» informace » články » dovolená
Whisky na dovolené
Když jedete na dovolenou do jiné země, tak si tam užíváte místní přírodu, památky, pláže a tak dále. Někdy okusíte místní jídlo. A protože se věnuji whisky, tak mě samozřejmě napadá myšlenka ochutnat místní whisky. To oproti těm předchozím vyjmenovaným věcem ovšem nebývá tak jednoduché. Informace o památkách a zajímavostech najdete na webu a mapách celkem jednoduše i se spoustou fotek. Ale informace o whisky vyráběné v dané zemi a hlavně kde ji koupit tak lehce nenajdete. Ani tady na WOL toho moc nenajdete, protože není v lidských silách zmapovat, co se kde aktuálně vyrábí/už nevyrábí, prodává/neprodává a už vůbec ne, kde to sehnat. Schválně, napadá vás, do kterého obchodu byste tady v Čechách ve vám neznámém městě šli, abyste tam koupili českou whisky? V řetězcích supermarketů asi moc úspěšní nebudete. I tak se dle možností snažím nějakou tu místní whisky sehnat. Občas se pro mě snaží i někteří známí a tak se mi tu pár whisky, co se na dovolené dá (dalo) koupit sešlo. No a občas se k ní jedndušeji dostanete tady v Čechách, ale i ty tam jsou zařazené.
• Španělsko
Před cestou do Španělska jsem se snažil alespoň trochu více připravit. Manželka hledala na internetu památky a já španělskou whisky. Prvním vodítkem byly e-shopy, kde se dá tak nějak najít, co je aktuálně dostupné. Jsou to sice jen přibližné informace, ale alespoň víte po čem koukat (i když věřit jejich fotkám je taky těžké, protože občas mám pocit, že tam nechali fotku etikety/verze, co se změnila už před pěti lety). Pak jsem se ještě snažil najít, zda se v tom městě nenachází nějaký lepší obchod s alkoholem, kam by stálo za to dojít se podívat. Ve většině obchodů najdete většinou to samé, pár základních skotských a irských whisky a v lepším případě pár základních single malt. Měl jsem štěstí, že ve městě, kam jsme jeli, se nacházel i dost slušný obchod s alkoholem a velkým výběrem whisky, včetně místní. Sice jen jedné značky, ale alespoň s nějakým výběrem a dokonce provozoval e-shop, takže jsem měl dopředu i představu o ceně. Což je velká výhoda, protože pak nemusíte kupovat whisky jen co ji uvidíte, protože nevíte, zda na ni ještě vůbec narazíte a za kolik. Samozřejmě jsem prošel i pár místních supermarketů a i zde jsem měl štěstí na jednu láhev.
Ve Španělsku je běžně dostupná whisky DYC, na pár e-shopech jsem ještě narazil na Doble-V a občas na dražší limitované edice jako je La Bota 66, Constitucion, Valdespino, na pár levných a záhadných a na i u nás dostupnou skotskou míchanou whisky dozrávající ve Španělsku - Nomad. V obchodech jsem potkal pouze whisky DYC. A protože jsme si tam jeli užívat moře a památky, tak jsem neměl v plánu strávit celé dny obíháním obchodů a sháněním whisky. Navíc je člověk limitovaný váhou zavazadel do letadla.
Bylo možné zakoupit (září 2019) skoro celé portfolio značky DYC. Láhev základní whisky DYC stála 9 Euro (cca 235,- Kč), 8letá 13,5 Euro (cca 350,-), Pure Malt 16,5 Euro (cca 430,-), 10letá Single Malt 15 Euro (390,-), 12letá Masters Distillers 35 Euro (910,-) a 15letá Single Malt Reserve 30 Euro (780,-) (tu jedinou jsem nepotkal). Nejraději bych vše koupil v miniaturách, což by na ochutnání určitě stačilo, ale to většinou nejde. Takže jsem koupil miniatury té základní a 8leté, 10letou Single Malt a 12letou Masters Distillers.
Jen pro porovnání, v tom obchodě stál Johnnie Walker Red Label nebo Ballantine's Finest okolo 12 Euro (cca 320,-).
S ochutnáváním jsem začal od spoda, od té nejzákladnější DYC s červenou etiketou bez udání stáří. Vzhledem k tomu, že se jedná o tu jejich nejnižší a na trhu bodovala hlavně cenou, tak jsem neměl ani velká očekávání. Je to prostě bežná levná whisky. Aroma celkem jemné, klasicky whiskově blendově sladké, sladce sladové, jednoduché, s občasnou rušivou lihovostí. Chuť jemná, lehká, nijaká, trochu sladové sladkosti, trochu lihové pálivosti. Dokončení je levno-panákové, alkoholová dochuť. Je to prostě ta jejich nejzákladnější whisky bodující na trhu cenou. Kromě té nemá co nabídnout, na druhou stranu jsem to ani jiné nečekal. Prostě levný blend, jakých je na trhu a v supermarketech spousta. V pohodě by mezi ty levné skotské zapadl, nepropadl by až na úplné dno, jsou i horší. Na druhou stranu, sklenku jsem nedopíjel. Dalo by se, ale nenašel jsem důvod proč to dělat. (už byly whisky, co jsem vyloženě odmítl dopít a udělal brrr, tuhle jsem nedopil, ale nedělal jsem brrr)
Druhou na řadě byla 8letá DYC. Trochu jsem po té červené bál, ale bez odvahy se tyhle whisky zkoušet nedají. Aroma jemné, lehké, sladké, les, med, docela příjemné, jednoduché a nenáročné. Nemá v sobě nic výrazného co by upoutalo, ani v dobrém, ani ve špatném. Chuť se nese v duchu aroma, jednoduchá, nijaká, lehká, bez výrazných chutí i pachutí. Trochu té sladkosti a whiskové obecnosti. Působí lehkým dojmem. Jen je prostě taková nijaká, jak instantní, je tam, ale nemá v sobě nic zajímavého, ani rušivého. Dokončení podobným způsobem nijaké. Ta whisky se prostě nijaká. Ale víceméně odpovídá tomu, jak si představuji levné whisky jižní Evropy (Španělsko, Itálie, ..) - jsou lehké, protože popíjet v tom vedru něco pořádného moc nejde. Svojí nijakostí je taková univerzální pro všechny - Není ostrá? Ne. Není sladká? Ne. Není kouřová? Ne. Nebojte, ona je prostě nijaká.
Je to strašně nudné pití, ale jak je lehký a ničím neruší, tak se dá jen tak popíjet. Až mě překvapilo, že sklenička je už prázdná, vůbec si neuvědomuju, že jsem ji postupně dopil.
Druhý ochutnávkový blok začala 10letá DYC Single Malt. Aroma je velmi silné, chtěl jsem přivonět a protáhlo mi to nos. Dojem z něj mám takový nevyvážený, mísí se tam náznaky vůní, není komplexní, nemá charakter. Mísení náznaků vůní by tolik nevadilo, kdyby byly rozumně čitelné, tady to přebíjí určitá lihovost až aceton, není moc příjemný a tak bere chuť čuchat dále, abych tam hledal další vůně. Dá se tam najít sladová sladkost, pomeranče, vanilka, sladké pečivo. Potřebuje trochu odstát, aby se zbavilo té ostré lihovosti. Tohle bych čekal u mladých whisky, ale ne u desetileté, která navíc zrála na jihu, kde by to zrání mohlo být i něco málo rychlejší. Když se mu chvíli nechá, tak se projeví ty vůně, co byly předtím potlačené a přidal se tam i výrazný nádech hořké čokolády a lískové oříšky. Ale furt to není příjemně čuchatelná whisky, ke které si napřed několikrát přivoníte než se napijete. Ale dá se ní zvyknout, během psaní, čuchání a ochutnávání jsem si na ní zvyknul. Ale jdeme raději ochutnávat. Chuť sladká, sladová sladkost, pak převažující sladovost. V pozadí banány, trochu té květinové louky. Ale jinak spíše chudá, chybí jí vyzrálost a určitá lehkost, která by jí slušela. Je taková prázdná. Dokončení není moc povedené, po krátkém sladkém úvodu, takové trochu nahořklé, jak po hořkém bylinkovém likéru, není to tak silné, ale přebíjí to ostatní dojmy. Jak když vám po oříškách zůstane trochu hořké pachuti v puse. Ještě mu tam sekunduje mentolový bonbon. Naštěstí není dlouhé, ale i tak doznívá déle než bych chtěl. Od desetileté single malt bych čekal víc, tohle je v porovnání s ostatními (tedy skotskými single malt) slabší průměr. Těch 15 Euro za ní nelituji, ale abych si ji tam kupoval pro večerní popíjení na balkoně a koukání na moře, to teda ne. Ještě, že jsem toho nekoupil karton. To už raději tu 8-mi letou, která se dala popíjet jak víno.
A výlet ke španělskému moři uzavírá 12letá DYC Jerez 2017 Masters Distillers (Colección Maestros Destiladores). Tak vypadá, že konec dobrý, vše dobré. Příjemné, bohaté aroma. Trochu sladkosti lesního medu, voňavé pomeranče, čokoláda, čerstvé ovoce, vanilka, čerstvá dřevěná mísa s ovocem, sherry. Velmi lákavé. Tělo je plné, ústa se naplní chutí, její nástup je velký. A přitom je stále lehká. Je dobře vyladěná, bez vyčuhujících chutí. Trochu té sladkosti, karamelu, ovoce, vanilky, marmeláda v koblize. Příjemná, svěží, lehká. Dokončení je střední, závěrečný dozvuk sladce trávový. Příjemná, svěží, lehká whisky, když na jihu Evropy chcete něco popíjet a i si to vychutnat. Tohle se jim povedlo, cena mi bohužel připadá trochu vyšší. I se těším na další skleničku, kterou si teď naleji pro psaní porovnání. Nakonec má nejmíň řádků, protože se raději věnuji whisky, než jejímu popisu.
Whisky Nomad, skotskou míchanou whisky dozrávající ve Španělsku, jsem viděl už dříve v obchodě tady v ČR, ve Španělsku jsem jí nepotkal a ochutnal jsem jí nakonec až na whisky festivalu v Praze (Whisky Life!). Aroma bylo jemné, sladce sladové, vanilka, dřevo, sherry. Blendově příjemné, jemné, ale nijak zvlášť zajímavé. Chuť byla jemná, zaoblená, sherry, trochu do sladka s malinkou štiplavostí v závěru, jinak celkem bez dokončení. To sherry si v sobě znatelně nese. Dokončení bylo suché. Příjemný, dobře pitelný blend, ale ničím zvlášť zajímavý. Jako pije se to celkem příjemně, láhev si koupit nepůjdu, ale když mi to někdo nabídne, tak neodmítnu.
• Slovensko
Není třeba cestovat na dovolenou daleko, Bratislava je také zajímavé město. No a na Slovensku se už také nějaký ten rok vyrábí whisky - Nestville. Tedy jen pár let, od roku 2009. A je také pravdou, že slovenskou whisky lze koupit i tady v Čechách a většina mých láhví byla kupovaná v Praze v létě 2018. Ale jedna byla opravdu koupená v Bratislavě (i když vlastně omylem, protože jsem nevěděl o nové etiketě). Co se dá běžně na Slovensku koupit nevím. Na webu značky se dá najít jejich aktuální výrobky. Já se budu jako zástupcům Slovenska věnovat těm, co tu mám. Sice už byly v Česko-Slovenském týdnu, ale proč jim opět nevěnovat pozornost a nepřeochutnat je.
Začnu tou základní 3letou Nestville. Tedy vlastně oběma, i když je to vlastně jedna, ale se starší a novější etiketou. První dojem z aroma byl příjemně bohatě ovocný. Než jsem ale dopsal první dojmy, tak se ta ovocnost ztratila a zůstala lihovitost čerstvého alkoholu. Když se jí ještě chvíli nechá čas, tak ta lihovost trochu ustoupí. Ovoce, dřevo, vanilka se tam dají najít, ale ten první dojem po nalití byl podstatně lepší. Chuť je dřevitá, hořká čokoláda, ovoce. Dokončení je suché, trochu trpké, trochu dřeva a trocha té hořké čokolády. Ta dřevitost působí, jak kdyby prošla čerstvým sudem z čerstvého dřeva, chytla si tam svoje a pak ani moc dlouho nezrála, aby se zbavila dojmu čerstvě vypálené whisky z vůně. Koukal jsem, že předtím jsem ji hodnotil lépe, ale tehdy jí asi pomohlo, že následovala po horší nevýrazné whisky, tentokrát začínala jako první. Na druhou stranu se bavíme o základním blendu, který nebýt ze Slovenska, tak by si tolik pozornosti ani nezasloužil. Je to pitelné, jenže proč bych si to kupoval a pil.
Po tříletých se podívám na 6letou Nestville. Uvidíme, kam dozrála, co nám z ní vyrostlo, zda alespoň trochu dospěla. V aroma trochu dospěla, už tam není ta mladistvá lihovitost, je celkem jemné, vanilka, droždí, cukroví, sladkosti. I když, čím více se ho snaží člověk rozkrývat, tím více tam na něj v pozadí občas vykoukne parfémovanost, umělost a lihovost. Ale tohle není whisky na velké zkoumání. Je docela voňavá, ale tolik bodů co minule jí za aroma tedy nedám. Chuť začne lehkou sladkostí, přes vřesový med, lehké dřevo, lehce štiplavou hořkou čokoládu, která se přenese i do dokončení, kde se znovu připomene vanilka. Furt to není ono, dlouho jsem přemýšlel, co mi na ní vadí. Je celkem čuchatelná, ale chuť je taková nevýrazná, zatemněná, nedospělá. Je to taková buranská whisky, tváří se přátelsky, že něco je (je to přece whisky), ale pak se projeví to buranství, kdy si myslí, že whisky má být drsná, protože je pro drsné chlapy. Zatímco třeba Talisker vám vypálí vnitřnosti, ovšem velmi elegantně a vy se ještě nakonec usmíváte a poděkujete. Tak tohle je jen banda nepříjemných buranů, co se do vás naváží, tváří se tvrdě, ale přes hubu vám naštěstí nedají.
A výlet na Slovensko završím 7letou Nestville Single Barrel 5.2009/20.4.2017. Měla by z nich být to nejlepší z toho, co tu mám, tak uvidíme, jak se ukáže. Aroma je příjemné, komplexní, lehká vanilka smíchaná s hořkou čokoládou, dřevo a tóny citrusového ovoce. Sladkost obilí. Příjemně vyvážené a jemné, ale současně ničím výrazné a zapamatovatelné. Na sedmiletou dobré a při porovnání s těmi minulými, tak velký krok vpřed. Chuť je lehká, začíná tóny hořké čokolády a obilí, trochu toho dřeva, ovoce. Podobně jako u aroma tam ale není nic výrazného a zapamatovatelného. Dokončení se nese v duchu hořké čokolády a obilí, úplný závěr je dřevitý. Ale v pohodě. Tak nějak si představuji v pohodě pitelnou whisky. Až na to, že by to mělo být to nejnižší v nabídce a ne jedno z nejlepšího. Single Barrel je navíc limitovaný sudem, takže jiné plnění může jít jiné, jak charakteristikou, tak i celkovým dojmem. Aktuálně (září 2019) uváděná cena 24 EUR, tedy lehce přes 600,- Kč je na takovéto pití celkem v pohodě.
