» informace » články 

Peca Thor - Výlet do Skotska (3/2024) část 3/5

30.3.2024

•  Cast 3/5 - Kilchoman, Lagavulin, Ardbeg

Minule jsem zapomnel dodat, ze na veceri jsme sli tentokrat do Port Charlotte hotel a tam nam chutnalo vic:) Navic tam meli skvele privatni plneni Bruichladdich 2003 19y z bourbon barrelu (WB ID 241619) a bylo to opravdu moc fajn! Navic tam na baru dela Gary, hrozne pratelsky chlapik, ktereho jsme odpoledne potkali, kdyz vychazel z Bowmore destilerky a uz nam hlasil, ze nas videl na facebooku na fotkach s panama z Laddie Nerds a ze jsou zrovna vevnitr:)) Takze Port Charlotte hotel doporucuju navstivit, stoji to za to.

Kazdopadne ve stredu po probuzeni jsme si dali snidani, zabalili veci a nalozili se do auta. Vymysleli jsme to tak, ze prvni 3 dny noci budeme v Port Charlotte, odkud objedeme sever ostrova a na dalsi dve noci se presuneme na jih do Port Ellen, odkud si zajdeme do Laphroiagu jeste pesky zitra a v patek rano nam odtamtud pojede ferry zpatky na pevninu do Kennacraigu.

Vyrazili jsme do Kilchomanu, je to docela dlouha cesta po uzke silnici, kde je hromada rozsireni, na kterych se auta muzou minout. Prednost by mel mit ten, kdo jede do kopce a/nebo na jehoz strane neni rozsireni. Jako prvni jsme se zajeli podivat na Machir Bay, plaz kousek od palirny. Je to tam moc hezky, prvni dnesni fotky jsou odtamtud:) Na Kilchomanu je hezky to, ze pojmenovavaji lahve podle mist kolem. Takze prave treba zminena Machir Bay, nebo kousek vedle je Saligo Bay, na prvni fotce s palirnou je v pozadi videt jezero Loch Gorm, plaz Sanaig je taky kousek vic na sever.

Kilchoman je palirna a zaroven funkcni farma a jako temer jedina ve Skotsku je uplne sobestacna (pestuji si vlastni jecmen, raselinu maji taky na pozemcich kousek od Loch Gorm, veskere cinnosti od kliceni jecmene az po lahvovani a zrani probihaji primo na miste). Po prijezdu nas pobavilo, ze jsme tam na baru potkali toho ceskeho pana z ferry:) Nakonec se ukazalo, ze tam v pondeli zacal pracovat a bude tam pruvodce:) Prohledli jsme si krasne nove a prostorne visitor centrum (pry jsou tam super Vanocni vecirky zamesntnancu palirny!:D), pokecali jsme chvili s Alexem a pak se vydali na dvouhodinovou Limited Edition Tasting and Tour za 40 GBP. Alex sel s nami, protoze se zaucoval, a ackoliv nemam problem s anglictinou (vetsinou ani skotskou:), tak bylo prijemny mit moznost se na neco doptat cesky pripadne:)

Kilchoman byl prvni palirna, kam jsme se podivali, kde maji tradicni malting floors (jecmen nechavaji naklicit rozprostreny po podlaze v hale). Pro vyrobu rady “100% Islay” pouzivaji vyhradne jecmen z vlastni farmy. Bohuzel zrovna cistili kiln (pec, kde se pali raselina a kour se pak vhani do prostor s jecmenem, cimz whisky ziska nezamenitelnou kourovou prichut), takze jsme nevideli raselinu horet. Pak jsme se podivali na mashtun a nerezove washbacky, dostali jsme ochutnat ten kysely predprodukt “pivo” (chutna to fakt jako pivo kyselac, ktery ja osobne moc nemusim.. Bylo to hrozne zajimavy to zkusit, protoze clovek v tomu uz trosku citi ten budouci produkt, i kdyz jen hodne vzdalene. Nasledne jsme se dostali ke kotlum a dostali ochutnat new make, neboli cerstve vypaleny alkohol, ktery se pak staci do sudu a nechavat zrat, z cehoz pak vznika ta nase milovana voda zivota:) New make byl moc dobry, ovocny, trosku kourovy… Zase tam byl citit ten charakter budouciho produktu, tentokrat uz vyrazne vic. Pro nerdy mezi vami jsem vyfotil prepinani mezi zpracovavanim destilatu ze sladu z Kilchoman farmy (100% Islay rada) a zbytkem, pro ktery se pouziva slad z Port Ellen sladoven:).

Pak jsem nakoukli do skladu, kde zrovna byl na kontrole chlapik z HM Revenue & Customs (britska obdoba bernaku a celniku), na fotce neni moc videt, ale ma na sobe zlutou vesticku:). Kilchoman pouziva primarne sudy po Buffalo Trace bourbonu, ale daly se najit i nejake sherry sudy atd., hodne v posledni dobe experimentuji s vecmi jako sudy po tequile, meskalu a podobne. Na tasting jsme dosli, ale bohuzel jsme museli skoncit o neco driv, protoze venku bylo zase slunecno a dalsi den se to melo uplne zkazit, a ja si proste potreboval dojet provetrat dron i u tech dalsich paliren na jihu, tak abychom to vsechno stihli. Omluvili jsme se, nechali si vzorky slit do lahvicek, rozloucili se a vyrazili.

Kdyz vam Google mapy ukazou, ze z Kilchomanu do Lagavulinu (kde jsme meli dalsi degustaci) je to 38 minut cesty, tak pocitejte s tim, ze pokud nejste mistni nebo se fakt nebojite, tak vam to bude trvat dele! My meli hodinu na presun a drivejsim odchodem z Kilchomanu jsme ziskali dalsich cca 20 minut, ale potreboval jsem se stavit proletet se u Laphroaigu a Lagavulinu pred zacatkem dalsi degustace. Nastesti jsem pred cca 11 lety stravil rok a pul na Novem Zelandu a byl jsem zvykly jezdit vlevo, takze jsem se ted tolik nebal a svistel jsem jak o zavod. Na jizni kraj ostrova vedou dve silnice. Jedna (kudy me tahly Google mapy i Waze) odbocuje kousek pred Bowmore a je kratsi, nicmene je celou cestu jednopruha! Pokud nedejboze natrefite na kolonu, ktera zrovna vyjela z ferry v Port Ellen, tak jste v riti a stojite! My jeli tou druhou cestou, klasickou dvoupruhou pres Bowmore. A teda ficet tam 60 mil za hodinu je docela zazitek! Je to porad rovne, ale protoze silnice vede pres raseliniste, tak se houpe nahoru a dolu a chudak bracha se drzel madla fest:D

Na FB jsou fotky v původní velikosti a rozlišení.

Rychla zastavka u Laphroaigu, zatimco si bracha daval neco k obedu pred degustaci v Lagavulinu, tak ja letal. Pofotil jsem, rychle jsme skocili do auta a prejeli k Lagavulinu. Ja zase rychle poletal, bracha nas sel nahlasit dovnitr, ze uz jsme tady. Udelal jsem par rychlocvaku, sbalil fidlatka, vzal fotak a bezel dovnitr. Meli jsme zaplacenou dvouhodinovu Distillery Exclusive Experience za 105 GBP. Odvedli nas do degustacni mistnosti, tam bylo pripraveno pro 5 lidi, krome nas tam byli tri starsi panove z Danska. Nas pruvodce degustaci byl klucina jmenem Calum, vyslechli jsme kolik jeho pribuznych dela ve whisky odvetvi a tak, neco malo nam rekl i ke vzorkum, ktere byly nasledujici: Lagavulin new make, Lagavulin 26y Diageo Special Releases 2021 44.2% (1st fill PX a Oloroso seasoned casks), 14y Islay Jazz Festival 2022 55.4% (9y american oak refill + 5y v sudech po brandy), 14y Feis Ile 2023 58.4% (refill American oak a refill European oak vat, pak finishovany 14 mesicu v seasoned Armanac sudech), Distillery Exclusive lahvovani 56.5% (NAS - bez udani veku, mix bourbon a refill charred sudu), 9y ex-bourbon single cask #702722 57%.

Z toho posledniho jsme na zaver meli moznost si stocit 200ml lahvicku s sebou. 26y byl nejvetsi pecka, i kdyz vsechno bylo vlastne moc dobry! Hodne me prekvapil ten devitilety single cask a chutnal mi asi nejvic po te 26ce. Tak jsem mel radost, ze jsme dostali jeste lahvicku s sebou domu:) Jinak to bylo Diageo stejne jako v Caol Ila, takze 15ml vzorky presne a ani kapka nazmar. Pri cekani na stoceni tech nasich lahvicek jsem si vsimnul poznamek, co tam Calum mel odlozeny a typek mel normalne korporatni checklist, co vsechno musi behem tastingu udelat: zkontroluj, ze maj vsichni 5 sklenicek… zkontroluj, ze jsou sklenicky cisty… zkontroluj, ze maj vsichni sklenicku s vodou…

Po skonceni jsme se sli vyfotit na molo s tim krasnym LAGAVULIN napisem na zdi palirny, vratili se do navstevnickeho centra, obhledli merch (maji i celkem moderne vypadajici mikiny a tricka). Ve sleve tam byly zrovna sety sklenicky, pinzety a kozeneho coasteru (podtacku) z Feis Ile.. Ale bali jsme se, ze nebudeme mit misto uz poradne. Zvlast, kdyz nas ceka jeste Laphroaig a cely Campbeltown!

Na zaver jsme zajeli do Ardbegu, ale nemeli jsme uz zadnou tour naplanovanou. Par fotek z dronu a kdyz jsem prisel do navstevnickeho centra, bracha uz vysedaval u stolku a pocucaval posledni edici 19y Traigh Bhan!:) Ardbeg v tehle prechodne sezone nema zadne tastingy, maji jen tzv. DIY tasting sety k zakoupeni na baru v navstevnickem centru. Core range mame napity, “limitek” Ardbeg v posledni dobe chrli mraky pochybne kvality a toho, co by za to stalo, tak tam zase moc nemeli (nebo uz jsme vetsinu meli stejne). Mel jsem hlad jako pes uz (jak jsem obetoval jidlo casu na letani!), restaurace byla zavrena, tak jsme jen pokoukali na merch a vyrazili nazpatek do Port Ellen.

Ubytovali jsme se v No. 1 Charlotte Street hotelu, ktery je na severnim okraji Port Ellen, odkud je to cca 300 metru k Port Ellen palirne, o ktere jsme slyseli, ze se tento tyden bude otvirat! Mame v planu se tam zitra zajit podivat, ale vyfotit z dronu si to musim v tomhle pocasi jeste dneska, tak jsem vybehl jeste na chviliu ven. Vyslo to paradne, se zbytkem posledni baterie mi doslo, ze mozna budu jeden z prvnich lidi na svete, co obletal s dronem vsech 10 paliren na Islay, kdyz jsou funkcni (a jeste behem 3 dni!:) Ale chlubit se tim stejne nikde nebudu (jenom vam:D). Jako maly bonus je na jedne fotce Port Ellen videt i rozestavena palirna Portintruan od Elixir Distillers;)

Hotelovy pokoj jsme meli primo nad mistnim verejnym barem, takze jsme meli vsechen zpev do cca pulnoci jako na dlani. Koupelny v tom hotelu delal asi nejvetsi diletant pod sluncem, protoze tak prisernou vec jsem dlouho nevidel! V pokoji napis, ze musite dvere zavrit, jinak para ze sprchy spusti alarm. Ale svete div se, zarubne namely takove ty zdirky, do ktery muze zapadnout ta klapka ze dveri, takze dvere nevydrzely zavrene a otviraly se. Dalsi vtip byl, ze se otviraly dovnitr a zachod byl moc blizko, takze se o nej zarazily. A navic k tomu mely panty na spatne strane a tudiz pri plnem otevreni dveri (zarazeni o zachod) jste mohli projit jen primo vpred, postavit se vedle zachoda, zavrit za sebou dvere a pak jste se teprve dostali do zbytku koupelny:)))) To jsem se fakt smal! Fotku jsem prihodil:) Vse zavrsila sprcha, kde dvere nesly dovrit a voda spis curala jak z priskrcene hadice:)

Na jidlo se v Port Ellen da zajit akorat do The Islay Hotel a nebo SeaSalt Bistro. Zvolili jsme to druhe. Vlastni to starsi chlapip (tipuju Korejec), jako vsude meli dost fajn vyber whisky (vcetne treba Valinche Port Charlotte SYC:03!), varili mix morskych potvor, evropske kuchyne, indicke, ale vlastne nic korejskeho:) Kazdopadne krevety meli cerstve, madras palil jako cert a zebra s kasi byla skvela a ani to nestalo zas tak moc penez!

Odkazy na další části:

část 1/5 - plánování, cesta, Port Charlotte a Bruichladdich

část 2/5 - Ardnahoe, Bunnahabhain, Caol Ila, Bowmore

část 4/5 - Laphroaig a nakouknuti do Port Ellen

část 5/5 - Campbeltown

text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 02.04.2024