» informace » ochutnávky
Ochutnávky whisky 2025
Moje návštěva v palírně Landcraft - 11.6.2025
Nedaleko Prahy v Tursku je palírna Landcraft. V dubnu vydali svojí první whisky a současně jsou kolem palírny jsou různé fámy a mlhavo. Nejlepší způsob, jak se dozvědět víc, je vypravit se tam. Mým průvodcem po palírně byl Petr Alexander a musím říct, že s ním by se dalo povídat do rána. Krátce jsem se tam pozdravil i s Ondrou Kopičkou. Když tak člověk poslouchá, co všechno v životě dělali, tak skoro nechápe, jak se dostali až k palírně. Než jsem se tam vypravil, tak jsem si vyhledal nejen kterým autobusem, ale i nějaké informace o palírně. Šíři sortimentu nemají úplně malou a do toho se tam objevují pojmy jako "cirkulární destiláty" a další. O whisky toho na webu moc nemají.
Palírna je celkem malá, jeden destilační kotel s rektifikační nástavbou. Klasická třípatrová rektifikační kolona jim umožňuje oddělit úkap a izolovat čisté aromatické jádro v jediném destilačním kroku. Díky spolupráci s různými pivovary si nechávají sladinu připravovat a kvasit u nich. Ostatně jednou z myšlenek při začátku výroby whisky byl i rozdíl mezi sladinou z různých pivovarů. Díky šíři sortimentu mají celkem velké množství sudů ve kterých vedle whisky zrají i jejich další produkty, což skýtá do budoucna velké možnosti pro různé finishe. Na začátku své whisky cesty plánovali jít cestou single casků, ale myslím si, že určitému míchání whisky se nevyhnou, což stále nemusí vést k tomu, co nechtějí vyrábět - "bazény generické" whisky. Některé z jejich produktů ovlivní sud natolik, že výsledná whisky už whiskařům whisky připomínat nebude. Zde pak přicházejí možnosti jako je přesudování či právě smíchání s jinou jejich whisky a tím se dále ještě více rozšiřují chuťové možnosti whisky. Ostatně, těch sudů se zrající whisky mají okolo stovky (na fotce je jen malý sklad v palírně a na mobilu je pak vidět další a podstatně větší sklad).
Z toho, co jsem měl možnost ochutnat, tak se od nich můžeme dočkat, jak "klasické" whisky, tak různých zajímavých variant. Třeba whisky zrající v sudu po krambambuli (což jsem si musel najít, jak se to správně píše a co to vlastně je) byla pro mě trochu neuchopitelná. O jejich první whisky si myslím, že se jim opravdu povedla a jsem zvědavej, jak na jejich další "klasické" whisky, tak i na jejich "neklasické" whisky. Bez nadšenců zkoušejících i nemožné, by jsme se některých věcí nikdy nedočkali.
Nedočkáme se ovšem whisky z dalamánků, při výrobě whisky se drží správných postupů. I když postem na sociálních sítí o whisky a dalamáncích se dokázali zapsat do české whisky historie a jejich vtip se tak dostal až do "oficálního" dokumentu k české whisky a zdůraznění, že whisky se nesmí vyrábět z dalamánků ani jiného pečiva. Asi to někdo vzal vážněji, než to bylo.
Když jsme probrali whisky, tak jsme prošli palírnou a zastavili se i u jejich další produkce. A tady byl Petr úplně ve svém živlu. Oni tu mají k přírodě fakt větší vztah a tak zjišťují, co vše může příroda poskytnout k dochucení, macerování, zkvašení a destilaci. Trochu to tam připomíná alchymistickou dílnu. "Našli jsme kámen mudrců. To je skvělé, ukažte. No když mi jsme ho zkusili macerovat, pak vypálili a je to fakt skvělý, ochutnejte." :) Takže vedle hotových produktů jsme ochutnali i některé "suroviny".
Vlastní kapitolou jsou jejich cirkulární destiláty. Někoho může v první chvíli napadnout, že kvasí a destilují i shnilé ovoce, ale není to tak. Někdy můžete na tržišti večer krátce před koncem nakoupit levněji. Není to proto, že by to ovoce/zelenina už bylo špatné, ale proto, že by do příště už nevydrželo či by nebylo tak hezké a svěží a lidi by ho stejně nekoupili. A s podobnou věcí bojují i prodejny a řetězce. Podobně jako ošklivé jablko chutná stejně dobře jako hezké. Ale kdo by si koupil to ošklivé, že. Takže nevyrábí z odpadu, ale z toho, co by se odpadem mohlo stát. I když někdy používají ten "odpad", ovšem ne v tom špatném smyslu slova. Když si loupete pomeranč, tak cítíte, že ta kůra obsahuje hodně aromatických látek (ostatně sušená kůra pomerančů se používala k provovění místnosti) a ta kůra je pro vás odpadem. I s těma aromatickýma látkama. A pro někoho, kdo je umí využít to odpadem není, ale dobrou surovinou. Více a lépe si o cirkulárních destilátech můžete přečíst na jejich webu. A i když tento druh pití není moje parketa, tak většina z ochutnaných mi chutnala. Něco bylo dost výrazné k samotnému pití, ale při míchání se to dobře projeví.
Tohle z mého pohledu není whisky palírna (jako mnoho dalších u nás, tím nemyslím, že by neměli/nemohli dělat whisky, ale není jejich hlavním produktem), tohle je palírna s filozofií. A taky punk. Až budeme hledat kam zmizel :)
Moje návštěva v palírně Radlík - 2.4.2025
Když se řekne palírna Radlík, tak většinu lidí napadnou také jména - Kamil Kutina a Zdeněk Musil. Ale vedle těchto viditelných tu jsou i další. Vypíchnu dva z nich. Jiří Čížek, který je zkušeným sládkem a výroba sladiny pro jejich whisky je v jeho rukách. Postupně se v palírně prokousávají zkušenostma s výrobou whisky a dobře vyrobená sladina ovlivňuje více, než se může na první pohled zdát. A tak nejen výrobní postup se snaží držet co nejvíce doporučený pro whisky, ale pořídili si i vlastní mlýn na slad. Druhou vzpomenutou osobou je Eva Kutinová, manželka Kamila, ostatně, jak je známo, za každým úspěšným mužem je skvělá žena.
Při téhle návštěvě jsem se více zaměřil na výrobu v palírně. Pokud totiž začnete u vzorků, tak už se většinou nikam dále nedostanete. Kamil je velký experimentátor a tak vedle klasických sladů byla jedna z jeho prvních whisky z čokoládového sladu. Což přinese do té whisky nádech čokolády (ten slad se dá jíst i samotný), ovšem za cenu nízkého výnosu z tohoto sladu. Při výrobě piva se používá pouze v nízkém množství pro dochucení, pokud ho ale použijete většinu, tak narazíte na to, že špatně/málo kvasí a zisk alkoholu je z něj malý. Dalším zajímavým nápadem připravovaným v palírně je vlastní dokuřování sladu. Je to vlastně taková udírna na slad. Pokus již proběhl, ale zatím přinesl hlavně nápady na další zlepšení. K fermetaci sladiny využívají v Radlíku vinofikátory, které využívají i pro ovocné pálenky. Vinofikátory mají automatické chlazení i ohřev, což umožňuje udržovat požadovanou teplotu.
Kotlů a různých zlepšováků u nich, najdete v palírně celkem dost. Pro pěstitelské pálení se využívá zmodernizovaný starý kotel (babička), který je stranou od ostatních kotlů. V hlavní části palírny pak najdete ten známý "oltář", když ho ovšem teď vidím na fotce, tak bych mu říkal kaktus. A potom dva hlavní kotle. Postupně se v palírně učí využívat odchycený úkap a dokap, což pomůže jak trochu zvýšit výnos z destilace, tak se to hlavně projeví ve výsledné chuti newmaku (a projevuje se to dobře, tím správným směrem). U druhého kotle jsou při destilaci whisky otevřená všechna patra rektifikační nástavby a využívá se tedy jako klasický dvoukotlový systém. Oba kotle jsou z Kovodělu Janča.
Hlavním produktem palírny Radlík jsou ovocné pálenky, whisky tu není velké množství sudů. Aktuálně něco okolo 30 sudů. Je to takové to akorát množství pro palírnu, kde whisky není jejich hlavním produktem. Pokud by nastal velký útlum v prodeji whisky, tak jim v to neleží tolik peněz a jejich hlavní výroba není whisky. A současně dostatek na to, aby mohli průběžně nějakou tu láhev vydat. Uvidíme, jak se jim podaří vybalancovat dostupnost. Ono je hezké, že plnění vyprodáte, ale když to whiskař nemůže ochutnat, tak o to postupně ztrácí zájem, takže je vhodné mít i nějakou dobrou a dostupnou whisky.
Pak už se návštěva posunula k sudům a vzpomínky se začínají lehce rozmazávat. Tak jako teplotu fermentace hlídají automatikou, tak u sudů je zase automatické hlídání vlhkosti vzduchu. Když nejsou ve sklepě, kde by měli přirozenou vlhkost, ale na půdě, tak zde regulují vlhkost vzduchu, tak aby nebyla příliš nízká.
Ona totiž i takováto návštěva není jen o tom, že se projdete palírnou a uznale pokyvujete hlavou. Také ochutnáváte a diskutujete nad vzorky, takže vlastně pracujete a musím říct, že jsem odcházel docela přepracovaný :)
Protože v těch sudech to má dobrý. Kamil svojí prací potvrzuje, že je na dobré cestě a ochutnané věci mě potvrdily můj předpoklad, že se v mém pořadí českých značek bude posouvat z nováčka na pozice na bedně.
Whiskeria: Carpathian whisky - 26.3.2025
Ve středu 26.3.2025 se ve Whiskerii uskutečnila ochutnávka a vlastně i představení rumunské whisky Carpathian. Jméno whisky odkazuje na Karpaty, v jejich podhůří palírna stojí.
Když se řekne Rumunsko a Karpaty, tak dost lidí napadne Transylvánie a taky Dracula. Draculu byste asi potkat nechtěli, jeho nevěsty (i když jsou hezké a zoubky jak perličky) tak nejspíše také ne. Rumunské whisky se ovšem bát nemusíte. Už jen to, že se na výrobě podílí/podílel Allan Anderson, který má více jak 30 let zkušeností s výrobou skotské a irské whisky a jehož jméno je hrdě uvedeno na etiketě, dává vysoké naděje, že ta whisky nebude špatná. Další zajímavostí jsou destilační kotle, viz fotka. A opravdu není špatná. Je škoda, že na ochutnávku dorazilo minimum lidí a nevyužili tuto možnost se s rumunskou whisky seznámit.
A co jsme měli možnost ochutnat?
 | První ochutnávanou byla Carpathian Single Malt Pinot Noir 40% lahvovaná v roce 2023 a ze série Romanian Wine Cask Collection. Ve vůni je po nalití hodně sladkosti, velký vliv sladkého červeného vína, postupně kandované ovoce, sladkost medu, hodně líbivé a intenzívní. V chuti už tolik intenzívní není, je celkem hezky vyvážené, sladkost zralého ovoce s trochou koření a naředěného medu, postupně k němu oříšky a trochu nádech dřeva. Působí příjemně a pitelně, ale po nějaké chvíli s dalšími doušky začíná trochu nudit. V dokončení hezky doznívá chuť. Vůně nalákala hodně sladce a na střední plnost, v chuti zpočátku sladkost nastoupila, ale brzy chuť ustoupila do nezajímava, ovšem ne do chyby. Je to příjemně pitelná whisky, možná by jí prospělo taky těch 46%. Čas ukazuje, že je to mladé, nestříká z toho mladost, ale ještě to není řádně prozrálé. 77/100 (na WB není) |
 | Druhou byla Carpathian Single Malt Feteasca Neagra Cask No.3223 46% lahvovaná v roce 2024 též ze série Romanian Wine Cask Collection. Po nalití ve vůni lehce kořenitá sladkost s nádechem vinné kyselosti, postupně se mi tam ukazuje zralé ovoce, trochu nezvyklý dojem, ale příjemný a zajímavý. Postupně se v té vůni rozvíjí a působí ještě lépe. V chuti sladkost zralého ovoce, postupně trochu do banánů a pak se vrací ke zralému ovoci s trochou koření a lehkou kyselostí. Začíná sládnout, příjemný náznak vánočního pečiva s vanilkou. V dokončení se víc ukazuje ta vinná kyselost a postupně mi tam k ovocnosti vylezlo i trochu oříšků. 80/100 (na WB není) |
 | Poslední ochutnávanou byla Carpathian Single Malt Cognac Cask No.3852 46% lahvovaná v roce 2023 a ze série Spirit (Cognac) Cask Collection. Od nalití mám s vůní problém, místo očekávaného pohlazení, tam mám znatelný čerstvé dřevo. Když se mi podařilo čuchnout pod tou vlnou dřeva, jako by šla nahoře, tak v dolní části skleničky se mi ukázaly i další tóny. Sladkost zralého ovoce, většina v tom jablka, ale do toho se přimíchává vlhká dřevěná bednička, ve které to leží. A jakmile člověk uhne nosem nahoru, tak hned zase dostane ránu od toho čerstvého dřeva, i když trochu povoluje. Čas jí ve vůni už víc nepomůže. V chuti je to lepší, ale bohužel ne o moc, mám tam to dřevo taky, postupně trochu sládne, dřevo s medem, ale to není, to co chcete. V dalším doušku dřevo trochu ustoupí, ukáže se koňak a nevýrazné kandované ovoce. Dá se dopít, ale nemusím to pít. V dokončení už tolik dřeva nedoznívá, nádech koňaku. Celkově mi neseděla od začátku, trochu se na ní v chuti zvyknout dá, ale není proč. Chvíli odstátá prázdná sklenička opět ukáže výrazné dřevo, při tom bych neřekl, že je výrazně dřevitá. 69/100 (na WB není) |
Díky za možnost je ochutnat, člověk by je asi sám nekoupil, protože by tam byla i předem určitá nedůvěra. Ono mimo Skotsko je těch povedených znatelná menšina. Tady je vidět, že jdou správnou cestou a než aby ji dlouze hledali, tak si od začátku nechali poradit (dobře, je taky vidět, že finance u nich zrovna problém nejsou), myslím si, že dost lidí bude příjemně překvapeno, co dokáže nabídnout rumunská whisky.
A uzavřu to písničkou, co mě napadla hned na začátku psaní.
