Palírnu Lagavulin založil v roce 1816 John Johnston. Palírna ovšem začala fungovat již v roce 1742 jako ilegální palírna. V sousedství palírny stála malá palírna Kildalton (založená Archibaldem Campbellem), která byla v roce 1836 pohlcena Lagavulinem. Mezi vlastníky palírny patřili také např. James Logan Mackie (v roce 1867) a Peter Mackie (v roce 1878). Nyní palírnu vlastní United Distillers a licenci má White Horse Distillers. Vodu palírna bere ze Sholum Lochs, kam voda stéká po úbočích pokrytých rašelinou a i díky tomu má výsledná whisky vysoké množství fenolů a rašelinnou příchuť.
Z robustního charakteru whisky, lze tipovat, že palírna bude odpovídajících rozměrů. Palírna má však pouze čtyři kotle, všechny podsadité, ale spíše menší. Původní název palírny - Lagg An Mhuillin znamená mlýn v kotlině.
Při rekonstrukci palírny v roce 1962 bylo převzato některé zařízení ze sousední palírny Malt Mill (která byla v provozu v letech 1907 až 1960). V této palírně Peter Mackie, který ji založil, experimentoval s tradičními postupy z předindustriálního období.
Lagavulin je whisky bohatá, typicky ostrovní s nádechem rašeliny, kouře a slanosti. Její milovníci s oblibou tvrdí, že připomíná oceán Je také zařazena mezi Classic Malt.
Vedle vysoce hodnocené 16-ti leté whisky, se také vyrábí jako 10-ti a 12-ti letá. Vedle standardně vyráběných se lze také setkat např. s Distiller´s Edition Double Matured, která zraje v sudech po bourbonu a dozrává v sudech po sherry Pedro Ximenez, či s 12-ti letou Lagavulin Specially Selected.
Část produkce se plní pro Vintage Malt Whisky Co., pod názvem Finlaggan jako 10-ti, 12-ti, 15-ti, 17-ti a 21 letá, pro Highlands & Islands Scotch Whisky Co. jako 5-ti letá s názvem Ileach, pro Dun Bheagan 8-mi letou Single Islay Malt, pro společnost Jack Wiebers 5-ti letá Classic of Islay a Wilson & Morgan zde plnil 8-mi letou House Malt Born on Islay z roku 1994. Jako privátní plnění z roku 1991 9-ti a 12-ti letá s nzvem Fuaran Ile. Plní se zde také 5-ti až 6-ti leté ročníkové Vintage Islay Malt.
Okolo roku 2010 se styl whisky Lagavulin změní. Nynější whisky s rašelinovitostí až na 50 ppm fenolů, byla experimentem a množství se vrátilo na původních 35 ppm. Ovšem tyto whisky zatím teprve dozrávají ve skladech.
Lagavulin 16letá 43%: (lahvováno 2001 - L15P830573) Výrazné aroma, ale nepraští. Hned po nalití se na mne vyvalila vlna rašeliny a kouře, jak bylo aroma vytlačováno ze skleničky nalévanou whisky. Očekával jsem, že až přičichnu, tak dostanu jednu do nosu. Ale to se nekonalo. Velmi příjemně mě přivítal sladký kouř s vůní uzeného masa. Sladké ovocno-sherry tóny, doplněné kombinací suchého studeného kouře a krásně vyuzeného masa. Evokuje mi to táborák či posezení u krbu. Pak se vrátí opět ty sladké tóny, čerstvé dřevo, zemitost a suchá rašelina. Úplně se v té vůni rochním. Hledám na láhvi, zda není zakázáno to používat jako pánský parfém. Těším se na ochutnání, ale nechce se mi opouštět to očichávání. Kouřová večerní chvilka poezie. Chuť se nese v duchu kouře, ten kouř, co dávala přivonět, má také v tekuté podobě. Chuť je velmi plná, všeobjímající kouř, který se převaluje na jazyku. Chuť kouře i když je dominantní, tak díky své charakterističnosti stále nechává dost prostoru i dalším chutím. Sladkost rašeliny, střídající se s příjemnou slaností, lehké ovocné tóny a lehká pálivost, protože není kouře bez ohně. Poezie pokračuje, udivuje sladěnost chutí, protože kdybych to jen četl, tak bych nevěřil, že dohromady to může být takhle skvělý. Dokončení bohaté a dlouhé korespondující s chutí, kdy cítíte, jak kouř pomalu odchází a zůstává dlouhá sladko-slaná chuť.
Tohle je whisková poezie, jedna z dokonalostí whisky světa. Je to skvělé, ale současně je to dosažitelné. K čemu skvělá věc, která by byla dosažitelná pouze pro někoho. A protože tisíc lidí tisíc chutí, tak existují i další dosažitelné dokonalé a takhle mezi ně nezpochybnitelně patří.
S krásnou holkou sedíte u táboráku. (Krása je relativní, každá, kterou milujete je krásná a podstatné je to, co připadá krásné nám, ne ostatním.) Nad hlavou září hvězdy na noční obloze, letní noc krásně voní. Vnímáte vůni letní noci, vůni táboráku, opečeného masa a kouře a to vše doplňuje JEJÍ vůně. Chvíle, kdy si říkáte, že vůbec nevadí, že v té tmě nic nevidíte, směs vůní a její blízkost, kterou cítíte vás zcela naplňuje. A když jste konečně sami a ta blízkost je ještě větší, tak s vámi zůstávají u všechny ty vůně, které na vás ulpěly. Ta cítěná blízkost může být podstatně více, než některé jiné věci. Chvíle, kdy si přejete svůj Vlak do pekla a hodinky, co můžete zastavit. (18.5.2020)
Lagavulin 16letá 43%: (lahvováno 2019 - 4.9.2019 - L9247CM007) Čersté kouřovo-rašelinné aroma. V prvním dojmu uvolnilo ten kouř, který se vznášel na čerstvě nalitou skleničkou, následně dominuje ta rašelina, ke které se přidává jód. Každá s vůní dominuje pouze chvíli, při svém nástupu a uvolňuje místo dalším a dalším. První již odvanuly a nyní jsou vystřídány ovocnou a výraznou vinnou a to vše podbarvené sladkostí, kterou právě přebila sůl, která je doplňována vrátivším se kouřem. Aroma je celkem jemné, nijak nepraští do nosu a dobře se vychutnává. Je bohaté a své tóny uvolňuje postupně, je to takový aroma koncert. Chuť se prvotně nese v duchu sladkosti, medové sladkosti, až zbytečně výrazné a trochu ploché. Naštěstí po chvíli se probudí a ukáží další chutě, kdy největší část pro sebe si bere kouř, který vše zahalí, dá vyniknout sladké rašelině s medem a vosku. Chuť je plná, olejnatá a krásně se postupně táhne a rozlévá dál do krku, hřejivá. Dokončení se nese v duchu toho vosku, který jako by po cestě zasychal a zůstával, kouře, který se na tím vším vznáší, sladké rašeliny a slanosti. Je dlouhé.
Celkově je to hodně dobrá whisky, krásně provedený koncert vůní a chutí, ale "něco" mu chybí. Užiju si chvíli popíjení, vychutnám si ji, jsem spokojený a uspokojený, ale chvíli po té je to bez vzpomínek. Prostě si ji nevybavím a přitom to není nudná a nezajímavá whisky. Zůstává dobrý dojem ze skvělé whisky, ale nedokázal bych ji zpětně popsat. Je to dojem z dobrého celkového zážitku, který ale neumíte vyprávět, jen víte, že byl fakt dobrý. Jako by byla určená, jen pro tu chvíli vychutnávání, pro ten přítomný okamžik.
Od pohledu hezká holka, zajímavá a nejhezčí je, že každou chvíli se na ní líbí něco dalšího - vlasy, vůně, postava, kůže, dotek, hlas, ... Jako kdyby se odkrývala postupně, nemá ten Wow efekt, kdy při prvním pohledu padnete na zadek. Ale vychutnávám si to postupné odkrývání, odhalování, objevování, ochutnávání. Užívám si i chvíle následující, hezké chvíle. Po všem se člověk cítí hezky, spokojený, odchází s dojmem krásného zážitku, má pocit, že si vše pamatuje, ale do detailu si nedokáže vybavit nic. Přesto vím, že to byly krásné chvíle, které si rád zopakuji. (23.5.2020)
Porovnání 16letých Lagavulinů, jeden byl lahvován 2001 a druhý 2019: Mám tu dvě sklenky a v obou je nalitý 16letý Lagavulin. Když ten první šel v roce 2001 do láhví, tak ten druhý ještě nebyl ani na světě, ten šel do láhví až v roce 2019 (destilace tedy vychází cca na rok 2003). Oba jsou 16leté, láhve i etikety stejné a nejvíce mne zajímá, zda i whisky jsou stejné. Samozřejmě, že to porovnání není úplně odpovídající, protože ten první v té láhvi strávil už 19 let, ale jiné láhve k porovnání nemám a časem cestovat neumím, abych mohl porovnat tehdy čerstvě koupený Lagavulin s novým čerstvě koupeným Lagavulinem v dnešní době.
Aroma toho staršího je intenzivnější, znatelně kouřové, hustý dlouho trvající kouř, s vůní uzeného masa, ovocné a sherry tóny, bohaté, držící. Z aroma mladšího kouř velmi rychle utekl a dominantní se stala sladká rašelina, pokračující do ovocnosti a vína (myšleno víno k pití), v závěru se kouř se sladkou rašelinou vrací, ale chybí mu určitá intenzívnost, hutnost a velikost. Obě voní dobře, ale každá jinak. Ve vůni mi ta mladší připadá, jako by ještě potřebovala dozrát, jako by měla sud po starší sestře, kde toho zbývá k předání méně a méně. Chvili tu obě stojí, než to napíšu. Starší si stále drží nádech kouře se sladkou rašelinou, mladší je nyní hlavně o sladké rašelině doplněné slaností. Ve vůni zcela jistě vyhrála ta starší. Chuť té starší se nese hodně v režii kouře, rašeliny, trochu sladkosti, slanosti, ovocnosti, lehké pálivosti, zajímavá bohatá, ukazující co vše dokáže a své rozmanitosti a přednosti. Mladší má výrazný sladce medový nástup, trochu do vosku a až pak se objeví kouř se sladkou rašelinou. Oproti starší je méně výraznější, méně bohatší, méně rozmanitější, je taková uhlazenější, ale chybí jí určitý charakter. Opět jakoby ještě potřebovala dozrát i v chuti je to stejné jako v aroma - sud po starší sestře, kde toho zbývá k předání méně a méně. Není špatná, ale nenašel bych ní to, proč se o 16letém Lagavulinu mluvilo jako o absolutně skvělé whisky, proč mu Michael Jackson dal 95 bodů. Prostě je jiná a bohužel horší. Vedle sebe to vynikne opravdu výrazně a pokud to ochutnává člověk s dobrou pamětí, tak to musí poznat také. Ostatní asi rozdíl přičítají špatné paměti, protože přece tehdy tráva byla zelenější, sníh bělejší, whisky lepší nebo si to alespoň tak nějak pamatujeme a zkreslujeme. (23.5.2020)
Porovnání šestnáctiletých Lagavulinů jsem přidal i do úvahy o tom, jak se whisky mění a že kdysi čtená recenze o Xleté ABC whisky vůbec nemusí odpovídat aktuální produkci - více zde
Lagavulin 1990 Distillers Edition 1990/2006 Double Matured Pedro Ximenez Cask-Wood 43%: Poznámky z ochutnávky v roce 2007: Aroma jód v pozadí, sladkost sherry, v chuti překvapivě sladký nástup, komplexní a celkově až jemný dojem, který bych u Lagavulinu nečekal, lehká kořenitost, nejsou tam ty výrazné chutě jako u standardního Lagavulinu, ale zůstává jí jeho velikost a bohatost a to vše zabalené komplexně s určitou jemností, dokončení jemně doznívá, celkově dobrý Lagavulin, bohatý a jemnější než bych čekal. (16.10.2007)
Hned na první pohled upoutá tmavá bronzovo-tmavě zlatá barva a jak se krásně táhne po stěně skleničky. Tentokrát se nevyvalil oblak kouře při nalévání a až po chvíli jsem zpozoroval, že vůně se pomalu převaluje na stole jak těžká mlha. Při přivonění cítíte jak do vás nosem vstupuje, jak postupuje dále. Aroma je silné, těžké, hutné, výrazné těžké sherry, těžké tmavé třešně, sladkost hořké čokolády, těžká sladkost, v pozadí nacházím lehké tóny kouře (i když možná jen proto, že si je tam přeju), těžké lakované dřevo, přímo dům ze dřeva. Užívám si ho, plavu si v něm, nechávám se jím unášet. Chuť nastoupí lehce sladce, aby se její vlna zvětšovala a chuť mohutněla a mohutněla. Je velmi komplexní, jemné smetanové tóny, zvedající se přes mořskou slanost a řasy, pokračující těžkým ovocem, pomeranči, hořkou čokoládou, stále vzhůru až k hranici kořenitosti, přitom stále krásně zaoblené a obalené sladkou rašelinou s nádechem sherry. Jak na horské dráze pak klesáte k dlouhému táhlému dokončení se sladko-slanými tóny a vytrácejícími se chutěmi. První dojem z aroma byl rozpačitý, byl jsem zaskočen, čekal jsem po 16letém Lagavulinu, že tu bude něco jiného. Když jsem zahodil své očekávání, tak jsem se do něj mohl pořádně ponořit a plavat si něm a užívat si ho. Podobné je to i s chutí, ale zde už je člověk více připraven z vůně. Je to zážitek a navíc byl nečekaný. Pro mne hodně překvapující rozdíl mezi klasickou 16letou a 16 let starou Distillery Edition. Ale má ta whisky v sobě něco zvláštního. Byl to zážitek, bylo to skvělé, ale současně mě to neláká hned na další a další skleničku. Prostě stačilo, ale vím, že když si jí dám příště, bude to zase skvělý zážitek. Dopíjím skleničku, jiné jsem dopíjel rychleji, ale při tom si furt pomlaskávám, jak je to dobrý. Musím to brzo přeochutnat.
Čekáte sestru té krásky od táboráku, máte určité očekávání (kdy už dostanete rozum a pochopíte, že očekáváním nejvíc ubližujete sami sobě), asi bude uhlazenější, asi bude v něčem lepší, nevíte, ale stejně vymýšlíte. Ve dveřích se zjeví famózní rusovláska, tak famózní, že až se proberete z překvapení, tak se nejspíše zjevíte vy. Tohle je osudová žena, zmocňujete se jí i jí podléháte, chcete jí chránit i být to její velikostí ochraňován, připadá vám slabá a křehká a současně se jí bojíte. Každá chvíle s ní je úchvatná, ale jako by vám každá chvíle s ní něco brala (jen nevíte co). Je to osudová žena a to může dopadnout dobře i špatně. Cesty osudu jsou nevyzpytatelné. (18.5.2020)
Dal jsem si vzorek do svého adventního kalendáře v roce 2020: Po nalití se mi tu postupně začala vznášet omamná vůně. Chvíli jsem si ještě připravoval psaní a pak přivoněl. A byl hodně překvapen. V té sklenici je uzený maso, úplně krásně vonící, začínají mi kapat sliny (Pavlov by měl radost), žaludek dává najevo, že večeře ještě nebyla a co by si přál. Těžká vůně krásně voňavého uzeného, mísí se s výrazným sherry, třešnová bonboniéra - třešně v tmavé čokoládě, sladkost hořké čokolády. To je úplně prodlužovaná předehra. Už jdem na to? Ještě ne, ještě chvíli si budu užívat tu vůni. Už jdem na to. Vůně se zkapalněla a vše co slíbila ve vůni dala i v chuti. Zvýraznila se sladkost, sherry se krásně rozlilo v puse, tmavá čokoláda přecházející v hořkou, krásně komplexní, ovoce a pomeranče, krásně bohatá, v závěru chuti se přidají lehké slané mořské tóny a řasy, se kterými to přechází do dokončení, kde se zpět vrací to uzené, které krásně dlouho doznívá. Tohle se nedá ani popisovat, protože to psaní narušuje ten zážitek, to užívání si. Za tenhle příspěvek do advetního kalendáře se musím pochválit. O tomhle si snad bude i zdát. A pokud se mi bude zdát i o ženě, ke které by se to dalo přirovnat, tak to budou úplně dokonalé sny, úplně dokonalé .... (nic, co by se nedalo vyprat). (8.12.2020)
Lagavulin 12letá Diageo Special Releases 2004 58,2%: Poznámky z ochutnávky v roce 2005: Aroma výrazná rašelina, kouř, chuť silná, výrazná chuť, ostrá, rašelina, hřeje, dokončení dlouhé rašelinné, celkově velmi dobrá whisky, uvažuji o tom, že si ji koupím. Po 3 kapkách vody: Aroma zjemnilo, až ztratilo, chuť začala být ostrá až štiplavá, rozvinuly se další chutě, ale štiplavá ostrost je zastiňuje, skoro zmizela rašelina, dokončení stále dlouhé rašelinné, celkově prostě velmi dobrá whisky, uvažuji o tom, že si ji koupím (už nevím proč, ale bohužel jsem to nakonec neudělal). (2.11.2005)
Lagavulin 12letá Diageo Special Releases 2020 56,4%: Poznámky z ochutnávky vzorku: V aroma rašelina s kouřem a trochou uzenosti. Postupně se ukazuje nasládlost, lehká citrusová kyselost a v pozadí trocha vanilky se skořicí. Ohořelé lehce vlhké dřevo. V chuti mohutný nástup rašeliny, při dalším doušku se už jedná nasládlou rašelinu a kouř doplněnou ovšem o znatelně nakyslé tóny, až trochu nepříjemně se mi kroutí v puse. V dokončení opět krásně doznívá kouř, sladkost a lehké koření. Celkový dojem je dobrý, ale v chuti mi vadí ta nakyslost. (22.8.2021)
Lagavulin 12letá Diageo Special Releases 2022 57,3% Virgin Oak Cask: Poznámky z ochutnávky vzorku z WLP2022: V aroma mě uvítal příjemně uzený kouř. Postupně se více prosazuje ovoce, citrusy, slanost, stále zůstává kouřovo-uzený podtón. Je to příjemně čuchatelné, jen se mi tam postupně začíná dostávat lehká kyselost. V chuti nastoupí mohutná vlna, zpočátku trochu zjemnělá sladkostí, uzeným medem a perníkem, pak ale přijde to pořádná část plná hořící rašeliny a zkapalnělého kouře z ní a to vše slušně okořeněné a opepřené. Postupně to zjemní a ukáže i trochu čokolády a oříšků. V dokončení čerstvé dřevo, přidá se k němu lehce ohořelé dřevo a dozní ovocnost a perník.
Celkově musím říct, že jsem spokojen, není chudá v chuti a ta pálivá vlna nepřesahuje nepříjemnou mez, není to na běžné popíjení, ale na tu správnou chvíli, když chce člověk něco na zahřátí a ještě si u toho pochutnat. (12.3.2023)
Lagavulin 8letá 48%: Poznámky z ochutnávky vzorku při online ochutnávce v roce 2021: Aroma na první počuch slané, pak se začnou prosazovat i sladké tóny a slaný karamel, prolíná se tím rašelinný kouř se svěžím slaným mořským vzduchem. Rašelinný kouř a uzenost se postupně prosazuje více, přidává se ovocná kyselost. Po chvíli určují hlavní směr aroma - sladko-slaná uzenou kouřovost s kyselým nádechem. V chuti je sladkoslanný úvod, následovaný uzeno-kouřovou fackou na chuťové buňky, kořením, trochou té kyselosti z vůně, ukáže i čokoládu, která se prosazuje i do dokončení spolu s uzenou kouřovostí, kdy příjemně dlouho doznívají. Připadá mi ale, že by chtěla ještě trochu dozrát, je ještě taková rozdivočelá, zajímavá dobře pitelná, ale trochu jí něco ještě chybí do komplexnosti. (20.4.2021)
Dneska na whiskyfun tradiční nedělní malternatives, ale já zůstávám věrný whisky a rozhodl jsem se že se podívám na souseda včerejšího Adbegu...některé testovací sady člověk skládá dlouho, ale výsledek pak stojí za to :)
1. Lagavulin 12 yo - White Horse Distillers měl sem jí už potřetí a nikdy se mi neomrzí, je to skvělá whisky, klasické Islay té doby, ovoce, lehce popel, osobně bych chtěl tento styl zpět, ty přehulené rašelinné monstra mi už trochu lezou na nervy 4. místo - 88 bodů
2. Lagavulin 1997 - 21 yo krásná vůně citrusy, kouř, cukrová vata a dřevo, v chuti je to o chlup horší ale skvělá kombinace peat a sherry 2-3. místo - 89 bodů
3. Lagavulin 1997 - 25 yo, přímo ze sudu od Iaina McArthura Lagavulin z bourbonovýho sudu je fajn, krásná vanilka a karamel v kombinaci s kouřem mi sedí, škoda že je závěr velmi suchý a dřevitý 2-3. místo - 89 bodů
4. Lagavulin 26 yo ve vůni dost uzavřená a působí ostře, ostrá a suchá taky je, přidávají se trpké taniny, finish velmi dřevitý a tanický. Hmm todle teda Diageo přepísklo, navíc ta cena... 5. místo - 84 bodů
5. Lagavulin 1991 - 30 yo Casks of Distinction vůně parádní, ovoce, hořká čokoláda, studenstká pečeť s dehtem, neztrácí ani v chuti, velmi vyvážená, příjemná kombinace sherry a peatu ve starém kabátu s dřevem které nedominuje 1. místo - 91 bodů
Nová plnění Lagavulinu musím říct že mne přestali bavit. 16yo ještě drží lajnu ale ty nové 8yo a 10 yo divný Lagavulin. 12yo je rok od roku sladší a to nemluvím o Lagavulin Distillers Edition, kde jsem ani v nějakém z posledních nepoznal že je tam kouř, sladké jak cecek a přetlučené PX. Poslední Lagavulin co mi chutnal byl ten po mezcalu. O to víc si člověk užije tydle starší Lagavuliny díky nim je Lagavulin tou oprávněno legendou. Bohužel oba sousedi dneska stále nabízejí lepší a konzistentnější produkt a tak raději sahám po produkci sousedů.
.
Andrej Paholík
- odposlechnuto na FB - 24.8.2023:
Lagavulin 16yo - bottled early 1990s (White Horse) vs 2020s
1990s (White Horse): Na nose je podstatne intenzívnejšia, sladko rašelinová s výraznejším vplyvom sherry s tónmi sušeného ovocia, spáleného karamelu, pražených orechov a troškou síry. Chuť je plnšia, bohatšia, dominuje rašelina, BBQ omáčka, sušené ovocie, karamelka a náznak čokolády. Finish je oproti dnešnej verzii podstatne dlhší. 87+/100
2020s: Dnešný Lagavulin 16yo je žiaľ už len tieňom jej zašlej slávy. Nie je to rozhodne zlá whisky a profilom nie je až tak veľmi odlišná, ale v tomto porovnaní s White Horse verziou je evidentné, aké čaro Lagavulin 16yo stratil a stala sa z nej "vyblednutá", pomerne nevýrazná a zabudnuteľná whisky. Navyše pri dnešnej cene (ktorá sa blíži 100€) by ju už ľudia podľa mňa mali prestať brať vážne a mali by sa sústrediť na iné značky. 84/100
.
Marek Brenišin
- odposlechnuto na FB - 8.4.2023:
Lagavulin 16 yo (bottl. 2022): Keďže som mal nedávno bottle kill, patrilo by sa tejto mladej dáme venovať aj nejakú pozornosť. Kupoval som cez svetnapojov[bodka]sk, kde sa dá zohnať za slušnú cenu, pričom pri tejto fľaši človek ide na istotu (čo sa žiaľ nedá povedať o mladších plneniach, ale o tom inokedy). Pekná, zadymená, fenolová whisky, tak poďme na to. Aróma: Popri pomerne výraznej rašeline sa vinú fenoly, a morský vánok. Miestami vzadu v nose mi to trošku išlo až do takého medicínskeho jódu. Aby som sa ale nehneval, na záver upokojila sliznicu bourbon vanilka. Farba: Krásna medená. Chuť (úvod): Jemná rašelina so sladkosťou ovocia. Zrenie v sherry sudoch sa podpísalo pod charakter tejto whisky a veľmi príjemne. Chuť (telo): Plné a vyvážené, rašelina pokračuje s príjemným dymom, opäť nastupuje morský vánok a tóny popola z pahreby po kvalitnom dreve. Chuť (záver): Jeden z tých dlhých finišov, hoci som zažil už dlhšie. Ale potešil, rašelina trvá, sladkosť vanilky, ovocia pokračuje, zakončené trošku vysušujúcim dubom, ale nič, čo by vadilo. Záver: Osobne túto whisky radím už do tzv. high-tier. Má svoj vek, svoju osobnosť a hoci možno nestojí veľa (podľa obchodu, ofc), ak by ju človek nalial aj niekomu na "rezprezentatívne" účely, splnila by túto úlohu s ladnosťou. Navyše, ako som spomínal v úvode a už aj viacerí písali v iných postoch, na rozdiel od mladších plnení si stále drží svoj štandard.
Čo ma vlastne privádza k zamysleniu. Na spomínanom eshope je 16 yo za bezmála sto eur a 8 yo za niečo vyše sedemdesiat. Ja osobne si radšej tých tridsať eúr priplatím a budem v siedmom nebi, ako kupovať mačku vo vreci za sedemdesiat. Neviem, či to má byť motivácia priviesť whiskypičov ku kvalitnejším plneniam alebo je to len zaujímavá politika obchodu, skôr to druhé. Lagavulin 16 yo je totiž v inom kamennom obchode sa skoro dvojnásobnú cenu oproti mnou spomínanému eshopu. Je to ale dáma, s ktorou človek ide von, baví sa, možno padnú aj nejaké dotyky, pusa, náznak niečoho viac a potom sa ide domov. A až tam si človek uvedomí, že bol vlastne na rande a chce ďalšie. Celkové hodnotenie: 93,5/100 PS: Áno, poslali mi aj darček, mandľový likér. A fajný je. :)
- odposlechnuto na FB - 20.6.2023:
Lagavulin 10 yo (bottl. 2019): Whisky, ktorá mi z tejto značky dlho unikala, pretože matematika slovenských e-shopov bola jasná. Stačilo priplatiť necelých dvadsať eur a mal som šestnástku. Ale raz som vošiel do kamenného obchodu, bol som slabý a navyše mi k tomu ponúkli darček - za jeden cent štyri Fentimans limonády alebo cigaru. Ako správny, zodpovedný, dospelný muž som zobral... Prirodzene, cigaru. :) Dosť ale bolo rečí, poďme sa pozrieť mladšiemu súrodencovi značky Lagavulin na zúbok. Aróma: Jemný dym a rašelina, o niečo miernejšie ako pri šestnásťročnej, ale Lagavulin z toho srší na sto honov. Morský vánok, citrónová kôra a malý závan soli. Farba: Svetlá jantárová Chuť (úvod): Rašelina príjemne pohladí jazyk, whisky má až taký smotanový charakter. Tak akurát zadymená, trošku sladká. Chuť (telo): Plné, hoci miestami som mal dojem určitého kolísania. Popri rašelina pokračuje sladkosť až do medového nádychu, trošku korenitosti a jemne hreje. Chuť (záver): Stredne dlhý, chute sa strácajú, na jazyku sa objavuje popol a dym. Trošku korenistý, ale nie veľmi. Záver: Je to dobrá whisky, určite aj na bežné popíjanie, aj keď chce trošku človek byť labužníkom. Akurát, že sa nesie v tieni šestnásťročnej whisky, na ktorú väčšina spomína s láskou.
Môžem ju ale napriek tomu odporučiť. Je dobrá, vnemy a chute sa v nej nejako rušivo nebijú, akurát asi treba pohľadať dobrú cenovú ponuku, lebo naozaj, ak má človek na výber za menší príplatok lepšiu kvalitu, asi sa rozhodne pre drahšiu fľašu. Celkové hodnotenie: 84,5/100
Michael Jackson ve své knize (Whisky - Kompletní průvodce světem nejlepší whisky (z roku 1999)) hodnotí:
Lagavulin 16letá 43%: Barva: sytě jantarová. Aroma: všechny prvky, ale silněji sherry. Tělo: plné, jemné, pevné. Chuť: suchost zpočátku vyrovnává sladkost charakteru sherry, jak se chuť postupně vyvíjí, vynořují se tóny olejové, trávové a slané chuti, důstojná, ale plná života. Dokončení: obrovské, silné, "medvědí objetí rašeliny". Známka: 95
Lagavulin 1979 The Distillers Edition Double Matured 43%: Barva: oranžový pískovec. Aroma: svěží nástup s náznaky rašeliny, dehtu, síry a soli, včelí vosk. Tělo: plné, sirupové. Chuť: bohatá a nesmírně sladká, potom kouřová, medicínská a v závěru mořské řasy. Dokončení: koření, sůl, písek, co ztratila z charakteru palírny, získává v jiných rozměrech výraznosti. Známka: 95
Lagavulin 13letá 1984 Murray McDavid 46% (dozrála v sudech po bourbonu): Barva: prvosenka. Aroma: suché, rašelinový kouř. Tělo: střední, pevné. Chuť: převládá rašelinový kouř, vypalovaná tráva, potom olejová, náznak mořských řas a sůl. Dokončení: suché, velké a hřejivé, později medicínské. Známka: 87
Lagavulin 1979 Murray McDavid 40%: Barva: lámavé bledé zlatp. Aroma: zdrženlivé, voňavý kouř, svěží tráva. Tělo: střední, mírně sirupové. Chuť: zpočátku lehká a trávově sladká, přejde do rašeliny, kouře a koření. Dokončení: popřové, písková suchost. Známka: 86
Stručně některé další:
Lagavulin 14letá 1978 Cadenhead 64,7%: byla velká, zpočátku dubově suchá a potom sladká, známka 88
Lagavulin 15letá Cadenhead 64,4%: byla lehčí, ale slanější, známka 87
Michael Jackson ve své knize (Whisky - Vše, co jste dosud nevěděli (z roku 2005)) hodnotí:
Lagavulin 12letá 57,8%: Barva: Světle slámová. Aroma: Pronikavé a pestré. Uzený úhoř, uhelný dehet, sýr uzený na jabloňovém dřevu, pytlovina, asfalt, kouřový čaj, skalní jezírka. Tělo: Střední. Zralé. Chuť: Silně rašelinitá a sytá. Zakulacená s výraznou chutí: mořský charakter, voňavý kouř (rašelina/doutník) a lehký poprašek černého pepře. Dokončení: Kouř.
Lagavulin 16letá 43%: Barva: Tmavě jantarová. Aroma: Syté, aromatické a pestré se střelným prachem/ohňostrojem, lany od nevodu, vařenými švestkami a lepkavým pudinkem z karamelek. Kouř z doutníků. Tělo: Plné. Chuť: Velmi pestrá. Sušené mořské řasy, parfémovaný kouř. Dokončení: Velmi dlouhé. Kouř, vařený čaj.
Jim Murray ve své knize (Průvodce světem whisky (z roku 1997)) hodnotí:
Lagavulin 16letá: Na začátku chutná sladce, ale zároveň má delikátní suchý charakter, dubová příchuť je jemná, rašelinovitost mnohovrstevnatá a skladování v sudech po sherry jí dodává navíc intenzívní ovocvnou příchuť. Opatrnost u této whisky je na místě: toto není sladová k ležérnímu popíjení, tato whisky vás sežehne. Začátečník by se k ní měl přibližovat s opatrností, o úctě ani nemluvě.
Ian Buxton ve své knize (101 Whisky: Škola degustace pro každého (z roku 2010)) hodnotí:
Lagavulin 16letá: Barva: Sytě zlatá. Aroma: Intenzívní náraz rašeliny, následovaný sladkými pomeranči a karamelem. Chuť: Velká, ústa se naplňují whisky. Suchá, pak sladké sherry a karamelem a stopy soli. Dokončení: Masivní rašelinový kouř a slané vyvrcholení.
v knize Svět whisky (z roku 2009) hodnotí:
Lagavulin 16letá 43%: Dlouholetý člen klubu "Classic Malts" má silně kouřovou vůni s tóny mořských řas a jódu. Sladkou chuť uzavírá suché rašelinné dokončení.
Lagavulin 21letá 56,5%: Na jedné straně je palčivá a kouřová, ale zároveň má hřejivé sirupové tóny po sherry. A obě strany se navzájem doplňují.
Lagavulin Distillers Edition 43%: Bohatší a plnější než 16 letá, ale také se silnou příchutí kouře a mořských řas.
v knize Svět whisky (z roku 2016) hodnotí:
Lagavulin 37letá 1976 51%: Zemitá a ostrá vůně kouře s příměsí staré kůže, mořské soli, mandlí a medu. Na jazyku se mísí dub, solanka, kůže, mořské řasy, sušené ovoce a přetrvávající chuť rašelinného kouře.
Lagavulin Distillers Edition 43%: Bohatší a plnější než 16 letá, ale také se silnou příchutí kouře a mořských řas.
Marc A. Hoffmann ve své knize (Whisky - značky z celého světa (z roku 2007)) hodnotí:
Lagavulin 16letá 43%: Barva hluboká jantarově zlatá. Zakouřená vůně s nádechem sherry, které se opět vynořuje v chuti. K tomu se přidružují slané a bylinné tóny, které jsou při dozvuku ještě zesilovány typickou rašelinnou chutí.
Ulrike Lowis ve své knize (Whisky - Historie, Výroba, Značky (z roku 2015)) hodnotí:
Lagavulin 16letá: Aroma: Intenzívní kouř z rašeliny, tóny jódu, mořských řas a výrazné sladkosti. Chuť: Suchý kouř, jemná a současně silná sladkost, poté se přidávají mořské a slané tóny se stopou dřeva. Dokončení: Dlouhé a intenzivní, se solí a mořskými řasami.
Daniel Lerner ve své knize (Skotská whisky (z roku 1998)) hodnotí:
Lagavulin Distillers Edition 1990/2006 Sherry Pedro Ximinez Finished Chci-li se v duchu vrátit do Skotska, na ostrov Islay, zavřu oči a dám si jednu z tolika proslavených whisek této oblasti. A nyní přišla řada na výše uvedenou - a samozřejmě nezklamala! Barva: tmavě zlatá. Aroma: svěží nástup neobyčejně ovocné vůně s převahou peckovin, zvláště pak zralých třešní a višní, s postupným vývojem přes vínový charakter do rašelinové vůně, dehtu, kouře zjemnělého včelím voskem a mořské soli. Chuť: zpočátku kořenitá, bohatá a nesmírně sladká, zralé bobuloviny, potom začne získávat převahu chuť rašeliny, kouře, kávy, fenolu a v závěru mořské řasy. Dokončení: neobvykle dlouhé, dokonce i na Lagavulin, lehké náznaky mořské soli a kávy, dlouhotrvající rašelina, pepř, kouř.
k ochutnávce Distillers Edition z 16.10.2007:
Lagavulin Distillers Edition 1990 Sherry Pedro Ximinez Finished Barva: oranžový pískovec. Aroma: mimořádně ovocné, převážně zralé peckoviny (třešně, višně, švestky), vínová, rašelinová, fenol, lehce slaná, svíčka ze včelího vosku. Chuť: velká, bohatá, kořenitá a sladká, postupně přecházející v kouřovou rašelinovost, medicínská výrazně mořská (řasy, mořská sůl). Dokončení: Nezvykle dlouhé (dokonce i na Lagavulin), kulaté a uspokojivé, lehce slané tóny, pepřovité, kořeněné, kávové.