Palírnu Benriach založil v roce 1898 John Duff. Známá byla také pod názvem Ben Riach. V roce 1903 byla díky recesi palírna uzavřena a přešla pod sousední palírnu Longmorn. Znovuotevřena byla v roce 1965, kdy prošla značnou přestavbou. Od roku 2002 je palírna opět mimo provoz, v tzv. stavu mothballed. Od roku 1978 je majitelem palírny i držitelem licence Chivas & Glenlivet Group. Vodu bere z pramenů v Mannoch Hill.
V palírně Benriach je nejmenší podlahová sladovna ve Skotsku. Zpracovává se tu pouze 10 tun ječmene týdně na výsledných 8 a půl tuny sladu, což je asi 8% z celkového množství sladu spotřebovávaného v palírně.
Jim Murray doporučuje: Nejlépe vychutnáte zde produkovanou 10-ti letou whisky, když novou láhev otevřete, půlky z ní přelijete do prázdné láhve a necháte uležet půl roku až rok. Lehkou oxidací se odstraní některé drsnější tóny a zůstane překvapivě dobrá, vyváženější lihovina, v níž před tvrdším závěrem dominují měkké charakteristiky sladové whisky.
V palírně vyrábějí standardně 10-ti letou whisky, ale bývá i stáčena v různém stáří nezávislými stáčírnami. Je součástí některých míchaných whisky, např. Chivas Regal, Something Special, Queen Anne a dalších. Čistá single malt se začala na trh dodávat ve větší míře až v roce 1995. Někteří odborníci tvrdí, že vzdáleně připomíná kanadskou whiskey.
Benriach 10letá 43%: (lahvováno 200x - LL30297) Aroma je nevýrazné, hodně slabé, když mu dá člověk chvíli čas a trpělivě se snaží, tak tam najde trochu té sladové sladkosti, medu, sladké vůně květin, ale je celkem nevýrazné a suché. Chuť je obilná. Že by tohle dělali z obilí? Působí dojmem mouky, jak kdyby jste se chystali péct něco strašně nudného, jen mouky a bez dalších vůní a příchutí. Dokončení je slabé jak to předchozí, chudé, pouze na jeho konci se projeví koření, jak kdyby ho tam někdo přidal na poslední chvíli. Je to prostě nuda, sklenku dopíjím jen proto, že ještě hledám, zda tam něco nebude. Je to jako když v jednu v noci koukáte v televizi na úplně blbý film, už jste za půlkou, chce se vám spát, ale neodejdete, protože si řikáte, že tam přece něco zajímavého být musí, jinak by to nenatočili. A toho nejzajímavějšího se dočkáte v závěru a jsou to vysvobozující titulky. Člověk si říká, že to vůbec nemuseli lahvovat, fakt nemuseli. Jediný význam tohoto plnění vidím pro porovnání s produkcí po roce 2004 (viz níže).
Tuhle holku jste viděli mockrát i když vlastně neviděli. Mockrát jste jí potkali, ale vůbec to nevíte. Je to prostě zcela nevýrazná, šedivá myš. Když s ní budete dlouho v místnosti sami, tak si ji z nudy možná více prohlédnete a zjistíte, že některé pěkné rysy tam jsou. Možná se poprvé necháte zlákat se s ní seznámit, přece nedáte na první dojem, ale tuhle holku ta šedivost semlela i uvnitř. Je s ní nuda, ona je šedivá snad úplně všude. Tohle se dá dát jen když už je člověk dost navátej, má chuť a dost rozumu na to, aby se nepouštěl do něčeho kvalitního, co si neužije a nebo s heslem "je jedno co pijem, hlavně že se motáme". (1.9.2019)
Když bych to chtěl říct hezky, tak bych řekl, že aroma je lehké, ale ono to moc nejde, takže na rovinu - je slabé. Hodně slabé a nevýrazné. Není bez vůně, to ne, ale je to celkově slabá vůně a člověk se musí snažit, aby mu došla až do nosu. Sladová sladkost, med, sladká vůně hodně voňavých květin, sladká vůně čokoládového bonbónu z bonboniery. Zní to možná hezky, ale je to tak nevýzné a slabé, že to člověka vůbec nebaví. Chuť je obilná, mouka, kvas a strašně nudná a nijaká a ještě jednou nudná. A když už té nudy vypadá až dost, tak se projeví kořenitost působící až štiplavým dojmem. Ona vlastně není až tak výrazná a štiplavá, ale po té nudě to vynikne. V dokončení trochu perníku, trocha sladkosti a zase ta kořenitost, která dlouho zůstává až přejde do lehké suchosti. To je tak nudné a nijaké, že si člověk po chvíli ani nepamatuje jestli se už napil nebo ne. Což je alespoň malé plus, že nezanechá po sobě ani pachuť. (15.10.2020)
Pokud jste dočetli až sem, tak rychlé vysvětlení. Benriach je dobrá whisky. Ne to plnění popsané výše, ale novější plnění jsou už dobré. Ostatně tohle plnění asi už nepotkáte, je z produkce před rokem 2002, kdy byla palírna uzavřena. V roce 2004 byla palírna znovu uvedena do provozu a objevilo se u toho jméno Billy Walker. Do té doby na trhu skoro neznámá whisky (nebyla na trh běžně uváděna a třeba to 10leté plnění za nic nestálo) se najednou objevila na trhu, získala uznání, začala být oceňována a také se dala velmi dobře pít. A taky trh zaplavilo velké množství různých verzí a od Benriachu klasického Speyside až po Benriach kouřový, jako by byl z Islay (tedy tak moc kouřový nebyl a tuhle módu, že whisky ze Speyside jsou nakouřené jsem nepochopil).
Hned po nalití zavoní sladkost ovoce na rozkvetlé louce. Jemně, ale příjemně. A pak mi ho někdo ukrad. Ať čuchám, jak čuchám, tak je pryč. Cítím jen lehké náznaky, že tu bylo, ale zbyl jen alkohol a zbytky těžší vůně pomerančů s trochou tmavé čokolády. Při tom ten úvod nebyl špatný, opatrně čuchnu k láhvi, abych si to nevyčuchal - sladkost ovoce na rozkvetlé louce, až trochu do medové sladkosti čokoládového bonbónu. Jenže to zní, jak když vykládám já o whisky někomu, kdo v tom nic necítí. Když se s ní lehce zakrouží, aby stékala po stěně skeleničky, tak něco malinko ukáže a hned je to zase pryč. To je hledání ztraceného času. V chuti mi nejprve přišla sladkost obilných sušenek, teď už jen ty obilné sušenky, které jsou bez chuti, protože je člověk jí pro zdraví a ne pro radost. A kdyby si to náhodou začal užívat, tak se na konci chutě objeví lehce hořká kořenitost, která se mi přelívá i do dokončení. Lehce nahořklý pendrek i s trochou sladkosti a perníku. Přijde, zavoní aby ukázala, že je tu a pak až do odchodu o ní nikdo neví. Vůně tak krátká, že se to ani snad nedá počítat, v chuti víceméně nuda, dokončení aspoň nečím trochu zajímavé, ale asi jen díky té nudě předtím.
Jsem se při hledání hranic bodování vydal špatným směrem, ale našel jsem cca hranici, kdy se to dá ještě pít, není třeba to vyplivovat, vyplachovat pusu a žádat o smazání posledních pěti minut z paměti. Tohle vysvětluje, proč o Benriachu (tehdy ještě s malým R) nikdo okolo roku 2000 pořádně neslyšel. A kdo slyšel, tak přemýšlel proč ochutnat ty nové plnění od Billyho Walkera. No, musí se uznat, že pracovat s tímto základem, určitě nebyl lehký úkol, co před ním stál. (12.6.2023) 64/100
BenRiach 10letá 43%: (lahvováno 21.8.2018 - LM11335) A protože mi to hodnocení výše přišlo vůči BenRiachu trochu nefér z hlediska aktuální produkce, tak jsem pro porovnání pořídil i aktuální (2019) desetileté plnění. Aroma výrazně sladké, až převoněné, parfémované, sladký med, hodně vzadu lze občas začuchnout dřevo a ovoce. Když se ještě chvíli snažím, zda tam nenajdu i něco dalšího, tak se mi tam objevuje rušivě smrad laku na dřevo. Chuť začala nevýraznou sladkostí, takovou řídkostí, prázdností. Pak překvapí ostrostí, štiplavostí pokračující do hořkosti a nakyslosti. Do dokončení se přenáší ta hořkost s nakyslostí uzavřená lakem/odlakovačem a lehkou sladkostí. Oproti starší desítce určitě krok vpřed, ale jinak zklamání, čekal jsem příjemnější a pitelnější whisky, takovou příjemnou základní nenáročnou desítku. Nečekal jsem, že pokus o zlepšení dojmu dopadne takto. :)
Mladá zmalovaná holka. Přemýšlíte jak by asi vypadala bez té vrstvy mejkapu a dalších šminek. Ve vzduchu cítíte až moc její voňavku. Je to taková umělá barbína, schválně jestli má v hlavě totéž - prázdno? Po pár prázdných slovech pochopíte, že to tak bude. Dotkne se jí, že jí nevěnujete dostatek pozornosti, nesnažíte se jí zalíbit, flirtovat s ní. Urazí se a nafoukne, doufá, že tím zapůsobí a budete se o ní snažit. Jediné co mě u ní napadá je dotaz: "Slečno, víte proč se ženy malují a voněj?" "Nevím." "Protože jsou ošklivý a smrděj." Když jí to dojde, urazí se úplně, otočí a odchází s pocitem "ty pro mě nejsi chlapče dostatečně dobrý" a je pryč. Sláva. (28.10.2019)
Když tak koukám na moje hodnocení o pár řádků výše, tak bych řekl, že jí odvětrání a kus upité láhve docela pomohl. Aroma je sladké, med, droždí, vánoční pečivo, příjemné. V pozadí se tam pak objevuje čerstvé dřevo sudu a záblesky pomerančové kůry. Stalo se z toho příjemně čuchatelné aroma. Chuť je taková řídká, prázdná s lehkou sladkostí, která při dalších doušcích (ovšem možná to není dalším douškem, ale časovým odstupem od nalití a prvního napití ze skleničky) působí čím dál tím výrazněji, až bych řekl sladká. Ale furt pod tím řídká až naředěná. V závěru chuti přijde ořechová hořkost. Dokončení se nese v duchu té hořkosti, dřeva a přechází do suchosti. Oproti minulému ochutnávání mi přišla pitelnější, takové nenáročné bezmyšlenkové popíjení, když si u toho člověk povídá. Je to takové lehké, nenáročné pití. Teď už bych na ní nebyl v tom přirovnání tak ošklivý. (15.10.2020)
V aroma zprvu sladká ovocnost, rychle vystřídána kyselostí citrusů, teď se ukázala vůně dřeva. Vše v příjemné intenzitě, nic nepřevažuje. Chvíli se vydýchala a vrátila se sladkost, trochu medu, droždí, těsto na vánoční pečivo, v pozadí se vrací pomerančová kůra, jako doplnění aroma a opět i trocha dřeva. Celkem příjemně čuchatelné, nic nevyčuhuje, jemné. V pohodě aroma, ale tak nějak do průměrna, člověk si rád přivoní, ale není důvod se s tím dlouho zdržovat. V chuti působí na jednu stranu trochu naředěně a na druhou stranu se snaží výrazněji se ukázat. Sladká, trocha ořechů, sladkost se tam stále udržuje, ale chybí jí hloubka. Vše to klouže tak nějak po povrchu, ale přitom působí příjemně. Perník s trochou čokolády a levného marcipánu. Nevidím na té chuti nic výrazně špatného, ale chybí něco pod ní. V dokončení ořechy, až trochu hořkosti ořechů, dřevo a začínající suchost. Za mě příjemně popíjitelná whisky, jen se mi tam teď čím dál více ukazuje ta hořkost ořechů a to mi tam začíná vadit.
Celkově nezanechala špatný dojem, už jsem jí dříve pil a nepamatoval jsem si ji. Ani v dobrém, ani špatném. Aroma se mi líbilo víc, v chuti příjemná, ale trochu povrchní a v závěru mě tam ruší ta hořkost, ale ne natolik, abych měl problém si ji zase dát (když vynechám, že už je láhev prázdná). Kupovat ji znova ale nebudu. Úvod byl hezký náběh na průměr, ale v chuti mi to stáhla trochu dolů. (12.6.2023) 77/100
Benriach 10letá The Original Ten Three Cask Matured 43%: Poznámky z ochutnávky vzorku z Adventního kalendáře 2021: Velmi příjemné aroma. Dřevěná mísa plná ovoce, sladké ovocné aroma, ovocný med, vanilka, smetanovost, máslové sušenky. Příjemné, lehké, hezky se čuchá. V chuti se mi tam potkává úvodní nasládlost, ovoce, hořká čokoláda, ořechy a v dokončení se přidává lehká kořenitost. Vůně se mi líbila, hezky mě hladila, ale v chuti mi přijde taková neuspořádaná, se to tam mele a předvádí teď, pak tohle, a teď zase tohle a zase něco jiného. Na bezmyšlekové popíjení ok, na přemýšlení nad ní raději ne. (8.1.2022)
První dojem v aroma bylo dřevo s lehkými tóny okolo, zatím vše bylo schované v dřevěné bedničce. Postupně se bednička otevírá zevnitř voní ovoce, sladkost ovoce, ovocný med, máslové sušenky. Aroma působí příjemně, jemně a docela bohatě. Není až tak extra bohaté, ale působí tak. Začíná mi smetanovatět a přidává se i lehce vanilka. V chuti sladkost, ovoce, přes hořkou čokoládu k ořechům až po lehkou kořenitost. Jenže pak se mi to v té chuti mele a stává se z toho taková nezajímavá směs. Kdybych v tom nezkoušel hledat, tak je ten dojem příjemnější. V dokončení zase pohladí a koření už jen lehoučce doznívá. Závěrečné dopití, když už jsem jí nevěnoval moc pozoronosti nechalo dobrý dojem.
Celkově fajn pití, když se mu člověk moc nevěnuje. Aroma působilo dobře, postupně se rozvíjelo a dělalo lepší dojem než bylo. V chuti to zprvu nevypadalo špatně, ale pak se to nějak celé pomlelo a zkazilo úvodní dojem z chuti. Takový lehký podrůměr, jde to, dojem je dobrý, ale jako kulisa při pokecu. (12.6.2023) 77/100
Desetileté Benriachy jsem porovnával (první dva, plánuji přidat i ten třetí) i vzájemně v úvaze o tom, jak se whisky mění a že kdysi čtená recenze o Xleté ABC whisky vůbec nemusí odpovídat aktuální produkci - více zde
Těch novějších BenRiachů (nově se píše BenRiach) jsem dál ochutnal do teď (8/2019) celkem sedm a bylo to opravdu dobré a příjemné pití. Poznámky nemám, protože to probíhalo v rámci jedné akce a nebyl čas ani prostor si poznámky dělat. A tak okomentuji pouze dvě z mého pohledu nestandardní - peated.
BenRiach 18letá Peated Madeira Casks Finish (Latada) 46%: Poznámky z ochutnávky vzorku: První dojem v aroma je rašelinná kouřovka, vůbec bych jí nezařadil do Speyside. Ve vůni rašelina s kouřem, bobulovité ovoce, lakované dřevo, jablko. Aroma je celkem bohaté, hodně vrstvené, kouřová rašelina je v něm celkem agresívní, ale když se nechá odvanout, tak se ukáží i sladké tóny až med. Chuť je hodně ovocná, sladké tóny, až med, ovšem vládu rychle přebere štiplavost následovaná rašelinou a jejím kouřem. Ta vlna nástupu kouře a rašeliny je zajímavá, na celé whisky asi nejzajímavější. V dokončení se středně táhne už jen ten kouř. Celkově mě až tak moc nenadchla. Připadá mi taková nevyvážená, jak kdyby k tomu byl ten kouř s rašelinou přidán navíc a přebije zbytek té whisky. Mám problém s jejím hodnocením. Na jednu stranu se dobře a příjemně pije, ale na druhou mi připadá taková nesourodá a když se jí snažím popsat, tak to vidím, čím dál víc. Ten přechod v chuti od sladka do kouřova je sice zajímavý, ale současně mi nesedí. (26.9.2020)
Přeochutnávka vzorku: V aroma řašelina s kouřem, sladké jablko, lesní plody, lesní tráva a mech, čerstvě lakované dřevo, sladkost lesního medu. Aroma je hodně bohaté, vrstevnaté, zajímavé, příjemné, nikterak agresívní. Líbí se mi. Chuť sladká až do medu, ovocná, v horní vrstvě se projevuje štiplavost a dřevitost s lehkou hořkostí, ve spodní vrstvě těžké víno. Dokončení kouřové, s lehkou rašelinou, dřevitě suché. Na jednu stranu mi nesedí, ale je zajímavé ji ochutnávat a zkoumat. Kombinace sladkosti, rašeliny, kouře a těžkého vína je zajímavá, ale trochu se asi tluče. Ještěže neboduji a neznámkuji, vůbec bych nevěděl, co jí dát. Jdu si dolít zbytek vzorku a ještě chvíli se jí věnovat.
Tahle holka mi něčím nesedí. Jako jo, na první pohled je hezká, působí sympaticky, tělo taky hezký, ale prostě mi na ní něco nesedí. Vystačím si s pohledem na ní a víc zkoumat nehodlám, seznamovat se taky ne. Viděl jsem a odcházím. Už jsem tu zas, že bych jí přece jen oslovil. Furt mě k ní něco láká, poznat jí trochu víc, možná přijít na to, co mi na ní nesedí. A nebo mám poslechnout ten šestý smysl, co říká, když ti na není něco nesedí, tak dej na ten dojem a nech to plavat, věř mi, bude to rozumnější. A jak víme, rozumnější ustoupí a bude třeba se jí pověnovat trochu více. Trochu více a detailněji se s ní seznámit. (25.10.2020)
BenRiach 22y Albariza Peated Finished in Pedro Ximenez Sherry Casks 46%: Poznámky z ochutnávky vzorku v roce 2023: V aroma peated fakt nezapře, četl jsem to na etiketě, ale i tak jsem byl překvapen. Nakouřené fakt víc, než jsem čekal. Zrpvu dominuje ten kouř, rašelina, mech, hořící dřevo, citrusy a z pozadu občas vystrčí růžky ovocnost a nádech čokolády, ale furt načichlé kouřem. Nechal jsem kouř odvanout. Mám kouřovky rád, ale už né tolik u Speyside a jsem zvědavý na ten PX finish. A vyplatilo se počkat. Hutná, těžká ovocnost s nádechem hořké čokolády se tam převaluje ve sklenici, trochu načichlá tím kouřem, co se už jen lehce převaluje nad ní. Aroma působí hutně a komplexně. V chuti přišla vlnka kouře, pak ovocnosti s čokoládou a opět převalená hutnou vlnou plnou kouře, ovocnosti, trochu uzenosti. A to vše se líně převaluje na jazyku a ukazuje čím dál více PX, zralé až lehce přezrálé ovoce, ořechy a jen trochu čokolády. I v chuti hutná a komplexní. V dokončení pečené ovoce a postupně se přidávající sherry tóny.
Původně, po prvním přičichnutí jsem z ní měl trochu strach, že bude kouřem zabitá, ale pak se ukázala v plné hutné síle a pěkně mě převalila. (9.3.2023)
BenRiach 10letá Curiositas Peated 46%: Poznámky z ochutnávky v roce 2011 zaměřené na rašelinné/kouřové whisky: V aroma byl kouř, sladkost a pomeranč. Chuť měla velký sladký nástup, po jeho odeznění bylo možné nalézt ve stále přetrvávající sladkosti trochu dřevistosti, v pozadí lehkou rašelinu. Byla to velmi příjemná a bohatá a krásně vyladěná whisky. V dokončení doznívaly citrusy. (3.2.2011)
BenRiach 10letá Curiositas Peated 46%: (lahvováno 11.10.2018 - LM11452) Velmi stručné poznámky zapamatované při ochutnávání v baru v roce 2021: Lehká kouřovost a ovocnost tam byla, ale oproti starším poznámkám tomu chyběla bohatost a hloubka. Pitelný to bylo dobře, ale jinak celkem nudný a nezajímavý, prostě jemný Speyside kouř pro frykulíny, aby jim to náhodou neublížilo. Potvrdil jsem si to, co se říká, že ta minulá verze byla znatelně, ale fakt znatelně lepší. (14.8.2021)
Benriach 12letá Signatory Vintage 1994 Un-chillfiltered Collection Heavily Peated 20.6.1994/05.10.2006 46%: Poznámky z ochutnávky v roce 2007: V aroma rašelina a kouř. V chuti jsem byl překvapen rašelinou a kouřem, chuť byla těžká, další poznámky k chuti nemám. V dokončení byl pozvolný kouř a jód. Byla to asi moje první kouřová whisky ze Speyside, což pro mě bylo překvapením. Proto mi asi byla i nabídnuta. Nevěděl jsem, co mám čekat od dvou podle mne spolu nepasujících pojmů Speyside a Heavily Peated. Byla dobře pitelná, ale mezi kouřovými Islay whisky by neobstála. (15.8.2007)
BenRiach 10letá 2009 SMWS 12.36 Easy-Drinking and More-Ish 29.9.2009 1st Fill ex-bourbon barrel 58,7% Poznámky z ochutnávky vzorku při online ochutnávce v roce 2021: Příjemně ovocná whisky ze Speyside, voňavá až trochu převoněná, jemná, těch skoro 60% procent tam není cítit, dřevo, vanilka, čokoládový pudink. V chuti celkem ostrá, vanilka, ovocnost. Chce rozkápnout. Po pár kapkách aroma ještě zjemnilo, přidala se výrazná mléčná čokoláda a dřevo. Zjemnilo i v chuti, krásně se rozvinula, zůstala ostrá, ale kapky obrousily špičky. Ale i tak je chvílema pálivá, štípavá. (8.4.2021)
Ve vůni převoněná ovocnost Speyside a čerstvě nařezané dřevo, až štiplavě. Vanilka, čokoládový pudink, ale až trochu umělé vůně. V té síle potřebuje trochu víc času na vydýchání. Pak začne být příjemnější. Sladová sladkost, dřevitý med, citrusy až trochu ke kyselosti, stále tam mám lehkou štiplavost čerstvě nařezaného dřeva, ale už v podstatně přijatelnější podobě než zpočátku. Žádné velké nadšení z vůně se nekoná. V chuti ostrá až štiplavá, ovocnost, banán a jablko, vanilka, ale štiplavost mi to zabíjí. Pár kapek vody (stejně jako minule) zjemnilo aroma a více ho rozvinulo. A opět se mi v něm zintenzívnilo dřevo. Ale přibyla celkem příjemná a bohatá ovocnost celé mísy ovoce, bez nějakého dominantního. V chuti moc nového nepřibylo, ale kapky obrousily hrany té štiplavosti a začala být celkem pitelná. Ale ani tak se žádné velké nadšení nekoná. (22.8.2021)
Benriach: Nedávno zde (v příspěvku myšlen FB, ale najdete je i výše zde na WOL) Petr Komárek hodnotil nový Benriach. Udělali jsme s kamarády důkladný (a náročný) test 11 dostupných tj. levnějších kousků. Soustředili jsme se na porovnání nové řady od Rachel Barrie se starou školu Billyho Walkera. Shodnuli jsme se na závěru, že rozhodně radši 12yo než 10yo a napodceňujte Rachell! Na rozdíl od starších kousků od Billyho zrajících výhradně buď v sudech po sherry nebo portu nebo rumu nebo sauternes, Rachel používá "trojkombinaci", např. bourbon-PX-virgin oak (10yo) nebo bourbon-sherry-port (12yo) nebo bourbon-sherry- marsala Wine (smoky twelve). Kombinace přispívá k větší dospělosti relativně mladších whisky a rozhodně doporučujeme ochutnat. Za malé peníze hodně muziky a nemusíme jen vzpomínat na "staré dobré časy".
Marek Brenišin
- odposlechnuto na FB - 28.1.2021:
BenRiach 10 yo (2020) "The Smoky Ten" 46%: Mal som chuť objavovať a vyskúšať niečo z tejto destilérky. Priznávam, bol som limitovaný trošku rozpočtom, takže namiesto Cask Strength, ktorá minule prehrala s Laphroigom, som teraz na skúšku zobral desaťročnú príbuznú. Aróma: Pri prvom otvorení solídny zaúdený dym. S každým ďalším razom ale tento vnem je slabší, vynahrádza ho ale bohatá ovocná vôňa - ananás, citrón, neskôr vanilka. Pri pozornejšom sústredení sa aj seno a tlejúce drevo. Morská soľ mi tam zanikala, ale ako píšem, je to pomerne pestrá whisky z hľadiska vnemu. Farba: Svetlozlatá Chuť (úvod): Jemná maslová až smotanová chuť, neskôr sa pridáva solídny dym, ktorý úvodu dominuje. Chuť (telo): Pomerne plné a vrstevnaté telo. Dym ostáva, pridáva sa chuť javorového sirupu, hrušiek a opäť sa vracia maslo a taký smotanový feeling. Priznávam sa, že v druhom dúšku mi tá mastnosť už trošku začínala vadiť. Trošku sklamanie, popravde, ale môže to byť len môj pohľad. Chuť (záver): Pomerne dlhý a robustný. Dym a rašelina ostávajú, pridáva sa trošku korenitosti a zázvoru. Celkom príjemný na podnebí, v závere trošku suší. Záver: BenRiach 10 yo "The Smoky Ten" rozhodne nie je zlou whisky, ale viem si predstaviť aj lepšie kúsky. V každom prípade, poteší, neurazí, len škoda toho, že to telo na druhý a ďalší dúšok trošku pokrivkáva. Fľašovaná pri štandardných 46,0 %, alkohol nepreráža do popredia, čo hodnotím ako plus. Aj keď teda bol priestor na zlepšenie, určite motivovala na vyskúšanie Cask Strength od tejto destilérky, hoci tá bude musieť asi počkať na Lagavulin 16 yo alebo Ledaig 18 yo, ktoré už mám v hľadáčiku dlho, len na ne musia byť aj peniaze :). Celkové hodnotenie: 83,5/100
Michael Jackson ve své knize (Whisky - Kompletní průvodce světem nejlepší whisky) hodnotí:
Benriach 10letá 43%: Barva: světlá, zářivá zlatá. Aroma: lehké, čisté medové, květinová suchost. Tělo: lehké, jemné, tělnaté. Chuť: výrazné obilné zrno, koláče z ovesné mouky, kořeněné sušenky. Dokončení: koláčovité, sladkost skotského máslového pečiva, později je sušší a přechází do lahodné, lehké, medově květinové, věží a dobře definované. Známka: 70
Stručně některé další:
Benriach 20letá Adelphi 60,3%: je velmi olejová, ale více rašelinová, kořeněná a sušší, známka 71
Benriach 1980 Gordon & MacPhail 40%: má výraznou jantarovou barvu, více sherry, suchou ořechovost, šťavnatou sladkost připomínající karamelu z ječmene a cukru, náznak sladkého kouře, známka 77
Jim Murray ve své knize (Průvodce světem whisky (z roku 1997)) hodnotí:
Benriach 10letá: Lehká a svěží whisky, která ze všech skotských nejvíce připomíná kanadské značky. Nejlépe ji vychutnáte, když novou láhev otevřete, půlku z ní přelijete do prázdné láhve a necháte uležet půl roku až rok. Lehkou oxidací se odstraní některé drsnější tóny a zůstane překvapivě dobrá, vyváženější lihovina, v níž před tvrdším závěrem dominují měkké charakteristiky sladové whisky.
Ian Buxton ve své knize (101 Whisky: Škola degustace pro každého (z roku 2010)) hodnotí:
Benriach Curiositas Peated: Barva: Bledě zlatá. Aroma: Rašelina není tak agresívní, jak se často stává v Islay. V pozadí vřesové květy. Chuť: Středně težká, lehký rašelinový atak, následně dřevo s kořeněnou ovocnou chutí. Dokončení: Spousta rašelinového kouře, ale ještě víc vás poškádlí od hlavy až k patě.
v knize Svět whisky hodnotí:
BenRiach 10letá Curiositas 40%: Hořkosladká whisky s hustou rašelinnou příchutí. Pod kouřovou vrstvou leží tóny celozrnných sušenek, obilnin a nádech citrusů.
BenRiach 12letá 40%: Klasičtější speysideský charakter než desetiletá, s vůní vřesu a smetanvou příchutí vanilkové zmrzliny s kapkou medu.
BenRiach 16letá 40%: Ořechová, kořeněná spesideská whisky s medovou konzistencí v ústech a velmi slabým nádechem kouře.
BenRiach 20letá 40%: Dlouhé roky v dubových sudech daly této whisky suchou dřevitou příchuť s ostrými tóny a čistou dochutí.
BenRiach 21letá Authenticus 46%: Jedenadvacetiletý starší bratr desetileté Curiositas. Směs rašeliny, dubu, rozinek, medu a koření.
BenRiach 30letá 50%: Přepychová plná sladová whisky plná rozinek, kandovaného ovoce, hořké čokolády a koření, které zůstává dlouho na jazyku.
Marc A. Hoffmann ve své knize (Whisky - značky z celého světa (z roku 2007)) hodnotí:
BenRiach 10letá Curiositas 40%: Barva jantarová. Zde se plně projeví pro Speyside neobyčejně silný rašelinný kouř. K tomu je cítit ovoce, květy a vřes. V chuti je vyvážená s hořkosladkým rašelinným kouřem a přídechem dubu. Také ve středně dlouhém dozvuku se znovu ukazuje kouř spolu s dubem.
Ulrike Lowis ve své knize (Whisky - Historie, Výroba, Značky (z roku 2015)) hodnotí:
BenRiach 12letá 46%: Aroma: Med, vanilka, sladké ovoce s vyváženými tóny dřeva. Chuť: Střední tělo, opět vanilka a med, v pozadí koření a náznak tmavé čokolády. Dokončení: Krátké až středně dlouhé.
Daniel Lerner ve své knize (Skotská whisky (z roku 1998)) hodnotí: