» whisky » skotsko » single malt » islay
[bou-mó] 
BOWMORE
Palírnu Bowmore založil v roce 1779 místní obchodník John Simpson na březích jezera Loch Indaal. Palírna má tak právo řadit se k nejstarším legálním palírnám na ostrově. Vlatníkem palírny je od roku 1963 Stanley Morrison, palírna se stala vlajkovou lodí společnosti, že došlo ke změně názvu na Morrison-Bowmore. Od roku 1994 je společnost Morrison-Bowmore Distillers v držení japonské Suntory.
Vodu bere palírna z říčky Laggan. Voda vyvěrá z pohoří, které je bohaté na železo a když protéká řeka Laggan mechem, kapradím a travou nabírá ze země i rašelinou příchuť. Heslem palírny vždy bylo "Fioghinn agus Soir Bhuanaghadh", což v islayské gaelštině znamená "plná a vynikající kvalita". Jméno palírny je odvozeno od Bough Mhor, což lze přeložit jako velký útes.
V palírně proběhl proces, který by se dal nazvat demodernizací. Byly vyměněny nerezové kádě za krásné nádoby z oregonské borovice. Tento krok směrem k tradicím a společně s tím, že je zde zachována podlahová sladovna, přispěl ke zvýšení kvality už tak dobré whisky.
Rašelina používaná v palírně je plná písku (naopak zase rašelina z vyšších poloh bývá plná kořenů). Palírna má vlastní sladovnu, kde se rašelina nejdříve rozdrobí a až poté se spaluje, takže produkuje více kouře než tepla. Slad se upravuje rašelinou kratší dobu než slad používaný na intenzívnější whisky na jiných místech Islay.
Bowmore je whisky typicky ostrovní, s nádechem rašelinového kouře a slanosti. Někteří znalci tvrdí, že optimální doba pro její zrání je 17 let.
Z hlediska ostrovních whisky z Islay je označována za nejlehčí, ale z hlediska ostatních whisky se jedná o středně rašelinovitou. Asi 30% produkce stárne v sudech po sherry.
Palírna u některých produktů experimentuje s dozráváním ve vinných sudech (např. po Cabernet Sauvignonu - Chateau Margaux). Jedním z prvních výsledků je Bowmore Claret Wood Finish (56%).
V palírně se také produkuje vatted malt whisky Bond No.7 a míchané whisky 21 letá Bowmore Blend a Rob Roy. Vintage Malt Whisky Co. zde plní Lord of Islay.
V palírně také produkují vlastní balenou vodu, určenou k ředění či zapíjení whisky.
Palírna je přístupná veřejnosti a jako jediná palírna ve Skotsku má rampu pro vozíčkáře, kteří si tak mohou prohlédnout celý destilační proces spolu s ostatními turisty.
Ve starém skladišti číslo 3 se nachází plavecký bazén, vyhřívaný teplem vznikajícím při destilačním procesu.
Typy
Mezi standardní produkty patří 10-ti, 12-ti a 17-ti letá, v menším množství 15-ti, 21, 25-ti a 30-ti (Old Ceramic) letá a v omezeném množství 40-ti letá. Specialně plněná k dvoustému výročí založení palírny 15-ti letá Bowmore Bicentenary 1979. Mezi další speciality patří 29-ti, 30-ti a 31 letá Bowmore Black Limited Edition (z roku 1964, 50%, zraje v sudech po sherry oloroso - 1800 láhví), 15-ti letá Bowmore Mariner, Bowmore Legend (8-mi letá, bez označení stáří, určená hlavně pro Itálii), Bowmore Darkest Sherry Cask a Bowmore Darkest Ruby Red, 31 letá Bowmore Dynasty, 22 a 25-ti letá Bowmore Moonlight, 30-ti letá Bowmore Seadragon, Bowmore Surf (hlavně pro Duty Free), Bowmore Select (hlavně pro Japonsko), 14-ti letá Bowmore Dusk (50%, poslední 2 roky zraje v sudech po bordeaux), Bowmore Dawn Ruby Port Cask Finished (51,5%), Sheriff´s Bowmore, 13-ti až 16-ti letá Bowmore Cask Strength, 9-ti letá Bowmore Golden Cask Strength 1990, 12-ti letá Smoker´s Kit, 13-ti letá Bowmore Voyage (56%, zraje poslední 2 roky v sudech po portském) a Bowmore Claret Wood Finish.
Desetiletá sladová je tradičně přitažlivá, lehce nasládlá whisky. nabídku doplňuje řada jednadvacetiletých a starších whisky, včetně nekompromisní Black Bowmore, která se vyznačuje bohatou příchutí po sherry oloroso, korunující intenzívní rašelinovitý charakter. Jedná se o sladovou pro opravdové znalce s dostatečně plnou peněženkou a patrem, které leccos snese. Jěště starší vzorky s lehkou příchutí sherry jsou rovněž pozoruhodné a nabízejí různorodou škálu příchutí.
O čtyřiceti leté whisky se říká, že po 20 letech v první náplni po sherry oloroso sud praskl a dalších 20 let dozrávalo v americkém dubu. V Kanadě se prý v roce 1999 za ukradenou karafu této whisky žádalo vysoké výkupné.
Článek na PoznejWhisky.cz:
Petr Pulkert na Alkohol.cz:
Odposlechnuto na FB (www.facebook.com/groups/760003438262878/posts/1700439247552621/:
Zdeněk CZ napsal (13.1.2025):
Bowmore, část #001, v čem je charakteristická?
Pro ty, co plánují cestu na Islay, si udělejme pořádek v kalibru, jakým oblíbené tradiční palírny z ostrova ostřelují svoje whisky fanoušky. Bezkonkurenčně největší výrobu má Caol Illa, která ochotně nabízí i nezávislým plničům, takže nejvíce ostrovního SINGLE malt nevypouští a přenechává prvenství palírně Laphroaig, kterou jsme si popsali minule. Jeho soused Lagavulin soutěží s oběma B" (Bunnahabhain, Bowmore) o druhou příčku v prodejnosti single malt ze stejného ostrova. Podívejsme se teď podrobněji na palírnu Bowmore.
Svoje nesmazatelné místo zaujímá v historických kronikách. Její ve Skotsku nejstarší funkční warehous, ikonický Vault No. 1 (místo kde zraje destilát v sudech) soutěží ve whisky příbězích s (neostrovní) palírnou Glenturret o titul nejstarší palírna ve Skotsku. Skutečné prvenství je ošidné, historické prameny si občas protiřečí (co je založení palírny?, neoficiální pálení nebo licensované ?, počítá se založení budovy která již nestojí nebo palírna stejného jména, která se přemístila kousek jinam?). S jistotou je však jedna ze dvou prvních. Podobně s Lagavoulinem se zase přetahuje o druhou příčku v prodejnosti ostrovní single malt.
Když jsem začal chodit po našem světě, koupil palírnu Bowmore Stanley P. Morrison a povznesl ji k vyšším metám, když později probíhala v Československu sametová revoluce, vlastnicky vstoupila do palírny třetinovým kontrolním podílem japonská skupina Suntory. Když měli naši domácí konzumenti konečně přístup na skotský trh, převzala Suntory v r. 1994 úplnou kontrolu nad palírnou, trpělivě se pár let rozkoukávala a pak se začaly dít věci. Suntory organizačně propojila síly pro všechny palírny ve skupině (ve skotsku Glen Garioch, Laphroaig, Ardmore, Auchentoshan, v USA třeba J. Beam) a začala mohutně nabírat tempo. Navýšila využití kapacity palírny na 100% (tj. destiluje se 7 dní v týdnu) a rozšířila nabídku.
V r. 2017 palírnu opustila zkušená master blenderka a nositelka mnoha ocenění Rachel Barrie, která se přesunula do Benriachu k novým vlastníkům Brown Forman, aby zde vytvořila nový core range. Dle mého osobního názoru se jí to povedla a kombinaci různých finišů v jedné lahvi doporučuji určitě zkusit.
Její dílo převzal osobně Ron Welsh, taktéž zkušená osoba (pro Beam dělal od r. 2005, vlastně byl skupinovým nadřízeným Rachel, která mu zodpovídala za Bowmore). Mezi jeho úspěšná díla patří např. Lahproaig PX nebo výjimečný Laph 18yo či Glen Garioch Renaissance 18yo. Již dříve rozvíjel v palírnách Ardmore a Laphroaig úspěšně práci s menšími, čtvrtinovými soudky a samozřejmě svoje zkušenosti s výhodou uplatnil i v Bowmore. V r. 2023 přešel na dráhu privátního poradce a je odborným členem pro sudy u Board of Trustees at Camphill Blair Drummond.
Bowmore má tradičně svůj rozeznatelný a zapamatovatelný charakter. Stejně jako Laphroaig má vlastní sladovnu, ve které zpracovává vlastní nakouřený slad a potom ho míchá s cca 2/3 nakupovaného sladu (Simpson), ale recept má trochu odlišný. Nakuřuje slad "jen" na střední sílu (20-25 ppm) kombinovanou metodou - 18 hodin suší rašelinou a 42 hodin dosušuje horkým vzduchem. Občas vydá speciál pouze ze svého vlastního sladu.
Bowmore umí udělat hodnotnou ultraluxusní whisky, kvůli které musíte prodat několika aut o které jsem přesvědčený, že neztratí tak rychle hodnotu jako The Macallan. Proč? Protože Mac ročně vyrobí 15 mil. lahví prezentovaných jako limitní a luxusní, zatímco Bowmore produkuje "jen" 2 mil. lahví celkem, ve kterých jsou jak ty limitní, ty vynikající, tak ty nadprůměrné a dokonce i ty velmi levné. Prostě limitek od Bowmore je opravdu málo. Pojďme se podívat na první řadu velmi dostupných nebo cenově výhodných lahví a pak dejme šanci těm dražším.
Začněme bourbonovou nabídkou a neodmítejme ji příliš rychle. Když jsem ji poprvé pořídil jako doplněk klasických a dnes ikonických dvanáctek a patnáctek, v jejichž přípravě hraje důležitou složku sud po sherry, byl jsem trochu zklamán. S odstupem času jsem je přechutnal a nejsou špatné, jen jsou jednodušší a tak je to vhodný materiál k trénování vlastních chuťových buněk. A základ se dá stále pořídit hluboko pod tisícovku. Ano není to omyl - většina luxusních blendů je dražší. Čistý bourbon si v pokračování testu "vyzobnu" se všech sérií a porovnávám mezi sebou navzájem.
Odposlechnuto na FB (www.facebook.com/groups/760003438262878/posts/1701280007468545/:
Zdeněk CZ napsal (14.1.2025):
Bowmore #02, dostupné lahve zrající čistě v bourbonových sudech.
Základním senzorickým charakterem Bowmore je, že kouř nedominuje, ale podbarvuje a zdůrazňuje ostatní chuťové i aromatické zážitky. Poznáte ho spíše ve vůni, než v chuti.
NAS kousky (bez udání věku) lahvovány při 40%, starší kousky (roky 15+) lahvovány při 43%, až na výjimky. V sudech zraje veškerý destilát ve warehause přímo na ostrově, hned u oceánu a některé sklady jsou geometricky pod jeho hladinou.
Dále komentuji v doporučeném pořadí degustace.
Small batch
Zrál ve dvou typech sudů, první i druhé plnění po bourbonu v menších soudcích, tedy podobně jako u Laphu dochází k většímu kontaktu dřeva s destilátem. Na chuti i vůni suchá máslová sušenka, dortový korpus bez krému, jen obalený tenkou karamelovou polevou, spousta vanilky a dotek citrusu v závěru. Někdo může poznat kapičku medu nebo náznak oříšku, ale jen jako jemný závan.
Legend (zrající cca 8 let)
Máslové oplatky s mléčným krémem uprostřed, vanilku doplňuje kokos, lehounce snad banán, jasně cítím přidanou olejnatost, mléčnost. Nekřičí, ale je solidně komplexní. Začíná spíše do sladka, končí lehkou slaností, poznávám typické bowmorovské řasy.
Vault No-1 (2016, 40%), existuje i ve verzi 51,5%.
Přiznané zrání jen v bourbonu, charakterem připomíná půl schodu směrem ke klasické 12yo. Cítím už více slaných řas, vlhké zeminy typické pro Bowmore, doplňující základní vanilku a oříšky. Kontrast sladké a slané chuti. Hádal bych, že okolo alespoň na chvíli proběhnulo sherry, ale přiznané není.
White sands 17-ti letá (2014, 43%)
Vyzrálejší a luxusně jemnější verze Smal batch, znatelně harmoničtější než hrubší 15yo Golden and Elegant z Global Traveller série (10-15-18y). "Patnácka" z GT série alternující klasickou a velmi povedenou sherry based patnácku z core range rozlítila hodně fanoušků jako sestup kvality. Boduje hlavně cenou a litrovou lahví.
Tempest (od r. 2009), sudová síla Small batch, ABV 55,6% (batch 003). Zrání ve 2 sudech, proti 40% verzi vystupuje více vanilky a medu a vůně i chuť jsou hodně výraznější. Jestli někomu přijdou bourbonové kousky nudnější, ať zkusí tenhle.
Budu rád, pokud někomu pomůžu s výběrem vhodné lahve a dejte seznamování s bourbonem 2 pokusy. Já se chytil až napodruhé.
Odposlechnuto na FB (www.facebook.com/groups/760003438262878/posts/1701289884134224/:
Zdeněk CZ napsal (14.1.2025):
Bowmore #03, produkty na jejichž vzniku se podílely sherry sudy.
Popravdě, tohle je typická a fanoušky tak oblíbená Bowmore ve svých mnoho podobách. Začneme naprostým dlouholetým standardem, který stále pořídíte za cenu pod tisícovku, ale nepodceňujte ho kvůli tomu.
Základní řada 12 yo, 40% ABV, základem jsou bourbonové sudy, cca 15% destilátu zrálo v sudech po sherry. Je nenápadným, ale jasným předělem mezi čistě bourbonovými kousky a těmi sherry inspirovanými. Sherry je poznat na inzenzivnější barvě (bourbony jsou do zlatava, sherry verze se projevují více či méně intenzivní barvou do červena, hněda a nejlepší kousky do černa). Je v ní náznak všeho typického pro Bowmore. Není to sherry bomba, sherry jen podbarvuje charakter, který obsahuje kontrast sladkosti i slanosti, mořské řasy, zemitost (zvlhlá rašelina?). Přemýšlím, co způsobuje šťavnatou pitelnost - asi lehounký pocit příjemné nakyslosti v závěru. Přijatelná i pro méně zkušeného whiskaře, dá se popíjet celý večer. Nízkou cenovkou maskuje svoji kvalitu, ve vůni je spíše decentní a rozbalí se až v chuti, ale obsahuje poctivou 12 let zrající whisky s poctivým zakončením prostým přehnané hořkosti a dubové suchosti. Kupujte po kartonech dokud je !
Pokud vám tento styl vyhovuje, lze ho konzumovat v různých formách zesílení senzorického zážitku.
10 yo, Dark and intense, alternativa z kuchyně Travel retail (TR) potřebovala oslovit, je mladší, ale až parfémově navoněná, výraznější vliv sherry ovocného typu (dojem červeného ovoce, šťavnatost) upoutá už při vstupu na patro. Tady už se sherry ujímá nadvlády a protlačuje se přes charakter palírny. Bohužel zintenzivnění vstupních zážitků a ubrané 2 roky se podepisují na kratším dozvuku (odchází bez rozloučení doslova jako krásná mýdlová bublina), který je proti 12yo výrazně kratší a do hodně nepříjemně nahořklého dřeva. Nezbývá, než se napít ještě jednou a zažít opět příjemný začátek. To snadné pití asi byl záměr tvůrců :)
Black rock (od 2014), NAS, 40% taky doplněk z TR série. Výrobce deklaruje spec výběr sudů, je to trochu skrytý klenot. Opět dominuje sherry, ale jiného, spíše hustého, lepivého typu a méně sladkého typu, šťavnatá sladkost ustupuje zatuchlé lepivosti. Čokoláda, ostružiny, čokobonbony plněné ovocným obsahem. Bude chutnat jiným konzumentům než 10yo, jako třeba mě. Ano, je mladá a lehce občas zaskřípe rozhraním mezi různými vrstvami z různých sudů, ale to vynahrazuje bohatost a plnost zážitku. Ve své době úžasný poměr cena/výkon (v litrové láhvi), ještě ji někde můžete dohonit.
15yo Darkest (později přejmenována na Sherry oak) už má 43% ABV a zrála plné 3 roky v sherry. Bomba ! 2 desítky let ikona skvělé Bowmore za příjemnou cenu, o které si whiskaři povídají za dlouhých zimních večerů. Sherry není ani ovocně-šťavnatý vnitřek, ani hustě lepivý obal, je přirozeně vrostlé do samé podstaty destilátu, dokonale harmonizovaný destilát, nenápadně intenzivní. Nevnucuje se ani nenudí. Poctivých 15 let strávených v dubu taky promlouvá, zejména v delším závěru. Vřesová rašelina, karamelková nasládlost a spousta tmavě červeného ovoce. Nejlepší poměr cena/výkon. Hned napoprvé si ji zamilujete. Mimochodem skvěle se páruje s (hořkou) čokoládou. Je s námi už od r. 1999 a má jedinou chybu. Špatně se shání.
10yo z r. 2013, Devil´s cask inspired (TR) je desítka na steroidech. Zvýšený ABV na 46% (existuje i sudová verze přes 50% Devil´s cask), zrání v oloroso sherry je ještě doplněné dalším finišováním po červeném víně, které dodalo hutnější barvu a přidalo taniny na dokončení a jakýsi obal, který vzbuzuje dojem, že tahle whisky se dá i kousat. Spolu s klasickou patnáctkou (po shery, nikoliv bourbonová Golden and elegant z TR) přináší nejintenzivnější a nejvíce harmonizovaný zážitek, stále za dobrou cenu v kategorii velmi cenově dostupná whisky. DNA samotného destilátu už je trochu upozaděno, ale zase ukazuje jak moc do šířky a do různých vrstev lze rozšířit senzorický vjem z Bowmore. Čokoláda, kakao, ovoce v sušší verzi, trocha mořské soli a kouře, vinné taniny. Alkohol bych hádal menší, tak dobře je harmonizovaná do celku. Dlouhý závěr ze kterého je cítit červené víno.
18yo v TR edici, "Deep and complex", ABV 43% se pustila do odvážného boje s osumnáctkou ze základní řady palírny, která představovala to nejlepší výběrem sudů i vyváženosti, co palírna dlouhodobě nabízí (25 yo je při vší úctě už cenově nedostupná). Přišla na trh s odvážnou cenou (srovnatelnou se základní řadou) a pouze v sedmičkové lahvi, proti zbytku TR edice, který je servírován v litrovce. Jak dopadnul duel?
Hodně záleží na osobním vkusu whiskaře. Musela být jiná a tak vsadila na jednoduší komunikaci s labužníkem a jako celá TR série na první dojem. Je nepřehlédnutelně krásně navoněná a již při prvním doušku útočí vow efektem na sherry labužníky výrazným vjemem. Cítíme šťavnaté červené ovoce a později i kakao/čokoládu. Bohužel citelně rychle mizí a přechází do suššího dubového zakončení. Ve srovnání s barevností standardní osumnáctky na mě působí, jako když někdo obtáhnul její tak bohatý a harmonický obrázek černou fixou, aby každý viděl, čeho si má všimnout. Jenže pak ta fixa potlačí původní barvičky a zůstává pouze zjednodušený obrys. To je můj dojem a nikomu ho nevnucuju. Tahle lahev bude mít spoustu fanoušků a je o parník lepší než 10 a 15yo ze stejné řady.
Palírenská core range 18yo, 43% ABV je dlouhé roky dostupná v omezeném množství a představuje vrchol základní řady dostupný běžným pijákům. Je hrdým dílem Rona Welshe. Ve vůni je méně flirtující proti Deep and complex, je to spíše dáma ve značkovém oblečení, která všechno neslibuje hned napoprvé. Pak ji pustím na patro a ocitnu se v nebi. Zapomenete hledat kouř, sherry, bourbon, vyzrálý věk, protože celek je neskutečně zharmonizován do propojeného komplexu bez zjevných přechodových hran (proto mě trochu provokuje sebevědomý obchodní název její konkurentky z vlastních řad Deep and complex u TR verze). Zážitek je hluboký a vyvážený, přitom velmi komplexní. Dozvuk postrádá jakékoliv rušení rychlým přechodem do dubové suchosti a jen přináší ve stále slabší ozvěně ten samý pocit, který jste zažili na začátku. Tahle lahev přináší otázky. Jak je možné, že v alkoholově silném destilátu z nakouřené rašeliny můžu cítit tak intenzivně ostružiny, borůvky a v dozvuku sušené maliny? Kam se ztratil alkohol a safra ta rašelinka jenom jemně ševelí na pozadí, kde sólo hraje vyváženost celku. Pro mě je tohle vrchol, který jste si mohli koupit před 8-20 lety. Pokud máte rádi šťavnatou a přitom velmi vyváženou whisky a narazíte na starší verzi, neváhejte a pořiďte alespoň jednu lahev.
Palírna přebrandovala/doplnila (jiný tvar lahví) základní řadu (12-15-18-21)v popisku přibyl "sherry finish", což u single malt tvořené směsí bourbonových a sherry sudů vytváří otazníky), ale tu budeme teprve s kamarády pod organizací Martin Mayer testovat, tak snad někdy příště.
