» whisky » skotsko » single malt » speyside
KNOCKANDO
Palírnu Knockando založil v roce 1898 Ian Thomson. Jméno palírny Knockando lze přeložit jako malý černý kopeček. Vlastníkem palírny je United Distillers a majitelem licence je společnost Justerini & Brooks. Vodu bere palírna z Cardnach Springs.
Většina whisky zraje v sudech po sherry. Říká se o ní, že dokonalosti dosahuje již po 12-15 letech zrání.
Whisky plněné jako ročníkové jsou míchané z několika sudů z odpovídajícího ročníku a jeden ročník se výrazně neliší od druhého i když jemné rozdíly zde být mohou.
Typy
Palírna většinou nestáčí whisky označené stářím, ale spíše podle toho, kdy jsou podle názoru vedení palírny v nejlepší kvalitě. Označovány jsou potom podle roků destilace. Standardní verze Knockando bývá stará cca mezi 12-ti až 14-ti lety, pro trh v USA se vyrábí také jako 18-ti a 21 letá.
Specialitou jsou ročníkové whisky, více než 20-ti letá Knockando Single Cask, 21 až 24 leté Knockando Extra Old Reserve, 20-ti až 22 leté Knockando Master´s Reserve. Ke stému výročí palírny byly vyrobeny 12-ti až 14-ti leté Konckando 100 Years Distillers Centenary. Pro francouzské trhy se vyráběla Knockando Slow Matured.
Nezávislá plnění jsou velmi vzácná a vyjímečná, protože palírna se tomu brání.
Je součástí některých míchaných, zejména míchané whisky J&B.
Článek na PoznejWhisky.cz:
Odposlechnuto na FB (www.facebook.com/groups/760003438262878/posts/1083500559246496/):
Zdeněk CZ napsal (30.5.2022):
Největší skupina Diageo má ve svém portfoliu palírnu s pohnutou historií, která sice nemá návštěvnické centrum a snad ani není v Evropě marketingově propagována, ale rozhodně stojí za vyzkoušení. A zdaleka nespotřebuje celý obsah vaší peněženky.
Psal se rok 1745, když exilový princ Karel Edward ( zvaný též Bonnie Prince Charlie pro svou nevyzrálou povahu) po vylodění na severu Skotska, tábořil se svoji narychlo posbíranou povstaleckou jakobitskou armádou u kopečku Cnoc-an-dhu (překládáno z gaelštiny jako malý temný nebo černý kopec). Armádu složenou převážně z dobrovolníků z jednotlivých skotských klanů, čekal přesun na západ k poslední krvavé bitvě s Brity. O pár měsíců později ve známé bitvě u Cullodenu poblíž Inverness, byli Skotové drtivě poraženi a k neúspěchu přispěl také svéhlavý generál Murray (kde jsem to jméno slyšel :)), který neuposlechnul rozkaz a oslabil jednotnou jakobitskou linii útoku.
Uplynulo půldruhého století a opět tahali Skotové pod vrškem Cnoc-an-dhu za kratší konec provazu.
V r. 1898 zde totiž založil John Thompson palírnu, kterou pojmenoval inspirován názvem vršku Knockando, ale nebylo to dobré načasování. Krátce poté totiž vypuknula aféra bratří Pattisonů, kteří chvíli ujížděli na vlně marketingových slibů a pohádek, které neodráželi ani kvalitu ani konzumovatelné množství whisky. Došlo k obrovskému propadu poptávky i cen skotské whisky a přišlo se na to, že některé lahve existovaly snad jen na papíře bratří Pattisonů. Vypuknula těžká "whisky finanční krize", která udusila několik desítek skotských palíren včetně palírny Knockando. Již po dvou letech byla palírna uzavřena a o další tři roky později pod tlakem prodána za opravdu mrzkých 3,5 tis. liber (dnes zhruba 100x tolik, ale pořád skoro zadarmo).
Palírna samotná přitom leží obklopená velkými sousedy, v půvabném meandru řeky Spey, kousek za soutokem s říčkou Knockando Burn. V blízkém sousedství těsně před soutokem leží Tamdhu, kousek na sever, opět jen o pár stovek metrů dál, leží známá palírna, Cardhu (původně Cardhow, založena o víc než půl století dříve).
Kupcem ožebračené palírny byl prozíravý Brit, londýnský rodák Gilbey. Jednalo se o první britskou firmu, která si kdy zakoupila skotské palírny. Doposud byl Gilbey zapsán spíše jako známý producent ginu, ale pořizovat levně palírny opravdu uměl. Před Knockandem si za 11 tis. liber pořídil i palírnu Glen Spey (1878) a v r. 1895 přikoupil za 9,5 tis. liber Strathmill. Ze srovnání cen vidíte, jak bídný obchod chudák Thompson udělal, zato všem třem sesterským palírnám se dařilo pod kormidlem britského investora velmi slušně. Potkávaly se při společné práci, když tvořily základ úspěšné blendované whisky Spey Royal. Produkce se zvyšovala a palírna byla jako první ve Skotsku elektrifikována již na počátku dvacátého století.
Později v r. 1962, po sloučení s dalšími investory na expandující firmu Gilbey´s and Justerini&Brooks, vytvořily tři palírenské sestry Knockando, Strathmill a Glen Spey základ dodnes oblíbené blended whisky J&B, kde Knockando hraje vůdčí úlohu. Když Margaret Thatcher, britská ministerská předsedkyně, předávala roku 1985 společnosti Královské ocenění (Queen´s Award) pro exportéry, dostala jako pozornost jubilejní lahev J&B, která končila první miliardu vyrobených lahví !
Palírna se svoji kvalitou prosadila i v začínající éře kategorie single malt, v 70´letech byla jedna z prvních sériově dostupných SM a koncem 90´let patřila mezi TOP10 single malt značek (na světě !).
Na přelomu tisíciletí (1997) při velkém přerozdělování palíren ve Skotsku, se dostala i se všemi sestřičkami pod křídla skupiny Diageo. Zatímco sesterské palírny od té doby nenápadně dřou jako součást míchaných whisky z produkce Diageo a jedinou jejich single malt verzi můžete pořídit jako dvanáctiletou v sérii Flora&Fauna (a upřímně, žádný zázrak, Glen Spey u mě aspiruje na titul nejhorší členka série), Knockando frčí i jako single mat. Ještě donedávna nabízelo celý core range ve věkovém rozpětí 12-15-18-21yo jako single malt whisky s poetickými názvy „richly matured“, „slowly matured“ a „master reserve“. Prodejností 600 tis. lahví ročně patřilo do první desítky SM ve stáji Diageo, což v konkurenci tří desítek sesterských palíren, vůbec není špatné. Nezávislá plnění téměř neexistují, což je docela výjimka. Proč je tedy tak opomíjená ?
Nabízí specifický charakter, který se trochu vymyká, ale skvěle se páruje s některým jídlem (třeba Foie gras), takže je velmi oblíbené ve Francii, Španělsku a pořídíte ji snadno na dovolené v Řecku. Jak už u oblíbených francouzských nápojů bývá, její cena je neuvěřitelně nízká. Obě mladší pořídíte hodně pod tisícovku (tedy i tu patnáctiletou) a vlajkovou loď, 21-letou i v Čechách hluboko pod dvoutisícovku (v zahraničí cca 70-90 EUR dle ročníku). Ale pozor !
Palírna je kvůli rekonstrukci od roku 2017 zavřena a nevyrábí. Takže si pospěšte. Cena asi půjde nahoru, až se zjistí, jak hodně slušnou whisky můžete získat za málo peněz a nějakou dobu nepoběží výroba.
Krátká fermentace, rychlá destilace a kombinované zrání v americkém dubu (po Jack Daniels a Makers Mark) i evropském dubu ex-sherry, je receptem na hutné tělo bez postranních výstřelků, požadované míchači do směsí. Nečekejte výrazné ovocné tóny nebo sherry bombu ani naopak, nejedná se o drsný silně nakouřený nebo „slaný“ maritime destilát. Již nejmladší 12-ti letá lahev přináší zajímavý, při 43% alkoholu jemný a jinde se nevyskytující charakter, připomínající hutnou olejnatost až máselnatost či nesladkou šlehačku. Tělo této whisky je pravý opak lehkých, klouzavých ovocných charakterů, ale naopak někteří popisují její charakter jako oříškový, skoro cítíte drobné částečky oříšků. A na povrchu máslového krému cítíte vanilku, lehké sherry, trochu karamelu či medu v nerušivém množství. Jemný dortíček. Vrchol řady po 21 letech vyzrál do lahodné harmonie, která opravdu za ty peníze stojí!
Doporučuji zkusit, levněji už to nebude :)
Odkazy na další texty Zdenka CZ najdete v článcích.