značky
ochutnávky
aktuality

skotská whisky, irská whiskey, americký bourbon      jednosladová, obilná, míchaná i žitná whisky

» informace » festivaly 

  tisk textu

Whisky Life! Prague 2019

Whisky Life! Prague 2019

1.-2. listopadu 2019 proběhl pražský whisky festival Whisky Life!.

Letošní Whisky Life! se mi vyvedl podstatně lépe než loňský. Jejich jediným pojítkem kromě whisky bylo, že v pátek cestou domů pršelo. Tento rok jsem se rozhodl pro oba dva dny, o to více zážitků, o to více vypité whisky, o to více dražší akce (ale to nebudeme počítat) a také o to více poznámek ke zpracování. Než se pustím do svých poznámek, tak napřed pár dojmů z celého festivalu. Jsem také rád, že se mi konečně povedlo poznat osobně některé lidi z Netharova diskuzního fóra.
Prostory Novoměstské radnice jsou stále hezké a whisky festival zde vypadá důstojně. Mohly by být trochu větší, občas je těžké tam projít. Ale to si myslím, že je tolerovatelná drobnost, protože nikdy jsem neměl problém, že bych se neměl kam postavit, případně posadit, abych mohl vychutnávat whisky a psát si poznámky. Výběr whisky velký, lidi skvělý, ochotní říct fůru informací, návštevníci naladěni na stejnou notu, takže není problém se dát s cizím člověkem do řeči, protože téma máte úplně stejné. Za oba dva dny jsem nezaznamenal problém s nedostupností pečiva či chleba.

Whisky Life! Prague 2019Whisky Life! Prague 2019Whisky Life! Prague 2019Whisky Life! Prague 2019 - někteří členové Netharova diskuzního fóra

Ještě hned na úvod doplním, whisky festival je sice o ochutnávání whisky, ale taky je to událost. A prostě to vlastně není vůbec vhodné místo pro pořádné ochutnávání ve smyslu degustací a psaní recenzí, kdy ochutnávám v klidu, množství pro případné hledání chutí, vůní a charakteru mám větší, nejsem ovlivněn whisky pitou předtím, ať z hlediska chutí, tak množství. A tak jsou vidět lidi, kteří toho na místě ochutnají jen malé množství a většinu si berou sebou domů ve vzorkovničkách a ochutnávání se věnují až doma, v klidu, té správné náladě. A tak whisky, která mne zde nezaujala by se mi mohla doma líbit a také obráceně. Jak člověk nachutná více whisky, tak jeho odhad i takhle na festivalu odpovídá přibližně tomu, co by napsal i doma, ale i tak vím, že u některých whisky jsem měl problém určit chutě či vůně a plně se na ně soustředit. A také nezapomínejte, že chutě a preference jsou individuální. To co já pochválím jako dobré, vám vůbec chutnat nemusí a co já zhaním, tak může být vaším favoritem. Však to znáte s jídlem, každému chutná něco jiného a u whisky je to stejné. Zatímco k rajské ani nepřivoním, protože povinost dojídat jako dítě oběd ve školní jídelně mi ji zcela zhnusila, tak určitě nebudu všem vysvětlovat, že je hnusná a nikdo normální to nejí a vůbec nikomu to nemůže chutnat. Prostě nechutná mně, ostatním asi jo, když se stále vaří. A ono to může být úplně skvělé jídlo, jen mně prostě nesedí, nevoní a nechutná.

Whisky Life! Prague 2019Whisky Life! Prague 2019Whisky Life! Prague 2019

Pár připomínek k organizaci bych ale měl. První a to celkem výrazná se jmenuje VODA. Vím, že je to festival whisky, ne vody, ale pokud chci ochutnávat, tak vzorky whisky prokládám popíjením vody. Ať pro propláchnutí zbytků chutí po předchozí whisky, tak pro udržení těla v co nejlepší kondici na zvládnutí dalších vzorků whisky. Voda by prostě měla být na každém rohu, i když to organizátorům přinese starosti, protože jeden člověk bude muset být vyhrazen jen na utírání vody na zemi.
Druhá připomínka a velké zklamání se jmenuje MACALLAN. Očekávalo se, že i letos v Kapli Novoměstské radnice bude Glentyne se svojí širokou nabídkou. Prostor ale dostal k dispozici Macallan. Byť z toho co jsem četl to možná není výhrada přímo na organizátory. Hledal jsem na té informaci něco pozitivního a tak jsem si říkal, že když má Macallan celou kapli, tak tam bude neskutečně široká nabídka a já tam nechám asi dost peněz. 3 (slovy tři) láhve Macallanu a malý pult byly velkým zklamáním (na videu z kaple je to vidět). Toto zklamání hodnotím jako návštěvník WLP navíc ovlivněný svým očekáváním. Nevidím do zákulisí, možná Macallan vždy plánoval jen tento malý pult a velkou expozici přes celou kapli mu přisoudilo jen moje očekávání, možná chtěli být exkluzivní, možná to tak mají vždy, co jsem slyšel tak i jinde je to u nich podobné. Možná tam klidně mohli být spolu. Možná je tam spolu nechtěl organizátor. Možná tam jeden nechtěl druhého (což mi připadá jako nejhorší varianta, řeším sebe, návštěvník, který tam chce oba, protože whisky, je odsunut). Jen samé možná. Spekulovat dále nechci, ať nevzniknou nepodložené teorie. (Pokud k tomu někdo ví víc a chce to sem dát, tak ať mi napíše. Ale opravdu ví, ne co slyšel, si myslí, ...).
Jak potvrdila Marta (organizátorka WLP), tak prostor v kapli odmítl sdílet s někým jiným (s whisky) Glentyne (Martin Svoboda) a tak jejich místo zůstalo prázdné. Macallan plánoval takto malý stánek a tím, že tam byl nakonec sám, tak to vypadalo takto podivně až smutně. Ovšem Macallan tím vinen nebyl.

Whisky Life! Prague 2019 - pult s nabídkou Macallanu (dále ještě Highland Parku, Naked Grouse a Glenrothes)Whisky Life! Prague 2019 - skříň, kde nabídka Macallanu stála reprezentativnějiWhisky Life! Prague 2019 - whisky menu s nabídkou Macallanu (dále ještě Highland Parku, Naked Grouse a Glenrothes)

Třetí výtka směřuje k vystavovatelům. Je to drahé. Neumím posoudit jaké mají s celou akcí náklady, nakolik je braná jako reklama, obtěžující povinost, zda na WLP vydělají, prodělají nebo jsou na nule. Navíc dram jim pomáhá či ztěžuje situaci, protože skoky po 30,- Kč jsou celkem vysoké. A pak nevím, jak velkou roli v tom hraje marketing či ego. "My bysme tu láhev mohli se ziskem prodávat i za 500,-, jenže to by si všichni řekli, že jsme nějaký šunt a nikdo si to nekoupí, tak ji dáme za 1.200,-, protože lidi jsou zvyklý si za kvalitu připlatit. Když to není drahé, tak si toho neváží." A to samé cena v dramech, když to dáme za jeden, tak to všichni budou považovat za nezajímavé. A trochu čísel, ať si to může člověk představit. Vycházím z maloobchodních cen (jiné neznám, ale předpokládám, že vystavovatelé budou mít možná o něco lepší, když i ten maloobchod, který má v té ceně už taky svůj zisk). U láhve 0,7 litru za 1.000,- uděláte 35 vzorků po 2cl, takže jeden vychází s lehkou rezervou na 30,- Kč tedy jeden dram. Co jsem viděl pár takto jednoduše idenfikovatelných lahví, tak to byly většinou dva dramy. A když budem skákat jen po tisících za láhev, tak je to jednoduchá násobilka: maloobchodní cena: 0,7 láhev 2.000,- z ní 2cl vzorek 60,- tedy 2 dramy a dále, 3.000/90/3, 5.000/150/5, 8.000/240/8, 10.000/300/10, co tisíc za láhev to jeden dram za 2cl v maloobchodní ceně za láhev. Někde ten poměr byl lepší, někde horší. Samozřejmě si uvědomuju, že nic kupovat nemusím, nikdo mě nenutí a na baru (pokud by se to tam ovšem vůbec dalo koupit) by to bylo asi ještě dražší. A také furt vás ten vzorek vyjde levněji než celá láhev, což navíc oceníte ve chvíli, kdy vám vzorek nezachutná natolik, že byste celou láhev chtěli koupit, což teprve kdybyste ji už měli. (A teď si představte jak to bylo těžké, když nebyly whisky festivaly, ochutnávek málo a dobře zásobených barů ještě méně.) Opět, pokud k tomu někdo chce něco říci, ať to nevyznívá tak špatně, tak mi může napsat.

Whisky Life! Prague 2019Whisky Life! Prague 2019Whisky Life! Prague 2019

Po obecných dojmech už dále budu pokračovat k tomu, jak letošní Whisky Life! probíhal z mého pohledu. Samozřejmě jsem předem sledoval, kteří vystavovatelé se festivalu zůčastní, ale protože kromě názvů moc informací nebylo, nedělal jsem předem žádné velké plány. Takže asi jediným bodem plánu bylo navštívit stánek Svachovky a zkusit některou z jejich whisky. Jejich produkce je (byla v době festivalu) na trhu teprve cca týden, takže je na ní člověk zvědavý. Jinak další plány jen obecné - zkusit některé whisky, které ještě neznám, nechat si případně doporučit něco mimořádného, možná něco navzorkovat a pokud potkám něco z čeho jsem byl kdysi unešen, tak si to možná dát znovu (možná - uvidíme kolik by to stálo a zda risknu, že bych si mohl zkazit časem vylepšenou vzpomínku). Moc se neopít, neudělat ostudu, naštěstí moji tvář moc lidí nezná, takže by to pro všechny byl jen nějaký nezajímavý opilec a nikoliv opilé WOL. Jak o tom chce psát, když neumí ani pít.
Letos jsem se rozhodl pro oba dny. V pátek jsem dorazil už před začátkem, ne že bych tam musel být první, ale rozhodl jsem se zkusit natočit video, tak i s tou frontou na začátku. Odškrnuto, příště už nemusím tak brzo. Dál budu psát, jak mi to šlo za sebou. Jako welcome drink mi posloužil Johnnie Walker Black Label, toho jsem si nepsal, sloužil jen k ucucávání při první procházce po festivalu, probuzení chuťových buněk a spláchnutí pracovního dne za sebou.

Whisky Life! Prague 2019Nomad 41,3%Nomad 41,3%

První ochutnávanou whisky na rozjezd byl Nomad. Je míchaná skotská whisky obsahující směs 30 whisky ve stáří 5-8 let zrajících v sudech po bourbonu. Pak celá směs dozrává ještě 3 roky v sudech po Oloroso sherry z Jerezu. A protože nomádi cestují ke svému cíly, tak i tato whisky bude cestovat dále a to do Španělska, přímo do Jerezu, kde dozrává dalších 12 měsíců v sudech po Pedro Ximénez sherry. A protože celý proces zrání neproběhl ve Skostku, tak už to nemůže být skotská whisky a protože ani ve Španělsku, tak je zpochybňováno i označení španělská whisky (protože ale ve Španělsku byla nejspíše lahvována, bývá řazena mezi španělské whisky). A tak přišli s označením Outland Whisky. Na tuto whisky jsem narazil, když jsem psal o španělské whisky, tam jsem ji nepotkal, ale je dostupná u nás v ČR. Poprvé jsem ji pil až na letošním WLP. Příjemně pitelná whisky, aroma voňavé, jemné, v chuti si to sherry znatelně nese. Pohodová whisky k povídání, kdy si více zapamatujete to povídání než tu whisky, ta zas tak výrazně zajímavá není.

Trebitsch Fortythree 43%Trebitsch Fortythree 43%Trebitsch Single Malt dozrávající v sudech po koňaku 40%Trebitsch Single Malt dozrávající v sudech po koňaku 40%Trebitsch Single Malt v sudech po nikaragujském rumu 40%Trebitsch Single Malt v sudech po nikaragujském rumu 40%The Trebitsch Monk Bourbon Finishing 51%The Trebitsch Monk Bourbon Finishing 51%

Následně jsem na delší dobu zakotvil u stánku české whisky Trebitsch, kde jsem dostal možnost ochutnat vše co tam měli vystavené. Jsou to fajn lidé, dobře se s nimi povídá, je vidět, že dělají to čemu věří, snaží se to dělat co nejlépe a taky se stále ještě učí, překonávají problémy (i když ty úplně počáteční již mají za sebou), plánují budoucnost značky. Dozvěděl jsem se tam spoustu věcí, které mi z té druhé strany skleničky kolikrát nedocházejí. Ale k jejich whisky. Vědí, že jsem spíše na ty kouřové, tak mi byla nabídnuta Trebitsch Fortythree. Mělo by se jednat o lehce kouřovou, tak uvidíme. Aroma byl lehký sladký kouř, dřevo a vůně zemitosti lesa. Chuť jemná, lehce sladová, mladá, nevyzrálá, chybí jí charakter. Dokončení suché a lehce štiplavé na patře. Dobré je, že tento názor můžu klidně přímo na místě říct i jim, neberou to osobně, berou to jako názor někoho, kdo to ochutnal, jako zpětnou vazbu. Další jsem vyzkoušel Trebitsch dozrávající v sudech po koňaku. Je to ta základní whisky, která pak ještě dozrávala v sudech po koňaku. Ten se také na výsledné whisky projevil. Řekl bych, že velmi dobře. Aroma na whisky nezvyklé, míchá se tam sladkost a koňak, lehká tráva, lehká sladová sladkost v pozadí. Chuť je smetanově zjemnělá, krásně zaoblená, jemná, pohladí, naplní ústa, na mladou whisky příjemně komplexní, mladost je tam poznat, ale tím dozráváním po koňaku se krásně a příjemně zabalila. Dokončení s koňakovým tónem, lehce sladkým závěrem, trochu do sucha. Tohle bylo příjemné popíjení. Takové mlsání. Koňak to zajímavým způsobem zjemnil. Tohodle bych si asi lahvinku koupil, jenže to není v prodeji. Musím přiznat, že jsem si byl přidat. Tohle se povedlo dobře. Tím jsem byl zvědavý i na Trebitsch dozrávající v sudech po rumu. Opět ta základní whisky, která dozrávala v sudech, kde byl předtím 25 let nikaragujský rum. Nejsem rumovej, takže to tolik neocením. Co jsem ale chvíli poslouchal reakce některých návštěvníků, tak se jim to líbilo. Uzavřela to whisky The Trebitsch Monk, která nevychází z té základní a dozrávala v sudech po bourbonu. Ta se dobře čuchala, výrazné, sladké ovocené aroma, je znát vliv bourbonu. A i se dobře pila, vedle bourbonových tónů jsem tam našel i lehkou rašelinu a kouř. Dobrá závěrečná tečka na místě.

Old Well Aged in Laphroaig Barrel 42,4%Old Well Aged in Laphroaig Barrel 42,4%Old Well whisky

Další moje zastávka zůstala v naší republice, tentokrát na jihu čech. Ano, whisky z destilérky Svach Old Well. Tato whisky byla v době WLP2019 na trhu teprve týden, takže o ní byl pochopitelný zájem, také jsem byl zvědavý, jaký je nový přírustek v rodině české whisky. Z lidí na stánku čišela radost, nadšení pro věc a ochotně každému vysvětlovali o co se jedná. Na webu mají hodně informací, takže jsem dopředu dostatečně nastudoval a věděl, že chci ochutnat všech jejich sedm různých whisky. To samozřejmě nejde najednou, takže jsem se rozhodnul dnes ochutnat jednu a ostatní navzorkovat. Nakonec místo vzorků jsem koupil zbylé whisky (až na jednu) v miniaturách a tu jednu ne proto, že bych nechtěl, ale tu v miniatuře neměli. Takže jejich ochutnání si nechám v klidu na doma. A protože tíhnu ke kouřovým whisky, rozhodl jsem se zkusit ten slabší (myšleno z hlediska alkoholu) Old Well, který zrál v sudech po Laphroaigu. Pro mě teda velikánské zklamání. Vonělo to lehce jako Laphroaig, ale spíše jako něco navoněného Laphroaigem. A současně tam byla dezinfekční lihovost. Chuť do lihova, silná alkoholová, prázdná, nevyzrálá. Aroma navnadilo více. Dezinfekční lihovost, ostrá. V dokončení malinko štípne a rychle zmizí, odpovídá prázdnosti chuti. Jak můžeme na různých whisky vidět, co všechno si vzaly při zrání ze sudu - ze dřeva, z vypalování dřeva, z bournonu/sherry/porta/rumu/.. a tak různě co tam předtím zrálo, vidíme rozdíly, když stejný základ dozrával v sudech po různých věcech. Tak tady vidíme, že si ta whisky předtím vzala ze sudu všechno, že ho vycucala do poslední chutě a v pórech dřeva už zůstaly jen zbytky té whisky. Ten sud jí už neměl co dát a když vám nikdo nic nedá, tak prostě nemáte nic a vaše kapsa zůstane prázdná. A tak ani tato whisky už od sudu nedostala nic a dostala z něj jen pár kapek Laphroaigu. Škoda. Ale jak se říká: jedna vlašťovka jaro nedělá nebo jedna ruská vlašťovka zimu ještě nedělá. To že se mi jedna jejich whisky nelíbila neznamená, že odsoudím šmahem všechny, takže ostatní (kromě této) jsem zakoupil v miniaturách k pozdějšímu ochutnání doma. Až ochutnám všechny, tak teprve můžu vynášet nějaké soudy o značce, tedy přesněji řečeno, můžu říct svůj názor.

Whisky Life! Prague 2019Gold Cock 20letá 49,2%Gold Cock The X series vol.1 1999/2008/2016 61,5%Whisky Life! Prague 2019Michel Couvreur Blossoming Auld Sherried L.2019006Michel Couvreur Blossoming Auld Sherried L.2019006

Zastavil jsem se podívat u další české whisky Gold Cock. Tady jsem se ale jen podíval na tu novou desetiletou, hodně doporučovanou dvacetiletou a vyfotil si známý překlep na etiketě. Chvíli jsem uvažoval, zda si nedat, ale nakonec jsem se vydal naproti.

Měli tam hezčí holky :)
A také zajímavou whisky. Loni jsem tam očuchával láhve, než jsem si jednu vybral a pamatuji si, že to všechno hezky vonělo, bylo těžké vybrat jen jednu a byla dobrá. Naproti byla značka Michel Couvreur, což je skotská whisky dozrávající ve Francii a tak nesmí být označená jako skotská. Neoznačují jí ani jako francouzskou, protože tam zase nebyla destilována. Líbil se mi popis jejich whisky - skotská whisky s francouzskou elegancí. A tak jsem tam chvíli postával a poslouchal co doporučují ostatním a proč. A nakonec jsem se rozhodl ochutnat tu, co doporučovali jako nejlepší (doufám, že ne proto, že byla nejdražší). Porovnat jsem to sám nemohl, ale ta vybraná byla dobrá - Michel Couvreur Blossoming Auld Sherried L.2019006. Aroma voňavé, hutné, dřevěná mísa s ovocem, chuť bohatá, sherry, dospělá a vyvážená whisky. Tu francouzku jsem si v ní našel a byla hezká. Nechal jsem si dobře doporučit, příště tam zase zajdu něco ochutnat.

Whisky Life! Prague 2019Whisky Life! Prague 2019GlenAllachie 15letá 46%GlenAllachie 15letá 46%GlenAllachie 25letá 48%GlenAllachie 25letá 48%

Tak už bych taky mohl dát skotskou. V plánu jsem měl určitě ochutnat značku GlenAllachie na kterou jsem už slyšel hodně chvály. A taky pozdravit Petra Křenka pořadatele Whisky Festivalu v České republice, který byl na stánku této značky. Na místě jsem se rozhodl zkusit 15letou GlenAllachie. Bylo to velmi fajn a příjemné pití. Hutná a po sherry. Výrazné těžké ovocno-dřevité aroma následované ovocno-sherry chutí, hutnou s hořkou čokoládou. Jj, bylo to dobré. A velmi vychvalovanou 25letou GlenAllachie jsem si navzorkoval na ochutnání doma, kde budu mít víc času a klidu na vychutnání této whisky. Ta 15letá navnadila, že jsem přemýšlel, zda nenavzorkovat celou řadu a neudělat si doma soukromou ochutnávku této značky. Možná někdy příště.

Longrow Peated 46%Longrow Peated 46%Talisker 25letý 45,8%Talisker 25letý 45,8%

Na stánku Fous Spirits jsem si ještě vybral k ochutnání whisky Longrow. A to konkrétně Longrow Peated. Whisky je to z oblasti Campbeltown, kde už moc palíren není a podle označení by měla být nakouřená. Aroma je příjemné, sladké tóny se mísí s citrusy a rašelinou. Ta je cítit i v chtuti, ale je přebitá určitou nahořkostí, která mi kazila celkový dojem z whisky.

Den už se začínal chýlit ke konci. Rozhodl jsem se ještě vzít na pozdější ochutnání doma 25letý Talisker. A na cestu domů, tedy déle než do stanice metra to nestačilo, jsem si nechal nalít Maker's Mark. A to už je konec prvního dne.

na začátek stránky

Druhý den začal srazem některých členů Netharova diskuzního fóra ještě před otevřením sobotního začátku festivalu, kde jsem konečně některé lidi poznal osobně.
Ještě celkem prázdné prostory jsem využil k rychlé prohlídce celého festivalu a k natočení videa, dokud bylo málo lidí a lepší světlo.

Whisky Life! Prague 2019Prádlo 17letá 41,7%Prádlo 17letá 41,7%Prádlo 30letá 43,7%Prádlo 30letá 43,7%

A v lepším světle jsem objevil malý stánek, který jsem v pátek zcela přehlíd. Byl schovaný v rohu a málem jsem ho přehlédl i v sobotu, ani na videu není, protože až tam jsem kamerou nedotočil. I když byl název Prádlo, tak mi bylo jasné, že zde manželce nic k vánocům nevyberu. Je to název palírny a pokud máte alespoň trochu přehled o české whisky, tak byste ho měli znát. Whisky zde vystavené jsou zcela nové, zatím nejsou ani na trhu, ale chtěli by uvedení trh stihnout ještě letos. O této whisky jsem neměl ani tušení. Zajímavé také je, že jako první produkty mají 17letou a 30letou. Vzorky k ochutnání byly velmi malé, spíše symbolické, takže se z nich bohužel špatně hodnotí. 30letá je přejmenovaná whisky Hammer Head, která pod tímto názvem již končí. Kdysi ji vyrobili v palírně Prádlo, Hammer Head šla na trh jako 21, 23, 25 a 28letá. Zbytek sudů již použili pro svoji novou značku a stočili jako 30letou single malt czech whisky Prádlo. 17letá je z destilace z roku 2002. Od příštího roku by se na thu měla objevit také 10letá verze, která by měla být základní whisky z palírny. 17letá byla dobrá, příjemné pití, aroma po sherry, ovoce, těžká sladkost, v chuti ovoce v hořké čokoládě, pendrek, celkem zaoblená. To jsem vyčetl z poznámek, ale z paměti o ní nevylovím nic, což znamená, že to bylo celkem dobrý, ale zase žádný velký zázrak ze kterého bych padnul na zadek to nebyl. Vzorek byl ale hodně malý, takže moc prostoru k ochutnání nebylo. 30letá (opět velmi malý vzorek) měla v aroma krásně voňavé dřevo, ovoce, jemně zaoblená, hladivé. V chuti byla cítit tříslovitost dřeva, bohatost ovoce, pak hořká čokoláda. Je cítit, že je vyzrálá, v chuti zaoblená, ale také už trochu dřevitá. 30 let v sudu už možná začíná být moc.

MacallanMacallan Rare Cask 43%Macallan Rare Cask 43%

Sice jsem remcal na Macallan v Novoměstské kapli a na tom názoru nic neměním, ale jejich whisky bývá dobrá. A ten Macallan Rare Cask patří mezi doporučované a celkem drahé. O tom ten festival taky je, ochutnat věci, které by si člověk bežně nekoupil. A tohle bych si taky při ceně za láhev taky nekoupil. Aroma bylo silné, hutné, hořká čokoláda, dřevo, ovoce, sherry?, krásně komplexně zabalená, hutná, hladící, příjemná. Dala se krásně čuchat. Chuť lahodná, jemný smetanový nástup, komplexní, rozvíjí kombinaci chutí sherry, ovoce, lehké čokolády. Celkově dobře komlexní, nic vyčuhujícího, nic výrazného, ale také nic jednotlivě zapamtovatelného. Dokončení dlouhé, doznívající, hořká čokoláda. Dobrá whisky, velmi povedená komplexní, vyzrálá, dospělá. Krásná elegantní zralá ženská, být v její přítomnosti je pro člověka čest.
Byla dobrá, jenže pamatuju si některá starší plnění (např. 18letá 1983, Traveller řadu) a ty mi chutnaly více a podle nich pak srovnávám ostatní Macallany.

Old Well Aged in Laphroaig Barrel 46,3%Old Well Aged in Laphroaig Barrel 46,3%

Na stánku Svachovky jsem se stavil i následující den ochutnat ještě ten silnější Old Well, který zrál v sudech po Laphroaigu (46,3%). Ten totiž v miniaturách nebyl. Aroma - výrazná lihová jódová nemocnice, to voní jak čistý destilát, ten sud už neměl kromě Laphroaigu co dát, nelákavé aroma. Chuť za aroma moc nezaostává, je znatelně silnější než ta verze s méně procenty alkoholu, je to jak hodně naředěný Laphroaig říznutý lihem, díky síle a menší naředěnosti (oproti té druhé verzi) má ty zbytky Laphroaigu výraznější. Víc kouře a rašeliny, méně nemocnice. V chuti lehce sladký nástup. Jinak prázdná, naředěná a okolo toho protékající nicota. Tvrdit mi někdo, že je to 1letý naředěný Laphroaig, tak mu na to i skočím. Dlouho doznívá.

Zopakuji se, co jsem psal už o kus výše: Jak můžeme na různých whisky vidět, co všechno si vzaly při zrání ze sudu - ze dřeva, z vypalování dřeva, z bournonu/sherry/porta/rumu/.. a tak různě co tam předtím zrálo, vidíme rozdíly, když stejný základ dozrával v sudech po různých věcech. Tak tady vidíme, že si ta whisky předtím vzala ze sudu všechno, že ho vycucala do poslední chutě a v pórech dřeva už zůstaly jen zbytky té whisky. Ten sud jí už neměl co dát a když vám nikdo nic nedá, tak prostě nemáte nic a vaše kapsa zůstane prázdná. A tak ani tato whisky už od sudu nedostala nic a dostala z něj jen pár kapek Laphroaigu. Škoda. I 5letý Laphroaig lahvovaný od Signatory pod názvem Islay pro italský trh byl zajímavější, bohatší a živější. Tohle shrnutí platí v základu bohužel pro obě plnění.
Ale jak se říká: jedna vlašťovka jaro nedělá nebo jedna ruská vlašťovka zimu ještě nedělá. Ani dvě. To že se mi jedna/dvě jejich whisky nelíbily neznamená, že odsoudím šmahem všechny, takže ostatní (kromě těchto dvou) jsem zakoupil v miniaturách k pozdějšímu ochutnání doma. Až ochutnám všechny, tak teprve můžu vynášet nějaké soudy o značce, tedy přesněji řečeno, můžu říct svůj názor.

Whisky Life! Prague 2019North British 10letá Murray McDavid 2007 46%Port Askaig 8letá 45,8%Port Askaig 8letá 45,8%

Pak jsem se vypravil opět k Fous Spirits, jejich nabídka byla opravdu široká. Nabídka od Murray McDavid byla také velmi široká a rozmanitá. Rozhodnul jsem se zkusit signle grain North British 10letou od Murray McDavid z roku 2007. V aroma sladkost obilí, není to sladová sladkost, obilná vanilka, trochu lihovosti, která se dere do nosu. Není až tak bohaté, ale není prázdné. V chuti obilná, je znát vliv sudů po bourbonu, vynořují se tam tóny. Lehká, trochu do jemna až nevýrazna. Trochu dřeva. Dokončení výraznější, ostřejší, štiplavější, ale ne do nepříjemna.

Pak zastávka u Diosu, kde jsem zkusil mě neznámý Port Askaig. Zvolil jsem 8letou verzi. Překvapila velmi světlou barvou. Aroma je lehká rašelina, kouř, klasická Islay v jemnějším provedení, voní, ale nic zajímavého. V chuti sladký nástup, pak až dost sladký, následovaný výraznou ostrostí, která otupí chuťové buňky, při rychlém druhém dušku (myšleno krátce po sobě) vyniká hlavně ta sladkost, protože buňky jsou na ostrost otupené. Ostrost zazdí ostatní chutě. V dokončení dlouho doznívá rašelina s kouřem. Celkově mě moc nevzala, ta ostrost zabíjí ostatní chutě, celou jí zabíjí.

Kilkerran 12letý 46%Kilkerran 12letý 46%Glenrothes 10letá 40%Glenrothes 10letá 40%

A opět k Fousům, tentokrát z opět z levé strany a opět doplním trochu vzdělání v oblasti Capmbeltown. Zvolil jsem whisky Kilkerran 12letou z palírny Glengyle. Aroma slané, probleskuje v něm sladkost, ovoce, celkem jemné. I přes slané aroma je v chuti sladký nástup, který ovšem padá do určité neutrality a nezajímavosti, zemitost, lesní mech, lehká dřevitá trpkost. Chybí jí vyzrálost do charakteru. Dokončení suché, trpké a nijaké.

Mám v kapse už jen dram, jsme nejbohatší z dam, co já si ještě dám? Tak dáma nejsem, naštěstí jsem nezpíval, ale sobota se začínala chýlit ke konci a v kapse mi zbyl poslední dram. Mohl jsem jít vyměnit další, ale řekl bych, že už to stačilo a tak jsem hledal, co zajímavého bych za jeden dram mohl ochutnat. Chce to trochu hledat, protože jak jsem psal už výše, tak ty ceny jsou trochu nadsazené (v porovnání s nákupem v maloobchodu, kde za 1000,- už koupíte slušnou láhev a za 2000,- i dost zajímavou láhev), takže moc velký výběr nebude, ale najdou se i single malt whisky za tuto cenu. (Že bych si příští rok zkusil dávat jen whisky v ceně jednoho dramu a to bych stejně vynechal blendy, irské a asi i bourbony. Ještě tu myšlenku zvážím a nechám uzrát.) Pár se mi do možného výběru dostalo a nakonec to vyhrál stánek Macallanu v kapli. Hezké prostředí, příjemné posezení a výběr ze tří možností. Zvolil jsem Glenrothes. Jméno mi něco říkalo, vybral jsem 10letou, tu vím, že jsem ještě nepil a už se mi nechtělo hledat v poznámkách jaké jsem pil a co jsem si k nim poznamenal. První dojem aroma je divný, citronová kůra, mokré tlející/hnijící dřevo, pomeranč, trochu připomíná levné blendy. Chuť je bohužel trochu podobná aroma, zatuchlost mokrého dřeva, tedy naštěstí ne v nepitelné podobě, banán, vanilka, zemitost. Na jazyku se mi převaluje směs divných chutí, chvílema jak vodová/naředěná. Dokončení trpké, trnky, čokoláda, trpkost dlouh doznívá. Nebyla to ta nejlepší volba, jak naložit s posledním dramem, ale kdybych to nevyzkoušel, tak bych to nevěděl. Teď už vím, že tuhle přístě nemusím.

Sobota se chýlí ke konci. Došel jsem se rozloučit s třebíčákama a schválně jsem ještě zkusil tu jejich základní. Jednak trochu jako škodolibou myšlenku, co jí řeknu, když jsem ten den vypil hromadu jiných různých whisky a druhak, co si o ní poznamenám já po celém to dnu a těch whisky. Obstáli jsme oba a moje poznámky byly podobné těm, co jsem psal v klidu doma. Vzal jsem si bundu, zjistil si, jak to jede k nám daleko a zapřemýšlel, co si vezmu na cestu. Dramy jsem už neměl a tak jsem volil z whisky, co byla v ceně vstupenky (Letos to bylo lepší než loni, trochu mě zklamal Johnnie Walker. Tedy 12letá black label je dobrá, ale zkusil bych ty jejich v sérii Hry o trůny. Dobře, v nabídce byla, ale platit se mi za ně nechtělo.). A vyhrál to Nomad, už jsem ho sice měl, ale byl dobrý, věděl jsem, že nezklame a na cestu domů takový správně symbolický.

Celý letošní Whisky Life! Prague můžu shrnout - povedl se, líbil se mi a určitě se těším na příští ročník.

Ta myšlenka udělat si jednodramový WLP se mě zatím nepustila. Ale času dost, jak říkal Kozina: "Lomikare, Lomikare, do roka a dne se u sklenky whisky zase sejdeme." Ona se nijak netluče s myšlenkou, že ty dražší budu vzorkovat. :)

na začátek stránky

text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 19.11.2019