» praxe » pití whisky
Pití, degustování a hodnocení whisky
Jakou značku whisky pít a jak ji pít je nezodpověditelná otázka. Přesto se k tomu pokusím něco napsat. Nečekejte však odpověď, která značka je ta nejlepší na světě, ani jaký je ten jediný správný způsob pití whisky.
Jakou whisky?
K tomu se musíte propracovat sami. Na WOL najdete hodně popisů a odkazů na další recenze různých whisky, od těch nejzákladnějších až po značky a plnění, které asi v životě nepotkáte. Čím dál méně chci ulehčovat život začátečníkům v jakékoliv oboru, protože čím víc se jim toho naservíruje přímo pod nos, tím víc jsou líní sami hledat a přemýšlet. A nakonec to stejně zkritizují, že to nebylo podle jejich představy i když žádnou neměli. Podívejte se do e-shopů jaké whisky se pohybují v jaké cenové relaci, přečtěte si co o nich píšou (nezapomeňte, že oni to chtějí prodat), podívejte se, co o nich psali jiní a podle toho se sami rozhodněte. Stejně jinou možnost, než sami zkoušet a hledat nemáte. A nenechte se odradit tím, že vám první láhev nebude chutnat. Zkuste třeba navštívit řízenou ochutnávku whisky zaměřenou na základní whisky, tam se dozvíte mnoho praktických věcí.
Ale aby se neřeklo, tak pár rad zkusím dát. Na eshopech hledejte v katerogii Skotská Single Malt Whisky (teda jsou i jiné dobré, z dalších zemí, ale já preferuji tyto), když prolistujete WOL, tak uvidíte, že většina se točí okolo tohoto druhu whisky. A druhá rada (tu tady na WOL najdete v mnoha podobách ještě mnohokrát) - Nikdy nezapomeňte na to, že chutě jsou individuální, takže whisky, kterou někdo označil za skvělou, vám nemusí vůbec chutnat a obráceně. Posouzení chuti a celkového názoru na whisky ovliňuje také spousta různých věcí, od jídla, které jste jedli před ochutnávkou, přes předtím ochutnávanou whisky, dříve ochutnávanou whisky a vzpomínkou na ní, až po náladu a celkové rozpoložení. Také trvá několik let, než se člověk naučí whisky ochutnávat, takže první dojmy zapsané dříve se mohou výrazně lišit od dojmů aktuálních. A tak se dva lidé nad stejnou whisky mohou zcela neshodnout, ale většinou se kvůli tomu nepoperou, spíše povedou diskusi, co komu chutnalo a proč. A i když se jedna knížka jmenuje Whisky Bible, tak to prostě není žádná bible, kterou je třeba se řídit a kterou není možné zpochybňovat. Je to názor jednoho člověka (no spíše týmu lidí a ještě je celá Whisky Bible čím dál více veřejností zpochybňována).
A ještě jednu věc při čtení recenzí berte na vědomí - Ze kdy ty recenze jsou a jaká láhev (ze kdy) je recenzována. Uvědomte si, že knížky jsou zastaralé už ve chvíli, kdy vyjdou a tak láhve v nich recenzované už dávno nemusí být na trhu nebo se mohly změnit. Více se tomu věnuje článek na WOL - Jsou ty whisky stejné ?.
Některá doporučení co koupit se objevila v článku na PoznejWhisky.cz
A také na webu Gentlemens Whisky Clubu.cz
Jak whisky pít?
Asi bych měl jako hodně dalších lidí ze světa whisky říct: Pijte ji, tak jak vám chutná. Neřeknu. Za prvé, každý vše pije, jak mu chutná. Jestli někomu chutná teplé pivo, tak ho tak pije bez ohledu na to, že jiný by ho hned vyplivnul. A za druhý, ten kdo se ptá, jak má whisky správně pít, určitě nechce slyšet "dělej to jak chceš", ale chce slyšet doporučení.
Můžeme to rozdělit na dvě různé věci. Z čeho pít, tedy jaká sklenice je pro to nejlepší. A jak pít. K degustování a poznámkám se taky dostaneme (o větší kousek dále).
Doporučení "Pijte ji, tak jak vám to vyhovuje." dávají lidi, kteří už vědí, jak jim to u které whisky vyhovuje a teoreticky to říkají těm, kteří už vědí, jak jim to u které whisky vyhovuje. Takže to doporučení dávají zbytečně. Kdo ví, tak už to nečte a kdo neví a chtěl by dostat radu, tak nedostal nic. Ale pár doporučení k tomu tady na WOL a ve videích najdete.
• z čeho nejlépe pít
Jako u všech nápojů, ani whisky se nevyhnul spor, o tom, která sklenka je nejvhodnější. Velmi rozšířená je klasická válcová sklenka (tumbler), která se možná hodí k běžnému popíjení, ale není vhodná k ochutnávání whisky. Někteří odborníci spíše doporučují sklenky podobného typu jako na koňak. Oproti tumbleru mají zaoblený uzavřený tvar, ve kterém více vynikne aroma. Což je vidět například na skleničkách, které si nechávají vyrábět palírny, i když některé toto až tak úplně nesplňují.
Nejrozšířenější jsou nyní skleničky Glencairn. (viz fotky výše)
Já mám raději tyto skleničky, protože na menší vzorky mi připadají lepší.
Budu to tu muset více rozepsat, tak se mi to snad i brzo podaří.
Tématu skla na whisky se věnoval i server PoznejWhisky.cz
Test skleniček v mém podání :)
Velký videotest skleniček na whisky - 1. kolo
Velký videotest skleniček na whisky - 2. kolo
Velký videotest skleniček na whisky - 3. kolo
• Pití whisky
Na to, jak whisky správně pít, je velké množství názorů. Většinou se doporučuje pít whisky, zahřátou na pokojovou teplotu. Někteří doporučují pít whisky zásadně neředěnou jakýmikoliv nápoji či ledem. Whisky by se nemělo ve sklenici moc kroužit, protože uvolněné aroma by mohlo být až příliš silné a zkazit tak komplexní dojem z whisky. Pít by se měla pomalu a vychutnávat (bavíme se o kvalitních whisky), příchutě se uvolňují postupně a nemůžeme také zapomenout na její chuťový závěr. První malý doušek se má dlouze poválet pod jazykem, kde se prý dá nejlépe vychutnat její síla a aroma.
Pokojovou teplotou se myslí teplota v pokoji skotského hradu, nikoliv přetopený panelák. Ale po letošním brutálním zdražení cen plynu a elektriky se bude v některých pokojích teplota přibližovat teplotě ve skotském hradu. Já osobně kvůli tomu mrznout nebudu, třeba by těch 18 stupňů doma whisky pomohlo, ale mně na pohodě pití určitě nepřidalo. A úplně stejně nebudu v létě brutálně chladit. Takže pokojová teplota je ta, která je v pokoji a i když je to teplota "trenýrková".
Whisky se zásadně nechladí a nepodává chlazená. Ledové nápoje otupují chuťové pohárky a tak není možné whisky kompletně vychutnat (u některých nápojů se nedivím, že doporučují jejich vychlazení a podávat s Colou). I přidání ledu do whisky má "vedlejší účinky", jednak ochlazení nápoje a také jeho naředění.
Před létem se na FB opět otevřela otázka vhodné teploty.
Začalo nám leto a nie každý máme doma príjemný chládok. A pojem whisky v izbovej teplote naberá pre nás menej štastných úplne iný význam.
Chcel by som sa preto opýtať, aká je podľa vás ideálna teplota pre pitie whisky? Pri rýchlom browsovaní internetom som najčastejsie našiel teplotu medzi 15-18 °C. Súhlasíte ?
nesouhlasím, klidně těch 20°C a více. Vzhledem k tomu když je teplo i uvnitř tak i pocitově je ti tepleji a chladná whisky může mít podobný uzavírající efekt jako podchlazená takže za mne piju whisky při teplotě jakou má doma ve skříni i v létě a je to v pohodě
Moj nazor je taky, ze pokial sa izbova teplota pohybuje v normalnom rozmedzi - povedzme od 18°C do 24-25°C, tak by som velmi teplotu neriesil. Ja mam doma bezne 25°C a whisky si nikdy nijak nechladim.
Pokial je teplejsie, tak mozes to vyriesit tak, ze do whisky pridas trosku studenej vody alebo si mozes dat pred pitim na chvilu (povedzme na pol hodinu) prazdny pohar do chladnicky, cim si znizis teplotu whisky a pritom si ju nerozriedis.
15°C mne pride ako uz relativne nizka teplota a whisky bude trvat dlhsie aby sa dostatocne otvorila... v takom pripade je vhodne ju zahrievat rukou.
Ked sa ale pytas na idealnu teplotu, tak u mna je to tak 20-22°C. Ale par stupnov hore/dole podla mna neurobi velky rozdiel.
Whisky mám doma dlouhé roky. Dříve jsem míval přes rok teplotu cca 22 stupňů, po narození dítěte to šlo k 25 stupňům. V létě nepoužívám klimošku a tak myslím, že teplota v pokoji chodí běžně nad 25 stupňů. A vůbec nevnímám negativní dopad na chuť whisky. Prostě pár stupňů sem, pár stupňů tam. Vlastně nižší teplotu vnímám jako větší problém než když je o pár stupňů víc.
Jediné, co řeším je přímé slunce, resp. jak se mu vyhnout, na to bych doporučoval dávat bacha.
Na téma jak pít, z čeho pít a jak servírovat doporučím následující videa.
Whisky Essence - Jak degustovat whisky
• Ředit/neředit whisky? Co je rozkápnutí?
Pokud by se zdál nápoj příliš silný, lze přidat trochu vlažné vody. Jedině ta prý whisky neruší a je schopna umocnit její kvality. U některých značek dokonce přidání malého množství vody umožní whisky více vyniknout. Doporučuje se dolévat whisky vodou ze stejného zdroje z jakého je tato whisky vyráběna, což může být trochu nepraktické (ovšem dnes je možné i tuto vodu zakoupit). Navíc si uvědomte, že whisky, kterou pijete je už naředěná (vyjímku tvoří whisky označované jako Cask Strength) od výrobce při lahvování a to tak, jak to ve výsledku výrobce považuje za nejlepší. Whisky stejné značky a stáří může mít jiný obsah alkoholu a to díky tomu, že některé značky jsou lahvovány v nezávislých stáčírnách (např. Gordon & MacPhail, Signatory, ...).
A to rozkápnutí? Když jsem psal o přidání malého množství vody, tak to jsou třeba 3 kapky. Je až překvapivé, jak se projeví. Uzavřené aroma i chuť se otevře a ukáže další vůně a chutě. Někdy také ne. A nezapomeňte, že tu vodu z toho už zpátky neodeberete.
Při použití vody ovšem pozor. Vodovodní voda může být až nepřítelem whisky a vlastnosti whisky zničit (protože bývá většinou chlórována), na druhou stranu většinou ne tolik, takže pomáhá ji nechat chvíli odstát. Někdo jako vodu doporučuje minerální vodu v lahvích, ale i tyto minerálky nebývají většinou bez chuti a whisky jimi naředěná by zcela změnila svoji chuť. Ale používám ji taky, protože se mi nechce stále kupovat balenou vodu kvůli pár kapkám a obecně je v ČR kvalitní vodovodní voda. Jako jedno z "přílušenství" k pití whisky lze dokoupit džbánky na vodu.
Skotové zas prý konzumovali whisky s citronádou, která byla v baru k dispozici zdarma. Američané zase pijí svůj bourbon s velkým množstvím ledu. Mezi velmi oblíbené patří také pití whisky s colou, což považuji za velmi nešťastné. Cola je tak výrazná, že osobitá chuť whisky se v ní ztratí. Přesto se ovšem i takto míchaná whisky objevuje v prodeji. Jiná věc jsou míchané nápoje a koktejly. Zde se (většinou) nepoužívá jednosladová whisky a skoro bych řekl, že míchaný nápoj obsahující whisky, už většinou nemá s whisky moc společného (tedy z pohledu whisky).
Jenže k té citronádě ještě jeden podstatný dodatek. Ona taky zpočátku nebyla whisky až tak dobrá, jako ji známe dnes. Tehdejší whisky by nám asi ani nechutnala. Takže jediný způsob jak ji pít, mohl být ji s něčím smíchat.
Whiskar - Jak servírovat whisky
Degustačnímu sklu se věnuje ještě video ze série "Jak degustovat whisky", která budou doporučena dále.
Skladování
Whisky oproti např. vínu nevyžaduje tolik náročné skladování, ale pár věcí je dobré si připomenout. Láhve se skladují na stojato. Protože se jedná o lihovinu, nehrozí jako např. u vína zkažení nápoje, ale určitá rizika zde jsou. Z již načaté whisky se přece jen trochu odpařuje alkohol a uvolňuje aroma. Čím je v láhvi menší množství whisky, tím více a rychleji ztrácí whisky ze své charakteristiky. Pokud si necháte v láhvi poslední doušek, aby jste si po letech připomněli chuť této whisky, budete si po pár letech myslet, že se jedná o jinou whisky. Ostatně si to můžete sami vyzkoušet - nechte přes noc vyprchat trochu whisky ve sklenici přes noc (raději běžnou blended, single malt je na to škoda) a druhý den porovnejte tento vzorek s jiným čerstvě nalitým.
U některých whisky se můžete setkat s tím, že po otevření láhve, upití malého obsahu, se whisky trochu vydýchá a chutná lépe, než čerstvě otevřená.
• Jak tedy skladovat a neskladovat láhve whisky?
Určitě je neskladujte na místě, kam přímo svítí sluníčko. Whisky by se uvnitř zahřívala, následně zase chladla a zcela určitě by jí to nedělalo dobře. Ani přímé sluneční světlo by se jí nelíbilo. Ostatně žádnému nápoji nevyhovuje přímé sluneční světlo a časté střídání teplot. Na druhou stranu, není potřeba pro běžné skladování whisky pořizovat temný sklep se stálou nízkou teplotou. Sluneční světlo je rozptýlené v prostoru, ale ta UV složka, která by měla největší vliv na tu whisky neprojde přes sklo. A než se dostane až k té whisky, tak má po cestě těch skel většinou několik - okna (2 a více skel) a sklo láhve. Já tedy zastávám názor, že pro běžné skladování, se to nemusí zbytečně přehánět.
Pozor na korky, vydrží méně než vypadají. Jeden z důvodů skladování vína v leže je ochrana korku proti vyschnutí, kdy by pak přestal těsnit. U láhví whisky se mi několikrát stalo, že korek se při otevírání rozpadl. Vždy mi zatím těsnil i předtím dobře, ale všechny otevřené láhve jsem zkontroloval a případně překorkoval, u nových tento problém očekávám (ale občas se objevují levnější korky a utrhne se také).
• A jak dlouho ji mohu skladovat?
Neotevřené láhve teoreticky nekonečně dlouho. V těch ideálních podmínkách - sucho, temno, stálá spíše chladnější teplota. A bohužel pozor na korky/uzávěry, aby se nestalo, že nebude těsnit a whisky i v zavřené láhvi zoxiduje.
A otevřenou láhev? Já se držím zásady, že kritická je cca polovina láhve. Pak ji archivuji do menších láhví. Jsou lidi, co by můj způsob zkritizovali. Samozřejmě těžko poznám vliv, to bych musel vzít několik stejných láhví a s každou naložit jinak. Můžu tedy vycházet ze zkušenosti, kdy jsem měl načatý Laphroaig z cca 2003-4 a měl jsem ho možnost porovnat s jiným čerstvě otevřeným podobně starým plněním. Z mého pohledu byl rozdíl zanedbatelný. Ostatně v baru jsou láhve, co se točí rychle, ale také ty, co tam stojí již dlouho. A jen ty nejdražší se ošetřují různým plynem apod. (a na to je taky spousta názorů, zda to dělat nebo ne).
Whisky Essence - Jak skladovat whisky
Myšlence Oxidace whisky v láhvi se věnuje i experiment na PoznejWhisky.cz
a ještě dodatek k pití whisky a její teplotě:
Doporučená teplota whisky se často označuje jako pokojová teplota. Tím se ovšem nemyslí nezdravě přetopený pokoj v paneláku na 27 stupňů. :) Je myšlena teplota, jaká byla v pokojích skotských zámků, hradů a sídel, tedy cca 18 stupňů.
Není třeba to ale přehánět. Nemusíte se ani stěhovat do Skotska, ani doma klepat kosu a mít klimatizaci naplno, prostě při pokojové teplotě. Tím se chce hlavně říci, že whisky nechladíme, nestrkáme do mrazáku apod.
V jedné knížce o víně se mi líbil tento text: Víno by mělo vhodné teploty dosáhnout pomalu, bez teplotních šoků. Bílé víno nikdy nemrazíme, optimální teploty lze dosáhnout v nádobě naplněné vodou a ledem. Červené víno nikdy neohříváme na radiátoru ústředního topení. Jestliže správné teploty bílého vína můžeme dosáhnout v kbelíku s vodou a ledem, proč bychom nemohli použít dřez naplněný teplou, avšak ne horkou vodou? Někteří autoři též doporučují pár okamžiků v mikrovlnné troubě (toho bych se asi neodvážil).
A když jsme načali to víno:
Sekty, Champagne a vína s vysokým zbytkovým cukrem, jako jsou bobulové výběry, vína ledová a slámová podáváme zásadně velmi dobře vychlazená a to při teplotě 6-8 stupňů. Převážná většina bílých vín, vína růžová a Fino Sherry musí být podávána studená, ale ne přechlazená, tedy mezi 9 a 11 stupni. Lehká červená vína, u kterých převládá ovocitý charakter (většina místních červených vín) se podávají při teplotě 12-13 stupňů. Portské a Madeira o stupínek výše při 14 stupních. Korpulentí červená vína jsou nejlepší podávat chambré tzn. při pokojové teplotě.
A ještě jedna zajímavost:
Mohli jste se setkat s výrazem vertikální a horizontální degustace. Ve stoje či vsedě nebo snad dokonce vleže? Při vertikální ochutnávce se hodnotí zpravidla vína jednoho výrobce různých ročníků, zatímco při horizontální ochutnávce se hodnotí vína různých výrobců, avšak stejného ročníku.
a článek na téma Whiskey & Cola:
Jak hodnotím já
V každé whisky se snažím najít to nejlepší i když ne vždy to jde. Většina mých ochutnávek trvá celkem dlouho a rovnou si píšu poznámky. Pokud ochutnávám doma, tak to rovnou píšu přímo na WOL (používám ho jako svůj základní přehled ochutnaných whisky a jejich hodnocení), pokud mimo, tak si píšu poznámky a ty pak přepisuji sem. Neochutnávám naslepo, tento způsob mi moc nesedí. Přeochutnávám a někdy i z toho píšu poznámky. Občas tam najdu vůně/chutě, které jsem předtím přehlédl, občas z ní mám jiný dojem. Jak už bylo mnohokrát napsáno, vůně/chutě/dojem z whisky ovlivňuje spousta věcí. Zkoušel jsem se kdysi držet kolonek (aroma/chuť/dokončení/..), ale nešlo mi to. Z mého pohledu to občas nevystihovovalo charakter té whisky, ten dojem z ní. Tak jako každému doporučuji, ať píše, jak mu to vyhovuje a co je pro něj nejvíc vystihující charakter whisky, tak já to dělám stejně. Rád používám přirovnání. Musí to ovšem v té whisky být, musí to sama evokovat. A musí na to být nálada. Není to dané jestli dobrá nebo špatná, ale tím zda to v sobě má nebo ne. Prostě, co se mi v tu chvíli vybaví. Ti, kteří už některé takové hodnocení četli, vědí, že rád přirovnávám k ženám.
Whisky i ženy umí být nádherné, krásné, smyslné, lákající, inspirující, voňavé, vzrušivé, dráždivé, honosné, hravé, skrývající, tajemné, odhalující, probouzející fantazii. Ale také povrchní, nudné, nezajímavé, nesympatické až odpuzující. S některými rádi strávíte dlouhé chvíle, vychutnáváte jejich přítomnost, snažíte se ji co nejvíce prodloužit. U některých vám i minuta připadá dlouhá jako rok, doufáte, že už to budete mít za sebou a půjdete dále. Na některé nezapomenete, různé situace/vůně/chutě vám je připomenou a vzpomínka je hezká i když víte, že se znovu nepotkáte, někdy si ani nepřejete znovu potkat, protože nevíte, zda vzpomínka není časem lepší než realita. Na některé chcete raději zapomenout a pro jistotu to máte v poznámkách i připomenuté. Víte, že nesmíte dát na první dojem, ani když vás odradí, při druhém, třetím můžete odhalit tu předtím skrytou krásu. Někdy zase víte, že nesmíte podlehnout prvnímu dojmu, ale pořádně prozkoumat i podruhé, kdy odhalíte tu povrchnost a prázdnost. Skoro na všech se dá najít něco hezkého, máme hodně vjemů a dojmů, něco čím zaujmou, co je dělá vyjímečnými i když v celkovém dojmu neuspějí. Každý máme ale jiné preference, co je pro jednoho hvězdou, může pro druhého být nezajímavé. Právě ta rozmanitost a fantazie je nádherná a dělá je vyjímečnými. (Když jsem to psal, myslel jsem více na whisky nebo na ženy?)
Mé hodnocení i přirovnání je oslavou krásy a rozmanitosti žen i whisky. Alespoň já to tak vidím a pokud v tom někdo hledá něco jiného, tak hledá špatně a podsunuje mi svůj pohled na věc. Nehodnotí můj pohled, ale svůj a ten hodnotí, případně odsuzuje.
A ještě k tomu přidám dodatek:
Dnešní doba přinesla i odsuzování mužů, kteří se vyjadřují o ženách, hodnotí je a zvláště jejich vzhled, od postavy, tváře až po oblečení. A rovnou si i představují jak asi vypadá pod tím a jestli by si to s ní dokázal představit. Všichni mají jasno - je to sexistické prase. Jenže to je podle mě úplně normální. Ale odehrává se to v našich fantaziích, snech a někteří o tom i píšou. A většina z nás nejsou takový frajeři, aby nám ty ženský, na který takhle myslíme, skákaly sami do náručí a postelí. A tak zůstáváme u svých fantazií a žádní devianti ani sexistický prasata nejsme. Většina také nikdy nepřekročí tu hranici, kdy už je to opravdu nevhodné - neříká/nepíše se cizí ženský, že bych jí chtěl ošukat, neplácaj se cizí ženský po zadku, ani jinam se ty ruce nestrkaj atd. Nepíšu tam jména, ono by to ani nešlo, protože to není psáno podle konkrétních lidí, ale podle toho, jak mi to ta whisky namaluje. Tak mě napadlo, co by byla větší urážka, jestli to, že si nějaká myslí, že je to napsané podle ní a nebo, když by se jí řeklo: ne, podle tebe to není, tak hezká ani dobrá opravdu nejsi.
A někdy také pro dokreslení použiju i písničku. No je to prostě rozmanité :)
Od června 2023 jsem začal také bodovat whisky. Používám klasiku - Parkerovu 100 bodovou stupnici (více o bodování je tady na stránce a dalších odkazech). Nevymýšlím celkové číslo (neodsuzuji tento způsob, ale mně to nejde), ale rozdělil jsem si to na 4 části po 25 bodech: aroma - chuť - dokončení - celkový dojem/balanc/.... Začínám na 20-20-20-20, což je dobrá průměrná whisky a přidávám či ubírám body. Výsledek pak sečtu. Z hlediska celkových bodů, jsem se nejvíce shodnul s tabulkou, co ukazovali kluci z Hedonism Spirit na jedné ochutnávce (viz tabulka výše).
a ještě pár slov
Jak to tak píšu a pak čtu po sobě, tak mě napadají další věci, které jsem chtěl ještě napsat, více se jim věnovat a tak dále. A tak přidám zase další "zamyšlení".
Ochutnávejte samozřejmě tak, jak to vyhovuje vám. Nic z toho, co je tu popsáno není dogma (to tady a ve videích určitě několikrát zaznělo), ale na druhou stranu je cílem co nejvíce poradit těm, kteří zatím hledají. A pár takových postřehů co jsem občas zaslechl či četl. Jaká je správná velikost degustačního vzorku? Obecně se bere, že 2cl. Když nemám láhev a sháním vzorky, tak se většinou snažím o 4cl, abych to mohl ještě za nějakou dobu přeochutnat, někdy to vidím stejně a už nic nepíšu, někdy to vidím jinak a píšu další recenzi. Už se mi i stalo, že jsem v rámci porovnávání ochutnával jednu značku, co jsem kdysi popsal a napadlo mě jedno přirovnání, co mi připoměla. Věděl jsem, že už jsem ho jednou použil a nakonec zjistil, že přesně u této značky a tohoto plnění. Někdo ovšem zastává názor, že pořádná recenze se dá napsat až po ochutnání celé láhve. No nevím, kolik recenzí by na netu bylo, u mne minimum, protože až tak moc nepiju a hodně věcí jsem ochutnal na ochutnávkách nebo přes vzorky. S ochutnávkami mě napadla jedna věc. Když ochutnávám a píšu recenzi whisky, tak většinou doma, v klidu a dlouho. Na druhou stranu ovšem nemám s kým probrat vůni/chuť, kterou neumím přesně zařadit. Takže většinou napíšu svůj dojem a pak případně kouknu k ostatním, jak to viděli oni. Někdy mi to pomůže pojmenovat, co mi nešlo, někdy najít přehlédnuté. Je to vlastně podobné, jako kdyby jste ochutnávali s přáteli nebo na ochutnávce. Chce to ale opatrně, aby člověk nebyl předem moc ovlivněm tím, co tam má čekat nebo hledat. Co se týče ředění whisky. Já ji neředím, ani sudovky. Zastávám názor, že vědí, proč to takhle vydali. Rozkápnutí whisky někdy vyjde, někdy ne. Občas uvolní další vůně/chutě, občas to i zabije. Ale vzhledem k tomu, že rozkapávám jen malé množství ve skleničce, tak to až tolik nevadí. Když mám jen malý vzorek, tak raději nerozkapávám. Dostal jsem doporučení, ale zatím nezkoušel, whisky ve skleničce v ruce zahřát, kdy se také uvolní další vůně/chutě.
Zajímavá byla poznámka Jima Murraye o tom, co vše ovlivní váš dojem z ochutnávané whisky. A že celkem hodně a to směrem nahoru, ho zvedne třeba ochutnávka v palírně či s člověkem, co tuto whisky zastupuje. Tito lidé tím bývají nadšení, svoje nadšení přenesou i na vás a tak whisky, která by vás doma v klidu ani nezaujala, tak vám přijde při ochutnání v palírně s tímto člověkem zcela skvělá. Podobný vliv mají i ochutnávky, kde přednášející nějaký názor má a v určité míře jím ovlivňuje ostatní. A pak je tu vliv celkového obrazu značky nebo palírny, to už je klasický marketing, nakolik značku vnímáte pozitivně, exkluzivně a její produkty podobně (to je tak skvělá značka, že jejich whisky musí být zcela skvělá a pokud mi to tak nepřipadá, tak bude nejspíše chyba ve mně), můžete se pak snažit ohodnotit lépe, než byste udělali například při slepém testu. Jeden z jejich větších plusů i když je stejně nemám rád. Samozřejmě to funguje i obráceně, když se povede na trh uvést značku s velkou negativní publicitou, tak se jí bude dlouho zbavovat. Zvlášť špatná pověst se mezi lidmi šíří dobře.
Zatím vše, ale mě zase nějaká "moudra" napadnou.
Při únorovém setkání na Svachovce v roce 2023 měl Jirka Šinogl připravené téma Babylonská věž - Aneb velké zmatené jazyků. Proč když píšeme o tom stejném, o té stejné whisky, cítíme tam přibližně podobné vůně a chutě, tak každý napíše něco jiného?
Prostě Jirko, je to tak, já tam mám jablka, ty hrušky a Vašek Rout něco, na co šlápnul na pláži, kouslo ho to, tak to osmažil a snědl. A já vůbec netušil, že to existuje, neviděl jsem to, natož abych tušil, jak to chutná. A třeba je Vaškův popis ten nejvíce odpovídající, jenže každý máme jiné zkušenosti, pamět, vzpomínky, asociace atd. Stejně ve finále jde o chutná/nechutná, jak si to shrnul. Zatím se pohybuji někde (teda podle sebe, ale třeba si dost fandím) tak v půlce.
Jirkova ochutnávka byla nahrána a tak se ní mohou podívat i ti, kteří na Svachovce nebyli. Také jsem se na ní podíval znova, protože nejsem multifunkční žena a mám problém současně poslouchat, zamýšlet se nad tím, ochutnávat, vychutnávat a psát si poznámky.
A těch vlivů je tam podstatně více, než člověka na první dojem napadne.
