značky
ochutnávky
aktuality

skotská whisky, irská whiskey, americký bourbon      jednosladová, obilná, míchaná i žitná whisky

» home

  tisk textu

Evropa

Když se řekne evropská whisky, tak se myslí zbytek Evropy bez Skotska a Irska (ale za to s Anglií). Z hlediska výroby whisky to ovšem významná část světa není. A přestože se občas objeví zajímavá whisky, tak žádná z nich, si myslím, nemá moc velkou šanci v konkurenci se jménem a historií skotské a irské whisky nějakým výrazným způsobem uspět. Mnoho evropských značek vzniklo proto, aby velký místní výrobce alkoholu zařadil do své produkce i whisky. I když v některých státech jsou to malí výrobci, občas mi to připadá až ve stylu - máme vedle našeho hospodářství a hotelu malý pivovar, postavíme si i lihovar a první týden v měsíci děláme gin, v druhém vodku, ve třetím whisky, ... A můžeme v hotelovém baru nabízet naše vlastní nápoje.

Vedle toho jsou nadšenci, kteří se rozhodli, že to zkusí taky. Když to umí jiní, tak my to přece zvládnem taky. Jejich nadšení a očekávání se je často veliké a problémy, kterým musí čelit jsou často větší než čekali. A patří jim velké uznání, že se do toho nerovného boje pustili, ať vytvořením nové značky nebo pokus o oživení již dlouho neexistující značky.

Tím jsem se myšlenkově přesunul k nám do České republiky. Občas zde zaslechneme o dlouhé tradici výroby whisky u nás, ale to, že něco vyrábíme bez valného úspěchu dlouho, ještě neznamená, že máme něčeho dlouho tradici.

Když se na to podívám trochu více kriticky, tak vlastně žádná nepřežila (malinko přeháním, ale jen malinko). Z předrevolučních značek vydržela asi nejvíce whisky Printer´s, která svojí českou podobu ukončila s koncem roku 2018 (nová Printer´s je již míchaná skotská whisky). Druhou značkou, která je na trhu dlouho je Gold Cock. Její kořeny také začínají v daleko v předrevoluční době, ovšem ani nově uvedené whisky v roce 2000 palírnu nezachránily a ta zkrachovala. Značku i zásoby koupil Rudolf Jelínek, který nejdříve pokračoval v prodeji stávajících zásob, ale současně připravoval uvedení na trh nové verze této whisky, se kterou bude pokračovat dále.
A tím výpis značek, co nějakým způsobem přežily asi končí.

Pak tu máme "vzpomínkovou" Hammer Head, vypálenou v roce 1989, která se na trh začala dostávat 20 let poté. Nový pokus o obnovení značky King Barley, který začal v roce 2017, takže výsledek zatím neochutnáme (psáno v květnu 2019).

A vedle toho lidi, co se rozhodli vyrobit svojí vlastní whisky se svojí vlastní značkou. Nejdále s tím jsou v Třebíči s jejich Trebitsch Whisky, která se již nějakou dobu prodává. Se zpožděním za nimi jsou ve Svachovce s jejich Odl Well Whisky, která zatím také jen zraje.

Je těžké (nemožné) srovnávat českou a skotskou výrobu, stejně tak i trh, který oslovuje česká a skotská whisky. Zda je na českém (a světovém) trhu dost místa a hlavně zájmu o českou whisky ukáže čas. Ale určitě je dobře, že tu jsou a přidávají další možnosti, co ochutnat ve velkém a rozsáhlém světě whisky.

A zatímco dříve jsem říkal, že shánět českou whisky nemá smysl, že za ty peníze to nestojí, tak aktuální česká produkce určitě za poznání a vyzkoušení stojí.

na začátek stránky

text: petr komárek | web: fafík | datum poslední úpravy textu: 02.05.2019