Report Whisky Live Paříž 2023 (WLP)
Text Jirky Šnogla z FB:
29.10.2023
Letos jsem se poprvé vydal na festival do Paříže který je řazený mezi 3 nejvýznamnější v Evropě, možná i celosvětově. Festival se konal v termínu 21.-23.10.2023. Jelikož sem předtím jezdil na Whisky show do Londýna a mnoho lidí po mne chtělo nějaké srovnání těchto dvou svátků whisky. Proto se nejedná jen o klasický report ale budu zde i srovnávat Londýn x Paříž.
Lokace:
WLP pořádá La Maison du Whisky (LMDW) se koná v La Grande Halle de la Villette, což je obrovská hala z roku 1865 kde dříve býval trh s dobytkem a jatka. Budova je to obrovská a má 20.000 m2, částečně navíc do patra, pro porovnání Old Billingsgate v Londýně má okolo 2.000 m2. Budova dnes slouží pro kulturní účely, např. výstavy nebo koncerty. Hala je přímo na metru takže to není problém, ale do centra Paříže to je téměř 2 hodiny pěšky a nebo 45 minut dopravou. Umístění v Londýně hned vedle Tower Bridge s výhledem na Temži je za mne určitě lepší. Co se týká velikosti tak La Grande Halle nabízí více místa u stánků.
Vstupné:
Celá akce je rozdělena do 3 dní, přičemž 3. den je pro lidi z oboru, prodejce, barmany atd. a celá show je spojena a všichni mohou do VIP. Lístky lze koupit základní a nebo VIP, přičemž VIP umožní přístup do patra kde najdete skutečné whisky bomby a rarity. Doporučuji rozhodně VIP i když v sobotu jsem si to osobně zkusil se základním lístkem a bavil sem se celý den i tak. Lístky je nutné kupovat jakmile se uvolní do prodeje, jelikož zejména VIP mizí prakticky hned. V ceně lístku je vstupné, neomezená konzumace, sklenička, letáček a při odchodu taška s knihou a časopisem (francouzská mutace whisky magazinu, která je 2x tak tlustá jak ta anglická verze). V Londýně VIP není ale některé whisky lze koupit. V Paříži je rovněž v ceně vstupného přístup na Masterclass zdarma, v Londýně se platí a současně v Paříži jich je denně minimálně 2x tolik. Osobně se mi asi víc líbí ta VIP verze, jelikož se člověk pak už nemusí řešit nějaké další peníze. Současně je v Paříži otevřen bar Golden Promise kde si může člověk vybrat z desítek raritních whisky za peníze a to od nějakých 14 euro po 700 euro za panáka Black Bowmore.
Jinak v Paříži si užijí i milovníci rumu, je zde hojně zastoupen, má vlastní sekci ale i stánky po hale vč. VIP (Velier, Hampden, atd.), masterclass (Luca Gargano a jiní co já neznám) ale i na stánkách nezávislých najdete celkem dost rumů. Zastoupení má i Golden Promise bar s rumovou sekcí. Za mne zde klidně můžete být 2 dny na rumu a furt máte co pít. Dále si můžete užit koňaky, armaňaky a nebo calvadosi, či saké a jiné japonské pití, vše zdarma.
Také milovníci koktejlů nepřijdou zkrátka, na ploše jako v Londýně se rozprostírá Coctail Street kde je nespočet stánků kde dělají nejrůznější koktejly a je zde celkem živo. Ke vstupnému jsou 2 koktejly zdarma (nevyužil sem) a pak se asi koktejly platí, hraje tam DJ, kouří se tam a celkově je tam velký hluk a tak sem to jen prošel. Současně po skončení show v 19:30 se tady rozjede mega párty kde můžete být až do půlnoci a užívat si top barmany a DJs.
Organizace:
Organizace je za mne asi největší a nejviditelnější rozdíl. Jak mi odepsal jeden kamarád, kde jsou fronty je špatná organizace tak to platí. Fronty jsou zkrátka všude. Začíná to vstupem, kdy se zařadíte do nekonečné fronty, následně vám prohledají batohy a všechno a až poté Vás pustí do haly, jdete do další fronty na skleničku a následně do fronty na šatnu jelikož z důvodu bezpečnosti Vás dovnitř nepustí ani s taškou formátu na notebook. Bezpečnost beru, ale fronty ne. Co v Londýně dokáží odskenovat ve frontě před show, vybavit vás páskou na ruku a následně jdete do haly a vemete si jen skleničku tak zde strávíte vstupem klidně hodinu, úplně zbytečně. Další nemilé překvapení je v podobě častých front na záchod, chápu že v Londýně je omezení 1000 lidí na den a v Paříži je to až 10.000 denně, ale možná by to nějaké omezení vstupů také chtělo. Další fronty jsou na jídlo, klidně půl hodinové. V Londýně je oběd v ceně vstupenky, zde si musíte jídlo obstarat u stánků, těch je sice hodně a široký výběr ale lidí je taky hodně. Takže osobně sem to vyřešil jakýmkoliv jídlem kde byla nejmenší fronta. Food zóna je venku vedle haly, lidé zde kouří, ale co je špatné je že jsou otevřené boční dveře do haly aby hala větrala a bohužel se dovnitř dostává smrad ze zamžených jídel a kouře, což pro degustování na této straně haly není nic moc a je nutné si přejít. Na hale podávají na několika místech chleb, máslo a sýry, celkem fajn, ale i zde jsou fronty. LMDW zde mají také svůj detašovaný obchod podobně jako TWE v Londýně ale díky frontě jsem se do něj tak nějak nedostal. Další fronty očekávejte na mastreclassy, ty jsou sice „zadarmo“ ale něco Vás to bude stát a to je čas. Na ty nejžádanější masterclass si musíte přijít do fronty cca 45 minut předtím, jinak na to můžete zapomenout. Porovnání je těžké, široký výběr v Paříži a to že jsou zdarma je fajn, v Londýně si je musíte zaplatit a často je to i 200 liber, ale zase přijdete na čas a jdete na MC a nemusíte čekat fronty. Při odchodu po skončení samozřejmě mega fronta na šatnu, kam prakticky každý musel něco odložit. Jinak velký důraz na bezpečnost rozhodně kvituji, zde na větší zavazadla dokonce i pes na vyhledávání výbušnin, v Londýně se na to bezpečnost moc nedbá.
Stánky:
Celá show je skutečně obří a tak si užije každý, jen francouzských palíren bylo asi 15 a tak sem se tam taky zastavil u některých. Armorik už má whisky přes 15 let ale ani to mu moc nepomohlo, Ninkasi mne odchytili a musel sem tam vypít 3 jejich whisky, prý začínali jako pivovar a whisky dělají jako pivo, pivo sem pak ochutnal v Paříži, osobně by měli radši dělat to pivo. Jako milovník japonských whisky sem si užil. Paříž je vstupní brána pro japonské palírny do Evropy a tak zde byli kromě tradičních značek i ti menší a tak bylo skvělé ochutnat i jiné japonky, něco super, něco průměr, něco bída, prostě klasika. Amerika zastoupena celkem bohatě, užil jsem si rozhovor na stánku s Michters.
Co se týká Skotska tak některé stánky skvělé jiné tragédie. Namátkou Ardbeg pouze se svou core range, stejně tak Laphroaig, u Laddie nebyli Octomory. Překvapila Glenlivet se svojí 25 na stánku, tu Vám v Londýně jen tak nenalejí. Největší průšvih Macallan. Šestnáctiúhelník ze 4m vysokých černým sametem potažených desek s nápisem Macallan, kde u vchodu stojí ochranka a dovnitř pouští pouze lidi kteří si zaplatí za ochutnávku 35 euro a nebo 290 euro a mají to štěstí že se dostanou do pořadníku je za mne nechutný. Ve VIP jsou stánky jak nezávislých, tak oficiálních a tak není problém ochutnat nějaké krásná plnění, namátkou z oficiálních Laphroaig 34, Bowmore 30, Ardbeg 25 atd. Nezávislý se předhánějí a to je pro milovníka vždy dobře. Příjemně překvapily Gordon & MacPhail, přivezli vynikající věci (nevím proč do Londýna vozí takový špatný věci), úžasný stánek si připravil Douglas Laing, kteří slaví 75 let a vytáhli neskutečné trumfy v podobě Port Ellen 40, Glenfarclass 55 a další. Některé TOP věci se každý den celkem rychle vypili a pak už nebyli. Silver Seal dokonce v neděli vylili vše už okolo 14:00 a pak už nebyli, ani v pondělí. Takže ty největší pecky se vyplatí obejít hned. Své stánky zde má také LMDW s jejich plněním pro daný rok a pro show. Jenom whisky mají okolo 40 kousků takže se klidně můžete celý den věnovat jim a výběr mají skutečně skvělý.
Co se týká degustační porce tak je standardem 1 cl, stejně jako v Londýně, někde dají více, u stánků LMDW dávali méně, jednou sem dokonce musel říct že z tohodle se nedá degustovat whisky tak mi milostivě dolil.
