádlo. Zatímco v roce 2019 na WLP Svachovka slavnostně představovala svojí tříletou whisky, tak tady na malém stánku měli jako úvodní plnění 17letou a 30letou a v dalším roce měla jít na trh 10letá. Vzbudilo to zájem, tak staré whisky tu nikdo neměl (čerstvě byla 20y GC). Tu 17letou, co se pak objevila v Travel Free (a ještě furt na některých je) jsem nepil, 2,5-3k se mi za láhev fakt dávat nechtělo a na možnost od někoho ochutnat jsem taky nenarazil. A na českém trhu od nich kde nic tu nic. Thomas Dyntar Original Trebic whisky se sice objevuje v českých soutěžích, ale jinak nemá ambice se dostat mezi české whiskaře. Vlastně pouze na třebíčský bar a případně eshop. A z hlediska informací se ukazuje, kdo v Třebíči drží bobříka mlčení a mlžení.
A nakonec mi tu zbyli punkáči (tak jsem je teď přirovnal já, oni se tak neoznačují) z Landcraft. Provokujou, proč by se drželi pravidel a konvencí, nenechaj se jima svazovat. Vypadá to rebelsky, skoro bych jim fandil, jenže, když se na to člověk podívá trochu víc, tak tam té skutečné rebelie a punkáčství moc není a prodej budoucích láhví rovnou i s přeprodejem z toho dělá obyčejný komerční pop-punk.
Tak to O je asi Očekávání.
A Obavy z toho, co se stane, až to všechno nové přijde na trh. Bude toho tu moc. Bude přewhiskováno. Takovej malej českej přeplněnej rybníček. Tolik whiskařů utrácet za dražší českou whisky tu není a děti velké části whiskařů ještě nedorostly do věku, že by mohly legálně rozšířit naše řady. A to ještě nevím, o kom ještě nevím. A lidi začnou přemýšlet, za kterou láhev svoje peníze dát. Nepůjde kupovat všechno. Jsem zvědav, kolik z toho se mi podaří vůbec ochutnat.
Starým známým přibude konkurence, ale už mají svoje jméno. Nováčci se budou snažit předvést a dostat mezi lidi a současně si budou vzájemně konkurovat. Nebudou to mít lehké. Nezbývá než doufat, že konkurence zvedne kvalitu a trh se sám případně vyčistí.
Jsem se nějak rozepsal víc než jsem chtěl a myšlenkově v půlce uhnul jinam, než jsem chtěl.
Větu, že jsem v očekávání neberte úplně vážně, já to mám z jídla. :)
Jestli jsem na někoho zapomněl, tak se připomeňte. Jestli to vidíte jinak, napište. Ať obecnou budoucnost nebo svojí (když už jsem si do vás rejpnul).
Začali jsme filmem a skončíme závěrečnou písničkou z jiného filmu. Doufám, že až tak divoká jízda to nebude a že česká whisky nepůjde ke dnu stejně jak ta loď (ne, nebojte, není to Titanic).
7.11.2023
Po letošním Whisky Life Praha 2023 a absolvování všech (+1) masterclass s českou whisky jsem se trochu zamyslel nad otázkami, co tam padly v diskusi.
Česká whisky? Česká whisky!
Na Whisky Life Praha 2023 padly po degustaci zajímavé otázky: Co je to česká whisky? Jak si představuje českou whisky? Jak je definována? Česko - terroir?
Nejdříve, co na to říká zákon.
Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 45/2000 Sb.
§ 16 - Pro účely této vyhlášky se rozumí:
v) whisky neboli whiskey - destilát vyrobený destilací obilné nebo kukuřičné zápary nebo zápary ze směsi obilí a kukuřice, vzniklé zcukřením zesladovaného nebo nezesladovaného obilí nebo kukuřice nebo jejich směsi, diastazou sladu, s přídavkem nebo bez přídavku přírodních enzymů, a následným kvašením účinkem kvasinek, a který zrál minimálně tři roky v dřevěných sudech o objemu nejvýše 700 litrů
§ 18 - Označování:
(3) Výrobek lze označit jako
a) whisky nebo whiskey směsnou nebo blended whisky (whiskey), pokud se jedná o whisky vyrobenou smísením dvou nebo více polotovarů whisky, které splňují podmínky podle § 16 písm. v); jako sladovou nebo malt whisky (whiskey) je možno označit whisky vyrobenou pouze ze zesladovaného obilí nebo kukuřice,
b) "Bourbon", pokud se jedná o whisky vyrobenou ve Spojených státech amerických podle příslušných předpisů,
Příloha č. 8 k vyhlášce č. 335/1997 Sb. - Fyzikální a chemické požadavky na jakost
whisky:
Obsah etanolu v obj.% v hotovém výrobku nejméně: 40
Obsah etanolu v obj.% v polotovaru destilátu: méně než 94,8
Tak to máme méně přísné než skoti, nemusí to být dubový sud, stačí dřevěný. Ale chrání nás třeba před whisky z ječného chleba. Neřeší ovšem označení česká whisky a tak česká whisky může obsahovat odpovídající destilát vyrobený i v jiné zemi (podle mě i směs odpovídajícího místního a dovezeného destilátu). Vyřešila by přísnější regulace těchto věcí něco? Podle mě ne. I kdyby se whisky vyrobená smícháním místního a dovezeného destilátu (nebo jen dovezeného) nesměla jmenovat "česká whisky", ale jen "whisky", tak tam bude napsáno "whisky" a další text v češtině a pro běžného konzumenta to stejně bude česká whisky. To je stejné jak s japonskou, když je tam napsáno whisky a rozsypaný čaj, tak je to stejně pro většinu lidí japonská whisky. A to navíc podle mě je, protože je z Japonska, ale není to "Japanese whisky", což už je určený pojem, ovšem jen pro ty, kteří ho chtějí dodržovat.
Zákon to tedy neřeší. Tak čím by měla být definována "česká whisky"?
Pokusím se nejmenovat palírny, ale i tak si myslím, že je bez problémů poznáte :)
Máme tu sice pár sporných značek, ale ty se pohybují mimo naše preference. Jedna se chlubí nejstarší palírnou, označuje se pouze jako whisky, na etiketě ovšem o destilaci nepíše nic, pouze o zrání a druhá se dokonce označuje jako "original czech highland whisky" destilovaná v nejmenovaném lihovaru v Bavorsku. O dalších aktuálních podobných "českých whisky" nevím. Budu doufat, že podobné se nám tu rozrůstat nebude.
Když to vezmu z opačné strany kvality, tak tu máme taky jednu, co je některým zastáncům českého terroir trnem v oku. Destilují v Čechách, ovšem slad berou ze Skotska, berou slad používaný skotskými palírnami. Je ovšem ten "skotský" slad čistě ze skotského ječmene? Zas tak jistý bych si tím nebyl, řekl bych, že bysme se při hledání lehce dostali až do kontinentální Evropy. Český ječmen tam asi nenajdeme, ale kdo ví.
A když zůstaneme v první trojce, tak tu máme dva zástupce, kteří se nám už tomu českému terroir blíží více. A oba oživili známou českou starou značku. Mirek bere slad z české sladovny v Bruntále a zraje v českých sudech. Jura to asi z hlediska českého terroiru dotáhl nejdále, ječmen mu roste skoro za palírnou, používá také českou sladovnu v Bruntále, české sudy a řeší jak rozumně využít české sudy, co zbývají českým vinařům. Jenže oba finishují i v zahraničních sudech po zahraničních destilátech. Takže by se nakonec nevešli do čistě striktního pojmu "česká whisky".
A je to vlastně problém? Je problém, že jedni berou slad ze Skotska? Je problém, že finishují v sudech po cizích vínech apod? Nemyslím si. Skotská whisky podle mě definuje standard kvality se kterým budeme, my pijáci a pijavice whisky, srovnávat ty ostatní. Přece se nebudeme srovnávat s Bangladéší a plácat se po ramenou, že máme lepší whisky než oni. Když už to někdo dělá dobře a fakt dobře, tak proč se od něj nepoučit a nesnažit se vyrábět stejně kvalitní produkty jako on. Neříkám stejné, říkám stejně kvalitní. A tak jeden se blíží svému vzoru a druzí dva tvoří český terroir. Mirkova má jasný styl a charakteristuku, drží kvalitu a Jura k tomu má dobře našlápnuto, jen prostě začal později.
Ovšem u některých z toho zbytku mám někdy pocit, že by rozhovor s nimi měl začínat:
Chutná vám skotská whisky?
Pili jste ji někdy?
A pili jste někdy to svoje?
A zkusili to porovnat se skotskou whisky?
Fakt vám připadá, že to dosahuje podobných kvalit?
Jistě, začínají, učí se. Nikdo učený z nebe nespadnul. Ale není třeba začínat vymýšlením kola, ani tím, že já jsem jedinečný a místo kol budeme u aut používat čtverce. A když vám jízda nebude připadat pohodlná, tak vám řekneme, že nechápete náš jiný přístup. Skoti vědí, proč některé části výroby dělají všichni skoro stejně, protože v tom nikdo nic lepšího zatím nevymyslel. Tak se neupínejte na to slovo zatím, nejdříve zvládněte umění základní výroby až po zrání a pak můžete zkoušet, zda se to nedá vylepšit.
To samé platí u těch, kteří se do světa české whisky chystají vstoupit. U Kamila a Honzy strach nemám, ti přistupují k whisky s pokorou, chápou preference pijáků a pijavic a snaží se přijít s něčím, sice se může (ono i musí, když by bylo všechno stejné, tak to nemá smysl dělat) trochu odlišovat, ale bude se držet charakteru, který ze světa whisky známe.
A u některých mám pocit, že se snaží šokovat a doufají, že tudy vede cesta. Jako jeden nejmenovaný mladý muž, co se snažil šokovat ginem, až se tak nějak z určité části nejen whisky světa vyšokoval ven.
Fakt tu není tak velká česká hrdost, že všichni budeme pít zcela 100% českou whisky zrající v českých sudech po českých pálenkách jen proto, že je 100% česká a při její výrobě nebyl žádný zahraniční dekadentní vliv. Taková hrdost je tu jen při mistrovství světa v hokeji a to ještě musíme vyhrávat. Každej správnej blbeček, má na autě pár vlaječek. A ani při tom to nebudeme pít.
Bohužel tu mám občas pocit, že se blížíme k německému a rakouskému modelu - kdo má do prdele díru a palírnu ovocných pálenek, tak pálí whisky. A když k tomu ještě přidáme sebevědomí, že jsme země whisky zaslíbená, protože umíme slad a sladinu na pivo a pálit ovocné pálenky, tak to může skončit špatně. Ale taky nemusí. Máme tu příklady palíren, které chápou rozdíl mezi ovocnou pálenkou a whisky a vyrábí velmi dobrou whisky. A taky palírny, kde to dobře nedopadlo.
Ač se to nezdá, tak já všem českým výrobcům držím palce. Ať se jim to daří co nejlépe, ať se poučí z toho, co se nepovedlo a zlepšují se. Pro nás pijáky bude dobré, když budou šlapat na paty první trojce, protože to bude znamenat, že mají dobrou whisky a všichni se budou snažit dále zlepšovat, aby si udrželi místo vpředu. Když se budou přetahovat o poslední tři místa (bohužel tu neexistuje sestup a vyřazení), tak to bude smutný pohled.
A abych těm na chvostu aspoň něco dal, tak tu mám jeden nápad na text na zadní etiketu: "Tohle, že je whisky? Tenhle chlast? Vždyť křiví ústa a láme vaz!"
Dávám to volně k dispozici, ale ještě to raději proberte s autorem původní neupravené verze.
Úplně se mi nepodařilo udržet původní myšlenku textu a ještě mám pocit, že přeskakuju z jedné na druhou, ale snad je to čitelný. Třeba to někdy napíšu znovu, jinak a lépe.
