Ochutnávky whisky 2020
Adventní kalendář 2020
Blíží se čas vánoční a to znamená také dobu advetních věnců a kalendářů.
Po zkušenosti s loňským adventním kalendářem německé whisky a zkouknutí, toho co se u nás v ČR nabízelo za adventní kalendáře jsem se rozhodl si ho udělat sám. Není to ani tolik kritika u nás vyrobených whisky adventních kalendářů, ono to pro ně není tak jednoduché. Když neřeknou co tam je, tak se pro to někteří nerozhodnou (já také ne), protože nechci riskovat, že si koupím půlku věcí co tu mám nebo jsem už pil. A když řeknou, tak vidím, že je tam půlka věcí co tu mám nebo jsem už pil. To je pak těžké. Když ho udělají s raritama, tak bude drahej a prodají jich jen pár. Nezávidím jim to.
Po zkušenosti s německým AK, kdy se člověk těšil na vánoce, aby to už bylo za ním a ještě se bál, co mu škodolibě Weihnachtsmann přichystal na štědrý den, jsem si ten svůj udělal z whisky, které mi chutnají. A tak se tam potkávají základní plnění s limitovanejma edicema. Přes psaní webu a ochutnávání novinek často zanedbávám ty dobré whisky, co mám doma a tak dostanu šanci si je zase jednou vychutnat. I když jsem si ho sám nalahvičkoval, tak nevím, co na který den vyšlo, protože finální očíslování jsem nechal na manželce. Tedy kromě poslední lahvičky, na štědrý den jsem si nechal něco hodně dobrého. Tentokrát se budu těšit na každý den.
Velkou výhodou je, že pokud mi vzorek přijde málo, tak si mohu dolít a dále vychutnávat do sytosti.
Den první přinesl Glenmorangie Madeira Wood Finish 43%. Nevěděl jsem co na mne v lahvičce s číslem jedna čeká, ale protože vím, že kalendáři jsou jen samé dobroty, tak jsem se nebál. A hned první den to byla Glenmorangie Madeira Finish. Tu mám hodně rád, je to takové příjemné mlsání, skoro předvánoční. Aroma je jemné, máslové, koláčkovité, příjemné. Hladivé, jako když jemně hladíte po kůži, skoro se jí ani nedotýkáte. Krásně voňavé, vychutnávám si tu vůni. A takhle jemnost se přenese i do chuti. Krásně smetanová chuť se rozlévá v puse, hladí jazyk i chuťové buňky. Příjemně sladká, až náznak medu, oříšky, čokoláda. Tohle je příjemný začátek :)
Den druhý byl tedy velký krok stranou, přinesl Port Charlotte 10letou 50%. Láhve jsou od sebe vzdálené tak 15 let a chuťově snad také. Zatímco u minulé jsme doma mlsali koláčky, tak teď jsme na cestě domů lesem zahaleným v dýmu z hořící rašeliny. Cestou si přikusujeme sladké jablko a cítíme, že v tom kouři jsme stále více uzení. Zima mi není, nejenže hřeje ten kouř z hořící rašeliny, ale ta whisky také. Ono jim to snad z jedné strany čoudí a z druhé kape do láhve. A tak si vychutnávám sladkou, kořeněnou čoudící hořící rašelinu. Připadám si jak když procházím začouzeným územím města Silent Hill (ovšem bez té ponuré atmosféry a těch potvor).
Třetí den přinesl překvapivě opět Glenmorangie, tentokrát Glenmorangie Port Wood Finish 43%. Že je tam ještě jedno, to jsem tak nějak matně tušil (jistý jsem si tím nebyl), že ho potkám tak brzy, jsem nečekal. Když jsme prošli tím začouzeným lesem, sundali vyuzené oblečení a smyli ze sebe všechen ten čoud, co na nás ulpěl, tak jsme zasedli ke stolu a pustíme se do zkoumání, co tu máme. Vzduchem se nese vůně težšího vína, řekl bych portské mísící se s těžkou ovocnou vůní. Je tu bohatá směs vůní, přidává se mokrý korek, ořechy a trocha droždí. V chuti se nejdříve přivalí velká vlna ovlivněná portským, sladká, s ořechy a slaným karamelem. V dokončení pak zůstane to portské, karamel a sladkost. Cesta lesem stála za to.
V den čtvrtý jsem dneska z auta zahlédl jednoho anděla. Buď má špatně kalendář nebo toho má moc a začal už o den dříve. A v adventním kalendáři mám dneska Tactical 20letá od Douglas Laing v sérii Old Malt Cask 50%, destilovaná v roce 1980 a lahvovaná v roce 2001, pokud vám název nic neříká, tak se jedná o whisky z palírny Talisker. Sladko-slané aroma, v pozadí kouř a nemocnice, dřevo, pomeranče, sherry a hořká čokoláda. Dozrávala v sudu po sherry a je to znát. Když se trochu vydýchá, tak slanost odvane a zůstane sladkost zhutněná tím dalším. Příjemně se k ní čuchá. V chuti ukáže krásnou sílu Taliskeru, sladký nástup, začne se rozvíjet kouř, jak sopka, nejdříve kouří a pak vybuchne ta rašelinná láva a pomalu stéká krkem dolů a krásně hřeje a hřeje. Vychutnávám si dokončení a její postupné vychládání, které se nese v duchu rašeliny a kouře. Velmi příjemné vychutnávání. (Když tak po sobě čtu výbuch v puse a pomalé stékání krkem dolů, tak mě napadá i jiná asociace, ale rozvádět to nebudu.)
Tak jsem zvědav, co mi přinesl mikuláš s čertem a andělem a hlavně, který z nich. Zůstali jsme u Douglas Laing OMC a je to vzpomínka na Rosebank 12letá destilovaná v roce 1991. Aroma je květinové, travní, sladkost medu, trocha malé štiplavosti citrusů. Je trochu těžší a silnější, což může dělat těch 50%. Chuť zprvu nasládlá, přidají se sladké květiny a tráva, přidává se sladké ovoce. V dokončení se trochu ostřeji ozvou citrusy, takovou lehkou štiplavostí a projeví se suchost. Příjemné letní popíjení na rozkvetlé louce. Tohle určitě přinesla anděla a teď na té louce leží na křídlech a nechá se šimrat slunečními paprsky.
Šestý den tu na mě čekal vzorek Old Pulteney 12leté 43%. Pokud čtu správně bottle kód L0333BB, tak by mohla být lahvována 28.11.2000. V aroma výrazná mořská slanost do které občas probleskne sladkost. Aroma je příjemně jemné a tak se v něm hezky hledá. Příjemný mořský vánek, který se prolíná s vůní máslových sušenek, lehké tmavé čokolády, trávy rostoucí nedaleko moře a voňavého dřeva. Po chvíli se přidala i lehká hořkost citrusové kůry. Chuť je plná, zpočátku sladká, přidávají se oříšky, tráva, později se opět přidá i ta citrusová hořkost, ale v dobré podobě. Při dalších doušcích se více ukáže i ta lehká sůl v pozadí. V dokončení se mísí oříšky, tmavá čokoláda, lehké pomeranče a to vše v obalené lehkým slaným oblakem. Připomíná mi to podzimní mořskou pláž, kde se odpoledne procházíte s krásnou ženou, lehce vás ofukuje slaný mořský vánek a vy víte, že polibky její kůže budou chutnat slaně.
Den sedmý je dnem odpočinutí a lásky. Musel jsem si na to ale počkat až do večera. Pohlazení po náročném dni přinesla Balvenie 12letá DoubleWood 43%. Jemné sladké medové pohlazení, které uklidňuje a uspává. Sladké dřevo, příjemně vonící pomeranč, slad s oříšky. V chuti také příjemně sladká, jemná, lehce medová, hladivá, ovocná, jablka, v závěru trochu dřevité nakyslosti, která doznívá s medovou sladkostí. Jemné pohlazení a pomazlení, když jste unaveni, pohladí na duši i na srdci. Příjemně uspává, ale nehcete usnout, chcete si dál vychutnávat tu chvíli.
Petrovi Jandovi prý schází osmý den, to má blbý, ale fakt blbý, protože neví o co přichází. Mně naštěstí osmý den neschází a tak si můžu vychutnat Lagavulin Distillers Edition 1990. Po nalití se mi tu postupně začala vznášet omamná vůně. Chvíli jsem si ještě připravoval psaní a pak přivoněl. A byl hodně překvapen. V té sklenici je uzený maso, úplně krásně vonící, začínají mi kapat sliny (Pavlov by měl radost), žaludek dává najevo, že večeře ještě nebyla a co by si přál. Těžká vůně krásně voňavého uzeného, mísí se s výrazným sherry, třešnová bonboniéra - třešně v tmavé čokoládě, sladkost hořké čokolády. To je úplně prodlužovaná předehra. Už jdem na to? Ještě ne, ještě chvíli si budu užívat tu vůni. Už jdem na to. Vůně se zkapalněla a vše co slíbila ve vůni dala i v chuti. Zvýraznila se sladkost, sherry se krásně rozlilo v puse, tmavá čokoláda přecházející v hořkou, krásně komplexní, ovoce a pomeranče, krásně bohatá, v závěru chuti se přidají lehké slané mořské tóny a řasy, se kterými to přechází do dokončení, kde se zpět vrací to uzené, které krásně dlouho doznívá. Tohle se nedá ani popisovat, protože to psaní narušuje ten zážitek, to užívání si. Za tenhle příspěvek do advetního kalendáře se musím pochválit. O tomhle si snad bude i zdát. A pokud se mi bude zdát i o ženě, ke které by se to dalo přirovnat, tak to budou úplně dokonalé sny, úplně dokonalé .... (nic, co by se nedalo vyprat).
Devátý den byl takový odpočinkový s Glengoyne 10letou 43%. Jemné, sladké, voňavé aroma, rozkvetlá louka, medové, chvílema až přeslazené, taková klidná pohodička na louce. Chuť sladká, ovocná, trocha ořechů, až hořkosti ořechů, nenáročná. V dokončení doznívají ty ořechy, sladkost a trocha té ořechové hořkosti. Příjemná, nenáročná, takový odpočinek při únavě z celého dne.
Desítka je hezké kulaté číslo a když jsou tři, tak je to ještě lepší. Vždyť i v jedné reklamě se říkalo - "Když potká desítka desítku mají radost obě. Když se sejdou tři desítky, tak se radost násobí." A když je to v tekuté podobě převedené do Glenfiddich 30leté, tak to zní velmi dobře. Aroma je jemné, lehce sladové, lehce se mísí s leštěným dřevem, květinovou vůní, tmavá čokoláda, čokoládové bonbony, třešně v čokoládě. Chuť je jemná a komplexní, lehká sladová sladkost, čokoláda, asi trocha sherry, příjemná, zaoblená v dokončení doznívá čokoláda a oříšky. Je to dobrá whisky, hezky vyladěná na celkový dojem, což jí vlastně trochu ubírá, protože nemá žádnou výraznost, čím si jí pamatovat.
Hoří, hoří, zapálil jsem vánoční stromeček. Hoří, hoří, to jsem ale pěkněj blbeček. Počkat, my ještě nemáme vánoční stromek, tak odkud teda cítím kouř a spáleninu, kdy se pálí dřevo a sladkosti? Aha, jedenáctý vzorek kalendáře je Octomore 09.1 5letá 156ppm 59.1%. Aroma je hustej sladkej dým hořící rašeliny, takovej, že se až divím, že není vidět, jak z té skleničky vychází. Není to jen obyčejný dým, ale cítím v něm i spálené dřevo od whisky sudu, citrusy, ovoce, z toho některé už pěkně olízly plameny. A zcela vzadu asi i dehtové tóny. Chuť má překvapivě sladký začátek působící jemným dojmem. Ale to jen takové lákadlo, aby se člověk nebál, chvíli po té dorazí ta silná vlna zkapalněného kouře, co byl ve vůni, provázená lehkou pepřovitostí. Na jazyku si lehce dohořívá rašelina a občas si do něj štípne. V dokončení se objeví větrový bonbón, doznívá sladkost a rašelina, lehce halená v dýmu. Asi i trocha sladkého ovoce, ale taky zadýmené. Je docela dlouhý. Je to zajímavý, je to hodně nakouřený, ale mám strach, že kdyby nebyla tak moc nakouřená, tak by byla více cítit její mladost, nedozrálost a trochu řídkost.
Dvanáctého dvanáctý je hezké číslo, doufám, že i v kalendáři bude něco hezkého (to je sice jen oslí můstek, protože v kalendáři nic špatného není, ale jsou tam věci dobré a lepší a ještě lepší). A je tam něco hezkého - Lagavulin 16letá 43% lahvovaná v roce 2001. V aroma sladký kouř a lehká vůně uzeného masa (méně výrazná než u DE). Sladké ovocné tóny s vůní kouře, čerstvého dřeva a stále nepřehlédnutelného čerstvě očouzeného uzeného. To zase budu mít hlad než usnu. Trocha zemitosti a suché rašeliny. Uživám si tu vůni a pomlaskávám si. Chuť za vůní nezaostává. Lehká sladkost rašeliny smíchaní s kouřem, uzené tóny, ovocné tóny, trochu jablek a pomerančů, do toho lehká sůl a jemná příjemná štiplavost. Dokončení krásně bohaté, dlouhé, opět nesoucí rašelinu, kouř, doznívající uzené, sladké a více se prosazují i ty slané tóny. Večerní chvilka poezie. Dokonalé zakončení první poloviny adventního kalendáře.
Druhá půlka začala stejně dobře jako končila ta první. Čekal tam vzorek 12 leté Highland Park 1992 Raw Cask ve stáčení od Blackadderu. Úžasně bohaté aroma a mocně silné. Těžce sladké, sladká hořká čokoláda, pomerančová kůra, vřes až vřesový med. Je pořádně hutné, musí se na něj opatrně. Z lehkého povzdálí je velmi příjemné. Chuť je také mohutná, trochu drsná, dřevitá štiplavost, hořká čokoláda, sladkost, troch pomerančů, větrový bonbon. V závěru pak karamel, doznívající sladkost a lehká lékořice. Nezní ani není zrovna komplexní, ale je to chuťový zážitek. I když od ní vlastně dostanete ťafku, tak stejně chcete pokračovat dál objevovat, působí tam určitá neodolatelnost, takovýhle ženský jsou fakt nebezpečný.
I den čtrnáctý přinesl příjemné pochutnání a Laphroaig PX Cask 48%. Výrazné sherry aroma podmalované příjemnou rašelino-kouřovo-dezinfekční vůní Laphroaigu. Slanost k tomu, těžké pomeranče. Příjemně vyladěná vůně. Chuť nezaostává za vůní, opět rašelino-kouřovo-dezinfekční, sladko-slaná, ovocná, dřevo ze sherry sudů. V dokončení se více prosadí kouř, ohořelé dřevo, rozinky, stále přítomné sherry. Je to velmi dobře popíjitelná whisky, má svojí drsnost, kouřovost a rašelinost a přitom krásně zabalené a zaoblené do sherry.
Highland Park začal druhou půlku a docela rychle je tu znovu, tentokrát 18letý. Voní to krásně, je to komplexní, vyvážení, vyladěné, příjemné. Lehká vůně mokrého dřeva, lesní květiny, sladkost, lesní med, vosk ze svíčky, možná i trocha toho lehkého kouře od právě zhasnutého knotu svíčky, při delším čuchání trochu až přeslazené. Ale stále příjemné, dobře čuchatelné. Chuť je také krásně komplexní, uhlazená, příjemná, nasládlá, lehká štiplavá hořkost dřeva, ovocnost, lehce jablka, dokončení krásně doznívá, lehce dřevo, sladkost, lesní květiny a tráva, úplně v závěru lehký náznak větrového bonbonu. Je to opravdu příjemné pití, krásně komplexní, krásně vyladěné, až je to vlastně ta jeho chyba. Za pár dní vím, že byla dobrá, fakt dobrá, ale nevím čím a proč. Nedostanu chuť na ní, protože si jí nepamatuju, ale rád po ní šáhnu, když budu chtít něco dobrého a nevyberu si chuťově z těch ostatních.
Dneska mě tu čeká starej dobrej klasickej desetiletej Laphroaig 40% lahvovanej v roce 200x. To je ta správná nemocničně-rašelino-kouřová klasika, tak jak si jí pamatuju. Sladké ovoce v hořícím jablečném sadu a z druhé strany pořádná nemocnice. Pak se přidá i slaný mořský vzduch a řasy. Tohle čuchám rád, jenže se z toho pomalu a jistě stává bohužel už jen vzpomínka (aktuální desítka je už někde jinde). Aroma je jednoduché, silné, výrazné. Chuť je krásně drsná, přímočará, celkem jednoduchá. Úvod je lehce sladově nasládlý, postupně sládne až do medu, opečených jablek a k tomu se přidává rašelina, kouř. V dokončení je spálenitost, dehet, ale stále orámovaný sladkostí a lehkou pepřovitostí a sladkostí mísící se se slaností.
Den sedmnáctý mě opět přenesl na pláž k moři a to ve společnosti 14leté Oban (všichni naštěstí víme, že se bavíme o whisky). Když jsem whisky nalil na skleničky a byl trochu více nad skleničkou, tak ke mne dovanula úplně nádherná vůně jablek - čerstvě nakrájené jablko, jen se do něj zakousnout. (Tohle jsme tam minule úplně přehlédl.) Ta vůně je cítit pouze z větší vzdálenosti, jakmile dám nos blízko je skleničce, tak zmizí a objeví se jiné. Tak přijde svěží mořský vzduch, dřevěné bedny s jablky, k mořské slanosti se přidává sladká rašelina (chce jí nechávat postupně vydýchat, žádné čmuch, čmuch a kopnout do sebe). A když už jsem si dost zavzpomínal na moře, dostatečně načuchal, tak můžu i ochutnat. Úvod je takový nezvyklý, lehká sladová sladkost ovšem mísená se slaností mořského vzduchu, takže jsem musel chvíli přemýšlet, co to vlastně je. A když se tam tyhle dvě poperou, tak celkem v jemné míře se setkávájí tóny ovoce, lehkého dřeva, čokolády a to stále lehce solené mořským vzduchem. Dokončení je jemné, sladké tóny, čokoláda, mísící se se slaností a závěr je voskový, jako kdyby to v té puse lehce ztuhlo. Zatímco o kus výše whisky připomínala podzimní pláž a sůl se dala slíbávat z tváří a rtů, tak teď je možné jí slíbat z celého krásného těla.
Na páteční večer vyšla ta správná večerní pohoda v podobě desetiletého Macallanu Sherry Oak Cask. Voní příjemně sladce po sherry, ovoce, dobrá čokoláda. V chuti hodně sherry, trocha obilí a čokolády. Příjemné dokončení. Celé je to příjemné, hladivé, vyvážené, prostě ideální pro večerní odpočinkové popíjení.
Na devatenáctý den vyšla opět desetiletá a taky stará, tentokrát je to Talisker 10letá 45,8% lahvováná v roce 2000. Výrazné rašelino kouřové aroma, s trochou uzenosti, sladkostí spáleného ovoce, když k tomu čuchám déle, pod sladkou vrstvou cítím i slanost mořské soly. Je to počucháníčko, těším se na to, co předvede chuťovým buňkám. Chuť přinese sladkou vlnu a zklamání, za ní jakoby nic nebylo, trocha řídké tekutiny, kde je trochu cítit kouř a rašelina. Ovšem při polknutí se projeví její síla, cestou dolů následuje výbuch, teplo se rozleje všude a skoro nezajímavá tekutina se změní v lávu a ukazuje celou sílu této whisky. Ukazuje se tam opět sladkost, rašelina s kouřem, ovoce a krásná dlouhá hřejivost. Je to jak když ukončujete schůzku s hezkou holkou, která se z původního jiskření přenesla do trapného ticha. Při loučení se v ní projeví ta dračice, opět zvedne váš zájem a do rána ten výbuch lávy nebude jenom jeden.
Na den dvacátý vyšel Ardbeg Uigeadail 54,2%. Sice to neumím správně vyslovit, ale jsou to blížící se vánoce. Kolem se line sladkost sladu a cukroví, ovoce, rozinek, skořice, vůně hořících vánočních svíček na věnci, včetně hořícího věnce pod nimi, netušil jsem, že věnec byl z rašeliny. Krásně silně nakouřený slad. Přidává se i uzený slad. V chuti krátká sladkost hned vystřídaná pořádnou silou ještě žhnoucí kouřící uzené rašeliny, mísící se s ovocem, lehce vanilkou, skořicí. Při polknutí ještě zopakuje výbuch chutí. Hřejivě ztéká dolů a při tom hladí, jak pomalu doznívá, cítím jak postupně vychládá, ale stále se z ní kouří. V puse mi zůstaly stopy po tom výbuchu, očouzeno a vyuzeno. Tak jako se Fénix stvořil z popela, tak z tohoto ohně vznikla jedna z bohyň Olympu a takto chutná.
Poslední dny se scházejí samé dobré a ještě lepší kousky, plus tuším co na mne ještě čeká a musím říct, že se to Markétě povedlo zamíchat přímo dokonale.
Vánoce se blíží a čeká mě tu poslední čtyřka. A to bude vyvrcholení nakonec, tak by to mělo být. Pod číslem dvacetjedna je schovaná Aberlour a'bunadh Batch No.12 60%. To je teda whisky, to se dá normálně přikusovat a je to sakra dobrej vánoční moučník. Už to aroma můžete nabírat lžičkou, jak je husté a hutné. Hodně sherry, hořká čokoláda - poctivej bonbon z hořké čokolády se sherry náplní. Těžké pomeranče, očouzené sherry nasáklé dřevo, sladkost hořké čokolády, trocha vanilky a vůně kůže, takové té pořádné brašnářské. Chuť silná jak aroma, přikusuji ji a žvýkám jak bonbon. Zpočátku krátká až medová sladkost, rychle vystřídaná pořádnou dávkou sherry, čokoládou, karamelem, pomeranče, vanilka a pak se znovu vrací ta sladkost čokolády a karamelu, která krásně doznívá v dokončení, kde se přidají ještě oříšky. Jedna z dalších bohyň Olympu, krásně opálená, dokonale tvarovaná, žádná podvyživená modelína.
A jak se pravilo v pohádce, tak v den dvaadvacátý přišla čtyřiadvacetiletá St. Magdalene od Douglas Laing v sérii Old Malt Cask destilovaná 1978. V aroma sladké lakované dřevo, tmavá čokoláda, těžká karamelová sladkost, jablka, příjemné, pocitově hutné, komplexní. V chuti sladký karamel, čokoláda, lehká hořkost dřeva, ovoce, chuť je příjemná, vyzrálá, ale ničím výrazná, nemá ani komplexnost ani prázdnost. Trochu je i zklamáním po dobrém aroma. Ovšem dokončení zase všechno vyrovná, silná vlna, s dojmem kouřovosti, trochu rašeliny, pepřovitost až pálivost, dlouho doznívá, výrazně suchá.
Den předvánoční patří také plnění od Douglas Laing v sérii Old Malt Cask, tentokrát je to Port Ellen 24letá. Když jsem ji nalil do sklenice, tak se tu šířilo takové rašelinové aroma společně s lesem. Nechal jsem ji chvíli vydýchat a aroma je zcela jiné. Listově kyselé, kyselá vůně spadaného listí, dřevo stromu, zemitost a na konci opět kyselost, tentokrát okurek. V chuti sladko-slaný-kyselý nástup, když odvane, tak přijde kouř ze dřeva i s tím ohořelým dřevem, které hřeje čím dál tím více, až se dostává k lehké pálivosti, kolem toho jsou tóny kouřem uzené karašeliny, ale i sladkost ovoce a trocha zemitosti. Dokončení se nese hlavně v duchu kouřem uzené rašeliny, ohořelým dřevem, dlouho doznívá, pak přichází i slané tóny. Je to dobré a zajímavé pití, ale tak trochu musím říct, že z mého pohledu má jméno větší než obsah.
Posledním vzorkem v adventním kalendáři je Brora 26letá od Douglas Laing v sérii Old Malt Cask destilovaná v roce 1974 a lahvovaná 2001. Aroma je silné, slaný mořský vzduch se potkává s těžkou vůní ovoce na dřevěné míse a lehkou rašelinou. Olejnaté konzistence se převaluje na jazyku, uvolňují se sladké tóny, lehce ovoce a dřevo, lehká rašelina a kouř. Lehce uvolňuje chutě, trochu ukolébá chuťové buňky. Aby mohla směřovat k výbuchu hřejivosti, výrazné pepřovitosti, která vyletí nahoru, dosáhne výšin a pak pomalu a dlouze sklouzává dolů, opět uvolňující tóny mořského vzduchu, rašeliny, ovoce a lehké sladkosti. Dlouho a pomalu to doznívá. To je jak orgasmus a příjemné uvolnění po něm. Ještě pár skleniček a budu ŠŤASTNEJ A VESELEJ a unavenej.
