značky
ochutnávky
aktuality

skotská whisky, irská whiskey, americký bourbon      jednosladová, obilná, míchaná i žitná whisky

» home

  tisk textu

Pití, degustování a hodnocení whisky

Jakou značku whisky pít a jak ji pít je nezodpověditelná otázka. Přesto se k tomu pokusím něco napsat. Nečekejte však odpověď, která značka je ta nejlepší na světě, ani jaký je ten jediný správný způsob pití whisky.

Jakou whisky?

K tomu se musíte propracovat sami. Na WOL najdete hodně popisů a odkazů na další recenze různých whisky, od těch nejzákladnějších až po značky a plnění, které asi v životě nepotkáte. Čím dál méně chci ulehčovat život začátečníkům v jakékoliv oboru, protože čím víc se jim toho naservíruje přímo pod nos, tím víc jsou líní sami hledat a přemýšlet. A nakonec to stejně zkritizují, že to nebylo podle jejich představy i když žádnou neměli. Podívejte se do e-shopů jaké whisky se pohybují v jaké cenové relaci, přečtěte si co o nich píšou (nezapomeňte, že oni to chtějí prodat), podívejte se, co o nich psali jiní a podle toho se sami rozhodněte. Stejně jinou možnost, než sami zkoušet a hledat nemáte. A nenechte se odradit tím, že vám první láhev nebude chutnat. Zkuste třeba navštívit řízenou ochutnávku whisky zaměřenou na základní whisky, tam se dozvíte mnoho praktických věcí.

Ale aby se neřeklo, tak pár rad zkusím dát. Na eshopech hledejte v katerogii Skotská Single Malt Whisky, když prolistujete WOL, tak uvidíte, že většina se točí okolo tohoto druhu whisky. A druhá rada (tu tady na WOL najdete v mnoha podobách ještě mnohokrát) - Nikdy nezapomeňte na to, že chutě jsou individuální, takže whisky, kterou někdo označil za skvělou, vám nemusí vůbec chutnat a obráceně. Posouzení chuti a celkového názoru na whisky ovliňuje také spousta různých věcí, od jídla, které jste jedli před ochutnávkou, přes předtím ochutnávanou whisky, dříve ochutnávanou whisky a vzpomínkou na ní, až po náladu a celkové rozpoložení. Také trvá několik let, než se člověk naučí whisky ochutnávat, takže první dojmy zapsané dříve se mohou výrazně lišit od dojmů aktuálních. A tak se dva lidé nad stejnou whisky mohou zcela neshodnout, ale většinou se kvůli tomu nepoperou, spíše povedou diskusi, co komu chutnalo a proč. A i když se jedna knížka jmenuje Whisky Bible, tak to prostě není žádná bible, kterou je třeba se řídit a kterou není možné zpochybňovat. Je to názor jednoho člověka (no spíše týmu lidí a ještě je celá Whisky Bible čím dál více veřejností zpochybňována).

A ještě jednu věc při čtení recenzí berte na vědomí - Ze kdy ty recenze jsou a jaká láhev (ze kdy) je recenzována. Uvědomte si, že knížky jsou zastaralé už ve chvíli, kdy vyjdou a tak láhve v nich recenzované už dávno nemusí být na trhu nebo se mohly změnit. Více se tomu věnuje článek na WOL - Jsou ty whisky stejné ?.

Některá doporučení co koupit se objevila v článku na PoznejWhisky.cz

A také na webu Gentlemens Whisky Clubu.cz

Jak whisky pít?

Asi bych měl jako hodně dalších lidí ze světa whisky říct: Pijte ji, tak jak vám chutná. Neřeknu. Za prvé, každý vše pije, jak mu chutná. Jestli někomu chutná teplé pivo, tak ho tak pije bez ohledu na to, že jiný by ho hned vyplivnul. A za druhý, ten kdo se ptá, jak má whisky správně pít, určitě nechce slyšet "dělej to jak chceš", ale chce slyšet doporučení.
Můžeme to rozdělit na dvě různé věci. Z čeho pít, tedy jaká sklenice je pro to nejlepší. A jak pít. K degustování a poznámkám se taky dostaneme (o větší kousek dále).

•  z čeho nejlépe pít

GlencairnGlenmorangie

Jako u všech nápojů, ani whisky se nevyhnul spor, o tom, která sklenka je nejvhodnější. Velmi rozšířená je klasická válcová sklenka (tumbler), která se možná hodí k běžnému popíjení, ale není vhodná k ochutnávání whisky. Někteří odborníci spíše doporučují sklenky podobného typu jako na koňak. Oproti tumbleru mají zaoblený uzavřený tvar, ve kterém více vynikne aroma. Což je vidět například na skleničkách, které si nechávají vyrábět palírny, i když některé toto až tak úplně nesplňují.

V těchto skleničkách vynikly hlavně dvě. Sklenka "Glenmorangie", často také nazývána "tasting glass". Sklenku jako první použila právě palírna Glenmorangie. Velmi často se s ní setkáte na různých fotkách z ochutnávek i v rukách známých osobností ze světa whisky. Dlouhou dobu to byla asi nejdoporučovanější sklenka pro ochutnávání whisky. Kdysi jeden z majitelů těchto skleniček řekl (a s tímto poznatkem se plně ztotožňuji): "K degustaci a čichání perfektní, ale k pití ideální nejsou." Určitou nevýhodou je i jejich křehkost (už jsem o několik přišel). Po ní se prosadila sklenka podobného tvaru, ale robustnější, níže posazená - "Glencairn". Ta je dnes považována asi za tu nejlepší pro ochutnávání whisky.

A kruh se uzavřel. Pokud ochutnávám whisky, tak volím jednu z těchto dvou skleniček, pokud ovšem chci whisky jentak popíjet, tak je pohodnější ta zavrhovaná klasická válcová slenička.

•  Pití whisky

Na to, jak whisky správně pít, je velké množství názorů. Většinou se doporučuje pít whisky, zahřátou na pokojovou teplotu. Někteří doporučují pít whisky zásadně neředěnou jakýmikoliv nápoji či ledem. Whisky by se nemělo ve sklenici moc kroužit, protože uvolněné aroma by mohlo být až příliš silné a zkazit tak komplexní dojem z whisky. Pít by se měla pomalu a vychutnávat (bavíme se o kvalitních whisky), příchutě se uvolňují postupně a nemůžeme také zapomenout na její chuťový závěr. První malý doušek se má dlouze poválet pod jazykem, kde se prý dá nejlépe vychutnat její síla a aroma.

Whisky se zásadně nechladí a nepodává chlazená. Ledové nápoje otupují chuťové pohárky a tak není možné whisky kompletně vychutnat (u některých nápojů se nedivím, že doporučují jejich vychlazení a podávat s Colou). I přidání ledu do whisky má "vedlejší účinky", jednak ochlazení nápoje a také jeho naředění.

•  Ředit/neředit whisky? Co je rozkápnutí?

Pokud by se zdál nápoj příliš silný, lze přidat trochu vlažné vody. Jedině ta prý whisky neruší a je schopna umocnit její kvality. U některých značek dokonce přidání malého množství vody umožní whisky více vyniknout. Doporučuje se dolévat whisky vodou ze stejného zdroje z jakého je tato whisky vyráběna, což může být trochu nepraktické (ovšem dnes je možné i tuto vodu zakoupit). Navíc si uvědomte, že whisky, kterou pijete je už naředěná (vyjímku tvoří whisky označované jako Cask Strength) od výrobce při lahvování a to tak, jak to ve výsledku výrobce považuje za nejlepší. Whisky stejné značky a stáří může mít jiný obsah alkoholu a to díky tomu, že některé značky jsou lahvovány v nezávislých stáčírnách (např. Gordon & MacPhail, Signatory, ...).
A to rozkápnutí? Když jsem psal o přidání malého množství vody, tak to jsou třeba 3 kapky. Je až překvapivé, jak se projeví. Uzavřené aroma i chuť se otevře a ukáže další vůně a chutě. Někdy také ne.

Při použití vody ovšem pozor. Vodovodní voda může být až nepřítelem whisky a vlastnosti whisky zničit (protože bývá většinou chlórována), na druhou stranu většinou ne tolik, takže pomáhá ji nechat chvíli odstát. Někdo jako vodu doporučuje minerální vodu v lahvích, ale i tyto minerálky nebývají většinou bez chuti a whisky jimi naředěná by zcela změnila svoji chuť. Já osobně se asi nejvíce (pokud vůbec ředím) kloním k neperlivým vodám. Jako jedno z "přílušenství" k pití whisky lze dokoupit džbánky na vodu.

Skotové zas prý konzumovali whisky s citronádou, která byla v baru k dispozici zdarma. Američané zase pijí svůj bourbon s velkým množstvím ledu. Mezi velmi oblíbené patří také pití whisky s colou, což považuji za velmi nešťastné. Cola je tak výrazná, že osobitá chuť whisky se v ní ztratí. Přesto se ovšem i takto míchaná whisky objevuje v prodeji. Jiná věc jsou míchané nápoje a koktejly. Zde se (většinou) nepoužívá jednosladová whisky a skoro bych řekl, že míchaný nápoj obsahující whisky, už většinou nemá s whisky moc společného (tedy z pohledu whisky).

Na téma jak pít, z čeho pít a jak servírovat doporučím následující videa.

Posezení s Nehtarem na téma "Jak a z čeho pít"

Posezení s Nehtarem na téma "Degustační sklo"

Whiskar - Jak servírovat whisky

Degustačnímu sklu se věnuje ještě video ze série "Jak degustovat whisky", která budou doporučena dále.


Skladování

Whisky oproti např. vínu nevyžaduje tolik náročné skladování, ale pár věcí je dobré si připomenout. Láhve se skladují na stojato. Protože se jedná o lihovinu, nehrozí jako např. u vína zkažení nápoje, ale určitá rizika zde jsou. Z již načaté whisky se přece jen trochu odpařuje alkohol a uvolňuje aroma. Čím je v láhvi menší množství whisky, tím více a rychleji ztrácí whisky ze své charakteristiky. Pokud si necháte v láhvi poslední doušek, aby jste si po letech připomněli chuť této whisky, budete si po pár letech myslet, že se jedná o jinou whisky. Ostatně si to můžete sami vyzkoušet - nechte přes noc vyprchat trochu whisky ve sklenici přes noc (raději běžnou blended, single malt je na to škoda) a druhý den porovnejte tento vzorek s jiným čerstvě nalitým.
U některých whisky se můžete setkat s tím, že po otevření láhve, upití malého obsahu, se whisky trochu vydýchá a chutná lépe, než čerstvě otevřená.

•  Jak tedy skladovat a neskladovat láhve whisky?

Určitě je neskladujte na místě kam přímo svítí sluníčko. Whisky by se uvnitř zahřívala, následně zase chladla a zcela určitě by jí to nedělalo dobře. Ani přímé sluneční světlo by se jí nelíbilo. Ostatně žádnému nápoji nevyhovuje přímé sluneční světlo a časté střídání teplot. Na druhou stranu, není potřeba pro běžné skladování whisky pořizovat temný sklep se stálou nízkou teplotou. Sluneční světlo je rozptýlené v prostoru, ale ta UV složka, která by měla největší vliv na tu whisky neprojde přes sklo. A než se dostane až k té whisky, tak má po cestě těch skel většinou několik - okna (2 a více skel) a sklo láhve. Já tedy zastávám názor, že pro běžné skladování, se to nemusí zbytečně přehánět.

Pozor na korky, vydrží méně než vypadají. Jeden z důvodů skladování vína v leže je ochrana korku proti vyschnutí, kdy by pak přestal těsnit. U láhví whisky se mi několikrát stalo, že korek se při otevírání rozpadl. Vždy mi zatím těsnil i předtím dobře, ale všechny otevřené láhve jsem zkontroloval a překorkoval, u starších novým tento problém očekávám.

Myšlence Oxidace whisky v láhvi se věnuje i experiment na PoznejWhisky.cz


a ještě dodatek k pití whisky a její teplotě:
Doporučená teplota whisky se často označuje jako pokojová teplota. Tím se ovšem nemyslí nezdravě přetopený pokoj v paneláku na 27 stupňů. :) Je myšlena teplota, jaká byla v pokojích skotských zámků, hradů a sídel, tedy cca 18 stupńů.

V jedné knížce o víně se mi líbil tento text: Víno by mělo vhodné teploty dosáhnout pomalu, bez teplotních šoků. Bílé víno nikdy nemrazíme, optimální teploty lze dosáhnout v nádobě naplněné vodou a ledem. Červené víno nikdy neohříváme na radiátoru ústředního topení. Jestliže správné teploty bílého vína můžeme dosáhnout v kbelíku s vodou a ledem, proč bychom nemohli použít dřez naplněný teplou, avšak ne horkou vodou? Někteří autoři též doporučují pár okamžiků v mikrovlnné troubě (toho bych se asi neodvážil).

A když jsme načali to víno:
Sekty, Champagne a vína s vysokým zbytkovým cukrem, jako jsou bobulové výběry, vína ledová a slámová podáváme zásadně velmi dobře vychlazená a to při teplotě 6-8 stupňů. Převážná většina bílých vín, vína růžová a Fino Sherry musí být podávána studená, ale ne přechlazená, tedy mezi 9 a 11 stupni. Lehká červená vína, u kterých převládá ovocitý charakter (většina místních červených vín) se podávají při teplotě 12-13 stupňů. Portské a Madeira o stupínek výše při 14 stupních. Korpulentí červená vína jsou nejlepší podávat chambré tzn. při pokojové teplotě.

A ještě jedna zajímavost:
Mohli jste se setkat s výrazem vertikální a horizontální degustace. Ve stoje či vsedě nebo snad dokonce vleže? Při vertikální ochutnávce se hodnotí zpravidla vína jednoho výrobce různých ročníků, zatímco při horizontální ochutnávce se hodnotí vína různých výrobců, avšak stejného ročníku.

a článek na téma Whiskey & Cola


Jak hodnotím já

V každé whisky se snažím najít to nejlepší i když ne vždy to jde. Většina mých ochutnávek trvá celkem dlouho a rovnou si píšu poznámky. Pokud ochutnávám doma, tak to rovnou píšu přímo na WOL (používám ho jako svůj základní přehled ochutnaných whisky a jejich hodnocení), pokud mimo, tak si píšu poznámky a ty pak přepisuji sem. Neochutnávám naslepo, tento způsob mi moc nesedí. Přeochutnávám a někdy i z toho píšu poznámky. Občas tam najdu vůně/chutě, které jsem předtím přehlédl, občas z ní mám jiný dojem. Jak už bylo mnohokrát napsáno, vůně/chutě/dojem z whisky ovlivňuje spousta věcí. Zkoušel jsem se kdysi držet kolonek (aroma/chuť/dokončení/..), ale nešlo mi to. Z mého pohledu to občas nevystihovovalo charakter té whisky, ten dojem z ní. Tak jako každému doporučuji, ať píše, jak mu to vyhovuje a co je pro něj nejvíc vystihující charakter whisky, tak já to dělám stejně. Nepoužívám bodování ani známkování. Prostě by mi to nešlo a musel bych nad tím moc přemýšlet, až mám strach, že bych to musel občas přepočítávát, když by se mi pocitově značka už nevešla mezi jiné dvě značky. Prostě to neumím takto vyjádřit. Na druhou stranu, rád používám přirovnání. Musí to ovšem v té whisky být, musí to sama evokovat. A musí na to být nálada. Není to dané jestli dobrá nebo špatná, ale tím zda to v sobě má nebo ne. Prostě, co se mi v tu chvíli vybaví. Ti, kteří už některé takové hodnocení četli, vědí, že rád přirovnávám k ženám.

Whisky i ženy umí být nádherné, krásné, smyslné, lákající, inspirující, voňavé, vzrušivé, dráždivé, honosné, hravé, skrývající, tajemné, odhalující, probouzející fantazii. Ale také povrchní, nudné, nezajímavé, nesympatické až odpuzující. S některými rádi strávíte dlouhé chvíle, vychutnáváte jejich přítomnost, snažíte se ji co nejvíce prodloužit. U některých vám i minuta připadá dlouhá jako rok, doufáte, že už to budete mít za sebou a půjdete dále. Na některé nezapomenete, různé situace/vůně/chutě vám je připomenou a vzpomínka je hezká i když víte, že se znovu nepotkáte, někdy si ani nepřejete znovu potkat, protože nevíte, zda vzpomínka není časem lepší než realita. Na některé chcete raději zapomenout a pro jistotu to máte v poznámkách i připomenuté. Víte, že nesmíte dát na první dojem, ani když vás odradí, při druhém, třetím můžete odhalit tu předtím skrytou krásu. Někdy zase víte, že nesmíte podlehnout prvnímu dojmu, ale pořádně prozkoumat i podruhé, kdy odhalíte tu povrchnost a prázdnost. Skoro na všech se dá najít něco hezkého, máme hodně vjemů a dojmů, něco čím zaujmou, co je dělá vyjímečnými i když v celkovém dojmu neuspějí. Každý máme ale jiné preference, co je pro jednoho hvězdou, může pro druhého být nezajímavé. Právě ta rozmanitost a fantazie je nádherná a dělá je vyjímečnými. (Když jsem to psal, myslel jsem více na whisky nebo na ženy?)

Mé hodnocení i přirovnání je oslavou krásy a rozmanitosti žen i whisky. Alespoň já to tak vidím a pokud v tom někdo hledá něco jiného, tak hledá špatně a podsunuje mi svůj pohled na věc. Nehodnotí můj pohled, ale svůj a ten hodnotí, případně odsuzuje.


a ještě pár slov

Jak to tak píšu a pak čtu po sobě, tak mě napadají další věci, které jsem chtěl ještě napsat, více se jim věnovat a tak dále. A tak přidám zase další "zamyšlení".

Ochutnávejte samozřejmě tak, jak to vyhovuje vám. Nic z toho, co je tu popsáno není dogma (to tady a ve videích určitě několikrát zaznělo), ale na druhou stranu je cílem co nejvíce poradit těm, kteří zatím hledají. A pár takových postřehů co jsem občas zaslechl či četl. Jaká je správná velikost degustačního vzorku? Obecně se bere, že 2cl. Když nemám láhev a sháním vzorky, tak se většinou snažím o 4cl, abych to mohl ještě za nějakou dobu přeochutnat, někdy to vidím stejně a už nic nepíšu, někdy to vidím jinak a píšu další recenzi. Už se mi i stalo, že jsem v rámci porovnávání ochutnával jednu značku, co jsem kdysi popsal a napadlo mě jedno přirovnání, co mi připoměla. Věděl jsem, že už jsem ho jednou použil a nakonec zjistil, že přesně u této značky a tohoto plnění. Někdo ovšem zastává názor, že pořádná recenze se dá napsat až po ochutnání celé láhve. No nevím, kolik recenzí by na netu bylo, u mne minimum, protože až tak moc nepiju a hodně věcí jsem ochutnal na ochutnávkách nebo přes vzorky. S ochutnávkami mě napadla jedna věc. Když ochutnávám a píšu recenzi whisky, tak většinou doma, v klidu a dlouho. Na druhou stranu ovšem nemám s kým probrat vůni/chuť, kterou neumím přesně zařadit. Takže většinou napíšu svůj dojem a pak případně kouknu k ostatním, jak to viděli oni. Někdy mi to pomůže pojmenovat, co mi nešlo, někdy najít přehlédnuté. Je to vlastně podobné, jako kdyby jste ochutnávali s přáteli nebo na ochutnávce. Chce to ale opatrně, aby člověk nebyl předem moc ovlivněm tím, co tam má čekat nebo hledat. Co se týče ředění whisky. Já ji neředím, ani sudovky. Zastávám názor, že vědí, proč to takhle vydali. Rozkápnutí whisky někdy vyjde, někdy ne. Občas uvolní další vůně/chutě, občas to i zabije. Ale vzhledem k tomu, že rozkapávám jen malé množství ve skleničce, tak to až tolik nevadí. Když mám jen malý vzorek, tak raději nerozkapávám. Dostal jsem doporučení, ale zatím nezkoušel, whisky ve skleničce v ruce zahřát, kdy se také uvolní další vůně/chutě.

Zatím vše, ale mě zase nějaká "moudra" napadnou.

na začátek stránky

Ochutnávání whisky

Pokud ochutnáváte více značek whisky, a to ať proto, že hledáte tu, která Vám bude nejvíce vyhovovat, či proto abyste poznali co největší rozmanitost chutí, zjistíte většinou, že nejste schopni si všechno zapamatovat a někdy ani pořádně popsat (charakter, chuť, aroma, dojem,...). Psát o tom, že opravdu nemá smysl zkoušet ochutnat za večer co největší počet značek a věřit tomu, že si je budu pamatovat a že budu schopen je popsat, jistě nemá smysl. A pokud už nestačí paměť, je vhodné si začít psát poznámky. Pokud se člověk rozhodne dělat si poznámky o jednotlivých whisky, většinou se zarazí na tom, jaké údaje by tam měl uvádět a na malou slovní zásobu a fantazii při hodnocení whisky.

Úvod je jasný - co nejvíce informací o té whisky, může se stát, že láhev už podruhé v ruce mít nebudete - jméno whisky, druh (single malt, blended, ...), stáří (případně datum destilace, stáčení, ...), plnění (originální, nezávislé plnění, od koho, ...), doplňující info (sherry cask finish, ...), procenta alkoholu, atd.
Charakteristika whisky - barva, aroma/vůně, tělo, chuť, dokončení, celkové hodnocení.
Nemusíte používat vše, můžete si přidat další, můžete známkovat/bodovat (ale pozor na to, chce to už více znát, aby to bylo v mezích možností objektivní a použitelné i pro vás), celkové hodnocení můžete mít stručné (to musím jít hned koupit, rád si naleju znovu, přes průměr, šlo to, přístě nemusím, už raději nikdy), ale i dlouhá souvětí. Píšete to hlavně pro sebe a svůj přehled. (Můžete i pro ostatní, ale to má pár háčků, více v závěru této stránky.)
Doporučuji si je začít psát co nejdříve. Budete tak mít přehled co jste ochutnali a také určitou zpětnou vazbu sami pro sebe. Pište si je i když ochutnáváte již ochutnanou a vámi popsanou whisky znovu, zjistíte, že mohou být jiné nebo i třeba stejné, že najdete více vůní/chutí, případně, že whisky, která vás dříve nezaujala se vám dnes začíná opravdu hodně líbit.

Snažím se sem dát pát příkladů, které vám mohou pomoci v popisu whisky. Když člověk nemůže najít ta správná slova apod. Dívat se předem na cizí poznámky moc nedoporučuji. Mohou ovlivnit vaše očekávání, ovlivnit úsudek, vnutit vůně a chuť apod. Opakování je matka moudrosti - Nikdy nezapomeňte na to, že chutě jsou individuální, takže whisky, kterou někdo označil za skvělou, vám nemusí vůbec chutnat a obráceně. Posouzení chuti a celkového názoru na whisky ovliňuje také spousta různých věcí, od jídla, které jste jedli před ochutnávkou, přes předtím ochutnávanou whisky, dříve ochutnávanou whisky a vzpomínkou na ní, až po náladu a celkové rozpoložení. Také trvá několik let, než se člověk naučí whisky ochutnávat, takže první dojmy zapsané dříve se mohou výrazně lišit od dojmů aktuálních. A tak se dva lidé nad stejnou whisky mohou zcela neshodnout, ale většinou se kvůli tomu nepoperou, spíše povedou diskusi, co komu chutnalo a proč. A i když se jedna knížka jmenuje Whisky Bible, tak to prostě není žádná bible, kterou je třeba se řídit a kterou není možné zpochybňovat. Je to názor jednoho člověka (no spíše týmu lidí a ještě je celá Whisky Bible čím dál více veřejností zpochybňována).
Na poznámky ostatních se dívám až po napsání svých, případně, když už je mám skoro napsané a nemůžu najít to správné slovo pro vůni či chuť. Ano, nejideálnější je vlastní pamět na vůně a chutě a potom praxe. Jenže to vlastně člověk zpočátku většinou nemá a tak je třeba hledat inspiraci i jinde. Ať na této stránce v textu a videích nebo v recenzích whisky, co o whisky napsali jiní.

•  Ochutnávky naslepo

Nevíte co ochutnáváte. Na jednu stranu tak nejste ovlivněni předběžným očekáváním od dané značky, finišem v různém sudu, síle alkoholu, stáří apod. Nemůžete se ani předem podívat, co tomu řekli jiní. Ochutnáváte víc nezaujatě. Na druhou stranu vám chybí některé informace, stejně se částečně neubráníte zařazování whisky někam (minimálně oblast) a tak můžete některé charakteristiky hodnotit jinak. Já to nepoužívám, rád vím, co ochutnávám. Třeba ne zcela povedený vzorek od značky, která jinak drží vysokou laťku, je prostě zklamání (i když se ho snažím hodnotit hodně nezávisle) a obráceně ne zcela povedený vzorek od značky, která byla dole a snaží se zlepšit, může být hodnocený jako optimistický. Podobně mě moc neberou finiše po rumu, vzorky bych asi moc neocenil a spíše srazil níže, když ovšem vím, že jsou po rumu, tak se ho snažím odfiltrovat a najít tam i jiné kladné věci k hodnocení. Prostě, já tomu na chuť nepřišel.

Whiskar - Jak degustovat whisky - Úvod

•  Michael Jackson k hodnocení whisky píše:

Toto hodnocení má být povzbuzením vyzkoušet každou whisky v tu pravou chvíli. Hodnocení chuti není definitivní, může však být určitým vodítkem.

barva
Přirozenou barvou sladové whisky dozrálé ve dřevěném sudu je světle žlutá. Tmavší odstíny od jantarové po rubínovou a tmavohnědou může způsobit dřevo po sherry. Některé palírny používají sudy ošetřené koncentrovaným sherry, čímž lze dosáhnout karamelový vzhled a chuť nápoje. Někdy se přidává karamel k vyvážení barvy. Netvrdí, že jedna barva je lepší než druhá, i když zvláštní jemný nebo hluboký odstín může požitek z jemné sladové whisky. I nápoje vychutnáváme očima stejně intenzivně jako nosem či ústy.

aroma
Při ochutnávání nápojů vnímáme i čichem. Whisky je velmi aromatická a k vůni sladové whisky patří například rašelina, květy med, příjemná chuť po sladu, pobřežní slanost, mořské řasy a další. Je to velmi inspirující součástí potěšení z nápoje.

tělo
Lehkost, hladkost či tělnatost by měly osvěžovat, uklidňovat a uspokojovat. Tělo a konzistence, které jsou zahrnuty do výrazu "pocit v ústech", je výraznou vlastností každé sladové whisky.

chuť
Při celkovém vychutnání nápoje vám každý jeho doušek nabídne nové chutě. Dokonce i jeden doušek poskytne v různých místech ústní dutiny a v různém čase množství rozličných chutí. Hodnotitel testující neznámou sladovou whisky se k ní v průběhu dní několikrát vrací a hledá její celistvý charakter.

dokončení
Při vychutnávání whisky je "dokončení" dalším aspektem slasti z nápoje. Pro většinu čistých whisky je to něco více než pouhé doznívání chuti. Je to crescendo, za nímž následuje řada ozvěn.

známka
Popsané potěšení z nápoje se nedá úplně přesně vyčíslit. Systém známkování má sloužit jen jako pomocník a průvodce sladovou whisky. Každé hodnocení chuti vychází ze 100 bodů, přičemž jako základ slouží systém stobodového hodnocení vín, které vytvořil Robert Parker. Základ je 50 bodů (defakto, za to, že whisky existuje).
Hodnocení znamená:
50 - 59: whisky, které chybí vyváženost nebo charakter a neměla se nikdy plnit do lahví jako čistá
60 - 69: whisky příjemná, leč nijak zvláštní
70 - 79: whisky, která již stojí za ochutnání
80 - 89: whisky výrazné a mimořádné
90 - 100: whisky "velikáni".

Nižší známka by neměla odradit od ochutnávky sladové whisky. Lidé, kteří pijí jen oblíbenou značku a vyhledávají nápoje s vysokými známkami, se ochuzují o požitek z objevování.

Whiskar - Jak degustovat whisky - Výběr optimální sklenky

•  Z knihy Svět whisky:

vzhled
Prohlédněte si barvu whisky, jakou má konzistenci, zda whisky ztéká po stěnách pomalu, či je řídká a ztéká rychle.

aroma
Zakružte sklenkou a přičichněte. Nejprve se soutřeďtě na fyzický účinek - bodavý, ostrý, teplý nebo chladný pocit. Potom zkuste popsat aroma slovy. Můžete zkusit přidat kapku vody, u některých whisky se otevře do té doby skryté aroma.

chuť
I zde můžete zkusit pár kapek vody. Osobně zkouším whisky bez vody, ale u některých (většinou těch silných) zkusím následně její chuť i s pár kapkami vody.

Při popisu chutí a vůní se zaměřujeme na to, co nám připomínají. Několik chutí pro inspiraci:

Obilná (vycházejí z použitých obilovin)
sušenky, cereálie, ovesná kaše, otruby, nová kůže, sladové výtažky, kukuřičná kaše

Ovocná (vznikají během fermentace a destilace a také ze dřeva sudu)
čerstvé ovoce (jablka, hrušky, broskve), citrusy (pomeranče, citrony, mandarinky), tropické ovoce (ananas, liči, banán), sušené ovoce (hrozinky, kandovaná kůra, fíky, sušené švestky, biskupský chlebíček), kompoty, tvrdé bonbóny, rozpouštědlo (odlakovač)

Květinová
květinářství, vonné květiny (růže, levandule, vřes), tráva (odstřihnuté části rostlin, sušené květiny, stonky květin), umělé parfémy (osvěžovače vzduchu, voňavé bonbony)

Kouřová
uzené maso, ryby, sýr, zuhelnatělé dřevo, táborák, pálené listí, kouř z rašeliny, tabák, saze, uhlí, dhet, kreosot

Léková
obvazy, náplasti, nemocnice, ústní voda, dehtové mýdlo, jód (mořská sůl), dezinfekce

Dřevitá (ze dřeva sudu)
čerstvé dřevo (míza, borovice, kůra, čerstvý dub), vonná dřeva (santál, cedr, krabice od doutníků), skrojky z ořezávátka, piliny

Výtažky ze dřeva (vaniliny a třísloviny ze dřeva)
vanilka (lusky nebo esence, zmrzlina, pudink, těsto v prášku, pečivo), kokos (sušený kokos, jalovec, krém na opalování), karamel (toffee, karamely, cukrová vata), med, koření (muškátový oříšek, hřebíček, skořice, zázvor), vinná (sherry, švestková štáva, porstké, rum)

Olejová
máslo, tik, smetana, creme brulee, mazivo, omastek, výpek, neparfémované mýdlo, sýr, leštidlo na kůži či na nábytek

Sírová
guma, rozškrtnutá sirka, kvasnicový extrakt (Marmite), kvasnice, vařená zelenina

Whiskar - Jak degustovat whisky - Vzhled a barva

•  Michael Jackson (v knize Whisky - Vše, co jste dosud nevěděli) k hodnocení whisky píše

Pamatujte: neexistují špatné odpovědi a žádný popis nelze považovat za podivínský výstřelek. Lidé jsou různě citliví na chuť a vůni a kařdý si najde jiný způsob, jak ji popsat.

barva
Podržte sklenku proti bílému papíru nebo bílé zdi a podívejte se na barvu. Bledé, zlatavé barvy ukazují, že whisky zrála v sudu po bourbonu. Tmavší barvy naznačují dřevo po sherry a oříškovější, meruňkovější příchuť.

nos
Přičichněte si k whisky. Někteří profesionálové rádi strkají nos až do skleničky, jiní se trochu odtáhnou. Můžete rozeznat sladkou vůni sladu, kouřovitost ohně z rašeliny nebo sůl a mořské řasy způsobené zráním někde u moře. Profesionální palírníci někdy pracují pouze nosem, aniž by whisky ochutnali.

chuť na patře
Ochutnejte čistou whisky, abyste zjistili něco o jejím těle. je výrazná, bohatá, smetanová, pevná, hladká, měkká, jemná? Postupně přidávejte vodu, abyste zjistili, jak se vůně a chuť ředěním rozvíjí. Mezi doušky si opláchněte patro vodou. autoři publikací o whisky zpravdila pracují pomalu, aby postupně utvořili popis. Míchači pracují rychleji a často od samého začátku silně ředí, aby zmenšili účinky alkoholu. Zpravidla zkoušejí známé sladové whisky a kontrolují, jestli chutnají stále stejně.

závěr
Zamyslete se nad dozvukem chuti. Přetrvává sladovitost a kouřovitost? Skvělá whisky s pestrým závěrem přiměje pijáka k přemítání. Musíte se zamyslet, než si zapíšete poznatek z ochutnávky.

Whiskar - Jak degustovat whisky - aroma

A další možnosti:

aroma
květinové, ovocné, kořenité, ostré, zemité, olejové, ořechové, travní, dubový podtón, trochu kávové, karamelové, lehké, svěží, kouřové, sladké, mírně rašelinné, pižmové, s lískooříškovým nádechem, slabě čokoládové, mediciální, houbové, s jablečnými a hruškovými podtóny, jódové, gumovité, voní po sherry, melounové, banánové, benzinové.

příchuť
sladká, slaná, peprná, kouřová, kyselá, karamelová, vanilková, rašelinná, tabáková, sirná, anýzová, broskvová, citrusová, mátová, dřevitá, nasládlá, s jemným koncem, kouřový nádech, mírně nakyslý konec, mírně štiplavá, lehká, medová, s kouřovým koncem, dlouhý stupňovaný konec, skořicová, po exotickém koření, suchá, slabě nahořklá, bohatý konec, výrazný kávový tón, kmínová, se stopami hřebíčku, máslová, s ostrým koncem, dubová.

Whiskar - Jak degustovat whisky - Chuť a dokončení

Tak a jdeme ochutnávat

Načerpali jste dost informací a tak je na čase zkusit to na ostro :)

Neberte to jako dogma, když Vás whisky zaujme, tak se tím postupně propijete a půjde to samo. Časem najdete své první poznámky a budete se i třeba divit, jak byly stručné. Ale je dobré si je psát od začátku, uvidíte tak i svoje pokroky, případně, jak se Vám mění chutě. Snažte se moc nenechat se ovlivnit tím, co si o té whisky přečtete od ostatních, ale na druhou stranu, zvláště zpočátku je to dobrý pomocník, zvlášť, když Vás nenapadá to správné pojmenování vůně a chutě.

Když se podíváte k některým skotským single malt značkám, tak tam najdete hodnocení stejné whisky od více odborníků a občas se od sebe dost liší. Nedivte se, že i Vaše chutě se od těch jejich lišit. Ale stále je lepší si přiznat, že tam skoro nic necítím, než odříkávat, co jsem si někde přečetl.

Žádné dvě sladové whisky nechutnají stejně, ostatně ani žádné jiné (až na pár záludných vyjímek, kdy je stejná whisky lahvována pod dvěma názvy). K této nevyvratitelné pravdě se někdy objevuje dodatek: "99 procent pijáků whisky ten rozdíl mezi nimi nepozná, dokud je na něj někdo neupozorní.". S tímto dodatkem nelze souhlasit. Pokud ochutnáte např. průřez mezi skotskými oblastmi, jistě mezi nimi rozdíl poznáte. A to i kdyby Vás nikdo neupozornil. :))

Doporučuje se ochutnávání whisky provádět jak s whisky neředěnou i s whisky lehce ředěnou vodou. Je dobré si tam připsat třeba i své vlastní zhodnocení a poznámky (např. tak takhle whisky mi ale opravdu chutná, ale chce malinko naředit vodou, jinak mi připadá silná, ...). Výčet charakteristik u aroma a příchuti je pouze ilustrativní, určitě ne kompletní, charakteristika uvedená u aroma, může být samozřejmě i u příchuti a všechny charakteristiky mohou také být doplněny o další slova (např. mírně, s nádechem, ....).

•  můžete používat i přirovnání, ale pozor na ně :)

Ony vlastně všechny recenze jsou přirovnáním. Přirovnáním k vůním a chutím, které tam cítíte, k tomu, co vám to připomíná.
Přirovnávat můžete svůj dojem i k jiným věcem/situacím/... A tak se objevují přirovnání k přírodě - rozkvetlá letní louka, les po dešti, rašelina, jabloňový sad a tak dále a tak dále. Ale pozor na to, když budete přirovnávat whisky k ženám nebo mužům, tak riskujete, že budete označeni za sexisty. Když k autům, tak za automaniaky a ještě riskujete, že většina lidí nepochopí, co tím chcete říct. Přirovnávání ke zvířatům bych nedoporučoval, sice to tam vidět můžete, ale raději nechci domyslet, za co byste byli označeni.

Přirovnávejte si k čemu chcete, co vám vyhovuje a dokáže z vašeho pohledu tu whisky popsat. Ono totiž občas ta recenze vypadá jak výpis chutí, ale nepoznáte z ní celkový dojem. A ten se občas těžko vyjadřuje jedním dvěma slovy.


a dodatek na závěr

Nejlepší whisky

Průběžně sleduji statisky na WOL a to nejen pro počet návštěvníků, ale hlavně kvůli dotazům do vyhledávačů. Často lidi hledají "nejlepší whisky". Trochu se mi z toho dotazu protáčejí panenky. Počínaje tím, že lidi, co tomu rozumí a mají na ty nejlepší peníze, nebudou takový dotaz dávat do Googlu a konče tím, co je vlastně "nejlepší". A to, že je něco "nejlepší", tak mi vlastně nemusí vůbec chutnat. Už jsem pár stovek single malt pil a netroufám si říct ani která z nich byla nejlepší. Pro mne velmi zajímavou whisky jsem objevil zcela náhodou (bohužel nezávislé stáčení a nepovedlo se mi ji koupit znovu) a to nebyla ze mnou preferovaných oblastí. Rád na ni vzpomínám (a ve vzpomínkách si ji možná ještě více idealizuju, možná i proto, že je už nesehnatelná (za velké peníze na aukcích ji kupovat nebudu, možná bych byl pak zklamán)), ale netroufnu si ji označit, za nejlepší, co jsem kdy pil. Prostě nemá smysl hledat tu nejlepší whisky, stejně pokud nemáte dostatečně napito, tak to neoceníte. Nejdříve je třeba pochopit svět whisky, trochu se v něm orientovat, pochopit své chutě a zkoušet různé značky. Pak najdete své favority ke kterým se budete rádi vracet a stále vás bude lákat hledat nové zajímavé whisky.
Nechci zcela zpochybňovat hodnocení uznávaných odborníků, kteří se tomu věnují mnoho let, ale nehodnotil by nějakou z dávno pitých whisky dnes třeba jinak, třeba hůře a třeba by tou nejlepší byla ta dávno pitá z pohledu dnešních zkušeností?

Kdybych věděl před dvaceti lety co vím teď, udělal bych spoustu věcí jinak a možná neudělal. Ale určitě bych některých láhví koupil tenkrát víc. :)

Občas se při hodnocení whisky setkávám s názorem, že je třeba zohlednit cenu či místo výroby whisky. Osobně s tím moc nesouhlasím, zvláště, když by se to mělo promítnout v bodování whisky. Někteří odborníci a lidé, kteří se věnují whisky, používají známkování whisky (viz výše) a přidávají známky za cenu či místo výroby. Podle mne pak výsledná známka může být matoucí. Vezmu-li zcela nezajímavou whisky, která bude mít za svůj charakter jen 60 bodů a přidám 10 za to, že je z banánové republiky, dalších 10 za to, že je z banánů a 10 za velmi nízkou cenu, tak mi vyjde 90 (trochu přeháním), což je známka, kterou dosahují velmi kvalitní whisky. Pokud se bude někdo řídit pouze známkou, tak si poklepe na čelo, jak jsem tomu mohl dát 90 bodů. A stejně tak obráceně. Pil jsem několik opravdu skvělých míchaných whisky, ale v ceně, za kterou bych si raději koupil 3 dobré single malt whisky, přesto nebudu snižovat hodnocení této whisky. Byly prostě skvělé, já bych si je za ty peníze nekoupil, do komentářů to napíšu, ale hodnotím whisky, nikoliv její cenu či určitou vyjímečnost či zvláštnost. Nebudu tedy hodnotit whisky jako výbornou, když je průměrná a její cena je velmi nízká a jinou whisky jako průměrnou, když je skvělá, ale cenou pro většinu lidí nedostupná. Nemám rád větu "za ty peníze dobrá", taky nebudete pít a chválit vodu z Vltavy v centru Prahy, protože za ty peníze dobrá.

na začátek stránky

text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 08.11.2020