Aerstone je whisky v portfoliu společnosti William Grant and Sons. Jedná se o dvě 10leté whisky. Whisky, která zrála v sudech uskladněných na břehu moře v oblasti Ayrshire se jmenuje Aerstone Sea Cask, kdežto whisky, která zrála v sudech uskladněných ve vnitrozemí skotské vysočiny se jmenuje Aerstone Land Cask.
Palírna ve které jsou vyrobeny není uvedena, ale mělo by se jednat o palírnu Ailsa Bay. Vedle rozdílu v místech zrání je rozdíl i ve výrobě. Jeden slad byl nakouřený, druhý ne. U Sea Casku byly alkoholové páry vedeny přes měděný kondenzátor, kdežto u Land Casku přes kondenzátor nerezový. Občas se objevuje informace, že pochází z palírny Glenfiddich. Tato informace mohla lehce vzniknout z marketingového - od výrobce whisky Glenfiddich (kterou také vyrábí společnost William Grant and Sons). Na českém webu je ovšem uveden i rok založení, který zase odpovídá Glenfiddichu (ale jsme u toho, zda to třeba i oni špatně nepochopili).
Jedná se o levné single malt whisky, které se například v Tescu objevují i s cenovkou okolo pětiset. U nás jsou výrobcem prezentovány jako "Brána do světa single malt whisky". S tím, že Sea Cask (označená Smooth and Easy - jemná a svěží) zraje v sudech, které jsou uskladněny na břehu moře, kde je zrání ovlivněné vlhkým a chladným mořským vzduchem, dodávajícím whisky jemnou a svěží chuť s nádechem vanilky a překvapivé tóny slanosti. A Land Cask (označená Rich and Smoky - bohatá a kouřová) zraje v sudech uskladněných ve vnitrozemí, kde je zrání ovlivněno podstatně sušším podnebím, dodávajícím whisky bohatou a kouřovou chuť s lehkým nádechem citrusů a zemitý charakter.
Ad "Brána do světa single malt whisky" - nebyl za to většinově považovaný základní Glenfiddich od stejného výrobce?
Tuhle značku nechápu. Kdyby to byla neidentifikovatelná super/hyper market značka, tak bych to chápal. Ale, že se k tomu hlásí William Grant and Sons je mimo moje chápání. To je snad ochrana před zvyšováním prodeje whisky. Začátečníci vždy začínají s levnějšími, tak zkusí tohle, zjistí, že to není dobré a přeorientují se na jiný alkohol.
Aerstone 10letá Land Cask 40%: (kód láhve L6D 7515 0309 18:35:51, koupeno 10/2020) Aroma je výrazně kouřové až spálenina. V tom ohni snad pálili odpad. Žádná příjemná vůně kouře a rašeliny. Včetně plastu, cítím v tom i spálený plast a ředidlové tóny. Smrad vlhkého dřeva, uzená citrusová kůra. Vlhký kámen. Chuť je divná, absolutně plytká a rozředěná a to vše je obalené do vrstvy, která odpovídá aroma. Probleskuje tak lehce sladkost, ale následně vše ovládne slanost. V puse se mi převaluje něco neidentifikovatelného, bezchuťového, jak rosol. A z toho všeho se uvolňují chutě spáleného plastu, které jsou přebity spálenou gumou. Na konci chutí se objeví kořenitost, který se překlopí do dokončení, kde si tak nějak poštipuje a v puse zůstává pachuť kouře. Naštěstí ne moc dlouho, ale i tak je to dlouho. Tohle je spáleniště místní skládky odpadu.
Přemýšlím, zda mám litovat, že jsem to koupil. Asi jsem ty peníze mohl utratit lépe, třeba je vyhodit oknem. Ale na druhou stranu mě uklidňuje pocit, že třeba alespoň jednoho člověka uchráním před nákupem této whisky (hele, člověče, mám u tebe pak panáka). Tohle není brána do světa whisky, to je brána do pekel. I zde funguje spravedlnost - koupil sis to, tak to budiž tvým trestem. Já se chci po tomhle utrpení schoulit a nechat se utěšovat a opečovávat. (15.10.2020)
V prvním dojmu v aroma je přijatelný kouř a protože se snažíme rozlišovat druhy kouře, tak si k němu přivoním znova. To nebyl dobrý nápad, navíc se mi nedaří přesně určit, zda pálili plastový barel nebo pneumatiku. V pozadí za tím se dá najít slanost, citrusová kůra a smrad vlhkého dřeva, aroma vlhkých kamenů. Moc na čuchání to není, řekl bych, že to přecejen nebyla pneumatika, ale plastový barel. Když se nechá ještě vydýchat (což nebyl problém, se mi do ní nechtělo), tak i ten kouř začne působit příjemněji - citrusově, zemitě a plastově. V chuti mdlé, divné, ostré a pálivé, plastově nakouřené, že by to přecejen sušili nad tou pneumatikou (značku a rozměr jsem nepoznal). Jo, je to spálená guma. Jinak se tam objevuje trocha sladkosti, takového divně hutného, ale naředěného levného medu. Dokončení výrazné - zůstává po ní pachuť. Nebylo to dobré předtím a není to dobré ani teď. Je taky možné, že jsem to pil špatně. Ochutnával jsem to z degustační sklenky, kdežto v prezentacích značky to zobrazují v tumbleru a s ledem. (10.4.2022)
První dojem z aroma není špatný, paměť mě varovala před horším. Vlhký dřevitý ovocný kouř. Pokus to více rozklíčovat se ukázal jako nedobrý nápad. V pozadí slanost, citrusová kůra, smrad vlhkého dřeva, vlhké kameny. Jenže k těm dojmům v pozadí se musíte propracovat přes ten dominantní. Zkouším tipnout na čem sušili ten slad. Barumky? Asi ne. Dunlop? Asi ne. Michelin? Asi ne. To bude nějaká směs. Že by tam v rámci recyklace sváželi všechny proražené pneumatiky ze skotských ostrovů? To zase ne. Spíš je to, jak když do ohně z ovocného dřeva, kde je i trocha ovoce, přihodíte občas nějaký kelímek od piva a dřevo s pěknou vrstvou barvy. Hlavně, že to hoří, ne? Když člověk chvíli počká, tak ten smrad ustoupí a ukáží se až přehnané cistrusy a nebo je to čistící prostředek s výraznou vůní citrónu a velmi citlivý pro vaší pokožku. V chuti je to takové mdlé, divné chuti, lehce štiplavé a plastově nakouřené (nebyly to pneumatiky, byl to plastový odpad). Tak beru zpět, byly to pneumatiky. A levný naředěný med z plastové krabičky. To se nedá dopít. Dokončení ty chutě ještě škodolibě připomene. První dojem aroma nebyl tak špatný, na hospodskou whisky by ještě šel, ale na bránu do světa single malt whisky, to fakt ne. Ale chuť je příšerná a ještě jednou příšerná. Chtěl jsem někam napsat, kolik jsem tomu dal bodů a zjistil jsem, že jsem ještě jí nebodoval. Klidně jsem to tak mohl nechat.
Ale jak zní jedno z mouder našich babiček - Neokusíš-li trpkost špatné whisky, nenaučíš se vážit si průměrných a vychutnávat ty dobré.
Připomnělo mi to jednu písničku: Přes spáleniště, přes krvavé řeky, lok za lokem piju neochvějně dál. Na mojí straně srdce, právo, věky, tohle však je, jak pomsty hrozný val.
Aerstone 10letá Sea Cask 40%: Poznámky z ochutnávky vzorku: Aroma není výrazné, vůně a smrad moře, trocha sladové sladkosti, po chvíli se objevilo čerstvé dřevo. Je hodně nevýrazné a už mě nebaví dále v něm hledat. Chuť je zprvu plytká a naředěná, ale ten dojem naštěstí rychle zmizí. V té naředěnosti se objeví sladová sladkost, rychle vystřídaná mořem, řasy a opět celkem rychle přejde do hořkosti, dřevité hořkosti, kterou si udrží až do závěru. V dokončení ta hořkost zůstává zbytečně dlouho, trochu se mění do suchosti a zůstává i alkohoholý pocit. Po zkušenosti s tou první jsem to čekal horší. Opět to není nic moc, ale už alespoň nemám pocit, že se dopitím nalité skleničky trestám. Tentokrát jsem měl jen vzorek, za celou láhev by to taky nestálo. (7.11.2020)
Tyhle whisky opravdu nejsou brána do světa whisky, ani za ty peníze. U Sea Casku se to moře, u kterého to mělo zrát, dá celkem najít. Land Cask vypadal, jak když zrál na pevnině uprostřed hořící skládky odpadu a tím snad sušili i ten slad. Glenfiddichu bylo vyčítáno, že je nudný, ale byl celkem dobře čitelný, pitelný a pro první začátky dobře použitelný. Tohle spíše odradí.
Hodnocení na webu českého zastoupení společnosti William Grant & Sons:
Aerstone 10letá Sea Cask 40%: Barva: Jantarová. Aroma: Lehké, květinové s jemným ořechovým nádechem, na pozadí příjemné tóny dubu a vanilky. Chuť: Lehce opražené mandle, sladká vanilka, lehká dubovitost je příjemně vyvážená překvapující jemnou slaností. Závěr: Dubovitost ve spojení s velmi jemnou sladkostí a špetkou mořské soli.
Aerstone 10letá Land Cask 40%: Barva: Jantarová. Aroma: Bohaté a robustní s výrazným charakterem rašeliny a aromatem hořícího vlhkého dřeva, narušované příjemnou vůní citrusové kůry. Chuť: Zpočátku výrazná chuť rašeliny a dřevěného kouře je postupně doplňována příjemnou sladkostí a lehkým náznakem kořenitosti a ovocnosti. Závěr: Dlouhý a kouřový.
